Blíží se prázdniny, a tak se studenti vimperského gymnázia, kteří trávili téměř celý školní rok v Německu – Bavorsku v rámci projektu EUREGIO, vrátili zpátky do Čech. Většinou teď dohání, co zameškali, a nechávají se zkoušet, aby nemuseli ročník opakovat – docela fuška. Dominik Předota a Bára Pešlová (oba 6.G) však sdělili své zážitky, prozradili, co vlastně celý rok v Německu dělali.
Mohli byste ve zkratce vysvětlit, kde přesně jste pobývali a co jste celý rok dělali?
B: Já jsem byla umístěna do hostitelské rodiny, která bydlela v penzionu mezi dvěma malými vesnicemi (městečky). Všude kolem byly rozlehlé louky, na stráních se pásli koně, které vlastnili naši jediní sousedé. Moje rodina měla 3 poníky a jednoho koně. Do školy jsem dojížděla s jedním přestupem asi 3/4 hodiny do Freyungu, malého města s velkým gymnáziem. V průběhu roku jsem nejvíce času trávila buď ve škole, nebo doma. Ve škole jsem chodila na basketbal a ještě na jeden kroužek. Na jaře jsem se pak přihlásila do tanečních, které byly skvělé. Ale také se naskytlo několik jednorázových, třeba i vícedenních akcí, které byly buď v rámci školy, v rámci programu umožňující výměnný pobyt, nebo i z vlastní iniciativy.
D: Pro mě bylo zvoleno velmi hezké historické město Passau. Celý projekt je založen na integraci českých studentů do německého života. K tomu dopomáhá denní výuka na gymnáziích, která nám byla přidělena. V mém případě to bylo jazykové Gymnázium Leopoldinum. Součástí projektu jsou výlety na zajímavá místa. V Pasově jsem navštěvoval atletický oddíl, se kterým jsem se podíval na Mnichovský maraton (München Marathon), a v rámci soustředění poznal krajinu v okolí Regensburgu. Jazykové kurzy pro cizince na univerzitě pro mě byly také velice zajímavé a přínosné. Zde jsem poznal mnoho příjemných studentů z celého světa a za tuto zkušenost jsem velice rád.
Co vám výměnný pobyt přinesl pozitivního a co negativního?
B: V první řadě je to rozhodně zkušenost, kterou mi už nikdo nevezme. Určitě jsem se naučila samostatnosti a tomu, že nejlepší je spoléhat sám na sebe. Poznala jsem obrovské množství nových lidí a charakterů a tím jsem si udělala o Němcích obrázek (a mají spousta dobrých vlastností!) Ale abych nebyla pořád tak vážná, tak mezi ty stinné stránky počítám i to, že jsem takřka za celý rok neměla pořádné prázdniny. Většinou se ty české kryly s těmi německými. Samozřejmě se celý popis výměnného pobytu do tohoto článku nevejde a ani já bych si už možná ani na všechny zážitky a skutečnosti nevzpomněla. Občas jsem si v Německu sepsala zážitky a pocity z nějaké akce, a přestože jich mám jen pár, už se to pomalu obsahově vyrovná menší knížce.
D: Mně přinesl jen pozitivní zážitky. Poznal jsem spoustu sympatických lidí, viděl kus světa a naučil se trošku německy.
Co je odlišného na škole, kam jste chodili v Německu, oproti naší škole?
D: Úplně všechno. Vzdělávací systém v Německu, lépe řečeno v Bavorsku, je od toho našeho zcela odlišný. Německá škola učí žáky vytvářet si vlastní názory úplně na vše. Učí je více myslet. Náš systém je založen na neustálém učení se nazpaměť obrovského objemu látky. Německý systém pracuje s fakty, které si žák snadno zapamatuje a v testech pak více dedukuje a vyjadřuje vlastní názor na určitý problém. Už se těším, až se tento systém objeví u nás. Podle mě je to jen otázkou času.
B: Teď mám pocit, že úplně všechno. Jak jsem již říkala, Freyung je menší město s velkým gymnáziem. A nejen gymnáziem. Je tam celý obrovský komplex školních zařízení, od základky přes gymnázium až k plaveckému bazénu. Školní autobusy praskají ve švech a ve škole to platí jakbysmet. Do každého ročníku chodí v průměru 85-90 žáků. Vyučování tam probíhá odlišným způsobem, všechna látka se probírá spíše prakticky a experimentálně, než že bychom se tam učili kvanta teorie. Kromě jedné svačinové a obědové nemají přestávky, učí se v jednom kuse. Na tohle všechno se dá ale velmi rychle zvyknout.
Mohli byste popsat váš nejlepší a nejhorší zážitek z pobytu v Německu?
B: Nejlepších mám několik, protože je hodnotím podle různých kritérií. Ale pokud bych měla říct to, na co budu ještě dloooouho vzpomínat, tak to bude rozhodně můj poslední den ve škole. Místo do počítačové učebny mě spolužáci nasměrovali do naší třídy, kde na mě čekalo obrovské překvapení. Oni pro mě mezi sebou zorganizovali rozlučku, o které jsem neměla nejmenší tušení. Bylo to naprosto úžasné, udělali mi tím obrovskou radost a ukázali tím, že jsou k sobě vzájemně velmi štědří a milí. Krásně bylo v Berlíně, na Tage der Orientierung, s mojí třídou ve Finsterau, na závěreném plese tanečních na lodi na Dunaji a spousta dalšího. Ale těch krásných zážitků je opravdu moc a nedá se říct, který je ten TOP. Nejhorší zážitek asi nemám. Mám jen několik špatných, jako je třeba to, že jsme se s rodinou museli stěhovat do jiného městečka, že jsme v Berlíně viděli většinu památek jen z autobusu, exkurze v Mnichově se mi nelíbila a pár dalších, ale ty v součtu všeho nejsou vůbec podstatné.
D: Mým nejlepším zážitkem byla náboženská pouť, při které jsme se pěšky vydali na poutní místo vzdálené 90 km od Pasova (Altötting). Atmosféra, která tento pochod doprovázela, je nezapomenutelná. (http://www.bdkj-passau.de/index.php?id=57) Nejhorším zážitkem pro mě byla diskuze o jaderné elektrárně Temelín, kde jsme se názorově s Němci velice rozcházeli. Jejich názor na zavření všech jaderných elektráren a výstavbu solárních panelů na loukách nechápu dodnes.
Jak celkově hodnotíte tuto zkušenost (a proč) a jakou známku byste výměnnému pobytu dali?
D: Pro mě to byla dosud má nejlepší životní zkušenost. Vřele bych tento projekt všem doporučil. Člověk musí dát pozor jen na jednu věc. Je potřeba být odhodlán v Německu něčeho dosáhnout a tuto šanci maximálně využít! Proto dávám jedničku s hvězdičkou.
B: Hodnotím ji rozhodně pozitivně. A důvod? Stačí si přečíst tenhle článek znovu. Kdybych celý tento rok měla zhodnotit, dala bych mu asi 2-. A pokud o výměnném pobytu někdo přemýšlíte, nebojte se to zkusit. Musíte sice počítat s tím, že ne všechno bude probíhat podle vašich představ a spousta věcí se vám nebude líbit, ale vše převálcuje ten dobrý pocit, který budete mít, až když se vrátíte.
Děkuji za rozhovor a přeji mnoho dalších krásných zážitků, úspěchů a zkušeností.
Aneta Staňková, Gymnázium a střední odborná škola ekonomická Vimperk
Foto z Pasova a z výletu do Berlína: archiv Dominika Předoty
{gallery}vimperk/2013/kveten/d_predota/{/gallery}