{jcomments off}
Pohled zpátky
www.sumava.eu zpětně znovu-zveřejňuje materiál z roku 2015, kdy Putinova vojska společně s Bašárem Assadem srovnali se zemí některá města a území v Sýrii.
Zahynul při nich podle odhadů 1.000.000 civilistů a následovala obří migrační vlna do mnohých států světa. Situace je nyní na chlup podobná současné ukrajinské, jen je pro nás jaksi „blíž“, umírá o dva až tři řády méně lidí – „zatím“, možná i proto, že Putin na Ukrajině dosud nepoužil mezinárodními konvencemi zakázané zbraně – například chemické, jež byly na denním pořádku jak ve zmíněné Sýrii nebo při dalších Putina agresích třeba v Čečensku.
foto Sýrie 2015 zdroj : twitter.com
A Ukrajina 2022 – tentýž tyran, tatáž armáda, tentýž princip, opět nevinné oběti…
Utečenci / Flüchtlingen
12/11/2015
Píše se rok 2015 a tento rok bude pravděpodobně symbolizován slovem „utečenec / Flüchtling“. Toto téma hýbe takřka celým světem.
Je známo, že nejstrašnější emocí je „strach“. V současnosti můžeme na vlastní oči vidět, co vše „strach“ v kombinaci s „předsudky“ umí způsobovat. Miliony lidí utíkají, opouští domovy, protože mají strach.
Strach má ale v současnosti také mnoho podob v Evropě – strach právě z těch lidí, kteří se sami bojí a utíkají. Šířený strach tak v jakési spirále plodí další a další strach. Nakonec ti, kteří začali šířit strach a paniku v Sýrii zabíjejí lidi nejen doma, ale například i ve Francii, tedy tam, kam mnozí utečenci míří.
Jiný „strach“ jde ale i z evropského obyvatelstva, které se začíná uchylovat ke zkratkovitým, netolerantním řešením. Nemálo lidí nahlas varuje před tím, co všechno může radikalismus na rozličných úrovních způsobit. Dalo by se říci – jsme v pasti strachu a předsudků. Jsme v šachu zla.
Měli bychom se ale dívat dopředu, nebát se. Společnými silami se strachu postavit a předsudky bourat. Proto se hong.de a sumava.eu rozhodli zeptat starostů z obou stran CZ a DE hranice na aktuální otázky „utečenectví“.
I zde ale zapracoval strach. Na české straně volení zástupci lidu neodpověděli – starosta Prachatic Karel Malý, starostka Vimperka Jaroslava Martanová ani starosta Sušice Petr Mottl. Ukázali strach, ve kterém strkají alibisticky hlavu do písku. Přinášíme tedy jen odpovědi bavorské strany – která ukazuje transparentnost a především to, že se „nebojí“.
Smyslem této přeshraniční ankety nebyla a není kritika. Cíl byl a je pomoci pochopit se navzájem na obou stranách Šumavy.
Jednotná politika uprchlíků v celé Evropě, to by dávalo smysl
Heinz Pollak, starosta obce Waldkirchen
1. Kolik utečenců je v současné době ve Vašem městě ubytováno? Kde jsou ubytováni? Jsou problémy při integraci?
Přibližně 65 nezletilých bez rodičů na kolejích a v bývalé odborné škole. Integrace není plánovaná.
2. Jak hodnotíte rozdílné přístupy vlád k “ imigrantské krizi” v Praze, Berlíně a Vídni ?
Smysluplná by byla jednotná “politika ve vztahu k uprchlíkům” v celé Evropě.
3. Bavorský les, Šumava a Muhlviertel maji historicky velmi reálnou zkušenost s vyhnanstvím. Myslíte, že je tento faktor pro uvedené oblasti výhodou anebo nevýhodou, ve vztahu k současné “imigrantské krizi” ?
Vyhnání sudetských Němců po druhé světové válce se současnou “uprchlickou krizí” nelze srovnávat.
4. Existuje, nebo je dohodnuta, přeshraniční spolupráce či koordinace, mezi většími městy příhraničního regionu – Rohrbach, Haslach, Prachatice, Vimperk, Sušice, Freyung, Waldkirchen, Grafenau, Zwiessel , Regen atd ?
Ne.
5. Jaký je Váš názor na to, jak by měla být uvnitř EU vyřešena “uprchlická krize” ?
Pouze na základě jednotného řešení, na kterém se shodnou všechny členské státy EU.
6. Mohl byste jmenovat některý z projektů solidarity ve vašem okolí, v němž by naši čtenáři mohli býti aktivně nápomocní?
Ne.
7. Je něco, co byste chtěl Vašim kolegům v úřadech na česko/bavorsko/rakouské straně Šumavy sdělit?
Ne.
Děkujeme za Vaše odpovědi.
——————————————————————
Zčásti je to jasně neakceptovatelné porušování zákona
Dr. Olaf Heinrich, starosta obce Freyung
1. Kolik uprchlíků je v současné době umístěno ve vaší obci? Kde jsou umístěni a jak probíhá jejich integrace?
24 obyvatel z Eritrey je v centru Freyungu, kolem 350 osob je v Geyersbergu. Integrace uprchlíků z Eritrey probíhá díky ohromnému nasazení dobrovolníků velmi dobře. Integrace osob v bývalé klinice Wolfstein na Geyersbergu není možná – díky velmi krátké době kterou zde uprchlíci stráví.
2. Jak hodnotíte postoj vlád k problematice uprchlíků v Praze, Berlíně a ve Vídni?
Pro mě je naprosto nepochopitelné, že sousední země, které patří do Evropské unie, vyjednávají tak rozdílně. Občas se jedná o taková porušení práva, které jsou pro mne neakceptovatelná.
3. Bavorský les, Šumava a Muhlviertel maji historicky velmi reálnou zkušenost s vyhnanstvím. Myslíte, že je tento faktor pro uvedené oblasti výhodou anebo nevýhodou, ve vztahu k současné “imigrantské krizi” ?
Jistě je to výhoda, ač dnešní situaci nelze srovnávat s vyhnáním sudetských Němců po druhé světové válce.
4. Existuje, nebo je dohodnuta, přeshraniční spolupráce či koordinace, mezi většími městy příhraničního regionu – Rohrbach, Haslach, Prachatice, Vimperk, Sušice, Freyung, Waldkirchen, Grafenau, Zwiessel , Regen atd ?
S Rakouskem taková spolupráce navázaná není, s odpovědnými zástupci veřejné správy ve Vimperku a Českých Budějovicích jsem jednal (opakovaně) teprve minulý měsíc.
5. Jaký je Váš názor na to, jak by měla být uvnitř EU vyřešena “uprchlická krize” ?
Primárně by mělo být skutečné uplatňování platných právních norem. Za druhé, nutně musí plynout peníze z EU na financování uprchlického tábora např. v Turecku. Za třetí, uprchlíkům by měla sloužit kontaktní místa na vnějších hranicích EU, v nichž by se rychle rozhodlo, kdo azyl dostane a kdo ne. To by byl velmi důležitý nástroj.
6. Mohl byste jmenovat některý z projektů solidarity ve vašem okolí, v němž by naši čtenáři mohli býti aktivně nápomocní?
Bavorská televize vysílala již sedm reportáží o obrovském nasazení dobrovolníků ve Freyungu. Mimo to se projevuje obrovské úsilí o darování oblečení a obuvi potřebným.
7. Je něco, co byste chtěl Vašim kolegůmv ůřadech na česko/bavorsko/rakouské straně Šumavy sdělit?
Ne.
Děkujeme za Vaše odpovědi.
———————————————————-
Německo nemůže zachránit celý svět
Franz Wittman, starosta obce Viechtach
1. Kolik uprchlíků je v současné době umístěno ve vaší obci? Kde jsou umístěni a jak probíhá jejich integrace?
Teď je ve Viechtachu v Peterově ulici 20 žadatelů o azyl, v penzionu Brandl jich je 72, kdy z celkového počtu 92 osob je zhruba 60 uprchlíků z Balkánu; u nich je snaha o integraci horší, protože jeví menší zájem. Zbytek je z válečných oblastí a integruje se velmi dobře. Sedm imigrantů pracuje ve stavebnictví, jedna osoba se učí pekařem, další jako eletrikář, čtyři uprchlíci jsou v zahradní školce a dvě osoby pracují ve firmě Rehau. Všichni se snaží mluvit německy.
2. Jak hodnotíte postoj vlád k problematice uprchlíků v Praze, Berlíně a ve Vídni?
Rozdílnou politiku k “uprchlické krizi” hodnotím velmi kriticky. K problému by se měly postavit všechny země EU stejně. Německo nemůže zachraňovat a financovat celý svět. Někde musí být mez.
3. Bavorský les, Šumava a Muhlviertel maji historicky velmi reálnou zkušenost s vyhnanstvím. Myslíte, že je tento faktor pro uvedené oblasti výhodou anebo nevýhodou, ve vztahu k současné “imigrantské krizi” ?
Domnívám se, že by to mohla být výhoda. Bohužel ale okolní další země se k odpovědnosti nehlásí. Především Česká republika ukazuje v tomto případě velmi špatnou tvář. Tím nechci říci, že by Rakousko bylo o mnoho lepší.
4. Existuje, nebo je dohodnuta, přeshraniční spolupráce či koordinace, mezi většími městy příhraničního regionu – Rohrbach, Haslach, Prachatice, Vimperk, Sušice, Freyung, Waldkirchen, Grafenau, Zwiessel , Regen atd ?
V tuto chvíli o žádné takové nevím.
5. Jaký je Váš názor na to, jak by měla být uvnitř EU vyřešena “uprchlická krize” ?
Musí vzniknout takové společné řešení, v němž ponesou státy stejnou ‚zátěž‘ – podle přepočtu uprchlíků na počet oyvatel. Problémy se navíc musí řešit rychle přímo v krizových zemích. A tam také poskytovat pomoc.
6. Mohl byste jmenovat některý z projektů solidarity ve vašem okolí, v němž by naši čtenáři mohli býti aktivně nápomocní?
Kurzy němčiny, péče o žadatele o azyl všeho druhu; ve Viechtachu jsou integrační kurzy, kde se může zapojit a přispět každý zúčastněný.
7. Je něco, co byste chtěl Vašim kolegům v ůřadech na česko/bavorsko/rakouské straně Šumavy sdělit?
Aby konečně převzali stejnou odpovědnost jako Bavorsko.
Děkujeme za Vaše odpovědi.
Odmítli odpovědět :
Karel Malý, starosta Prachatic
Ing. Jaroslava Martanová, starostka Vimperka
Ing. Petr Motl, starosta Sušice
Es kommt teils zu eindeutigen,
