Před 10 lety zabránila občanská blokáda vykácení cenných oblastí NP Šumava
Přesně před 10 lety dne 15. července 2011 byla zahájena nenásilná občanská blokáda, při níž po několik následujících týdnů několik stovek dobrovolníků a ochránců přírody z celé republiky úspěšně zabránilo vykácení cenné lokality v okolí Ptačího potoka (někdy také nazývané Na Ztraceném) v oblasti Modravských slatí národního parku Šumava [1]. Dnes je místo blokády součástí jádrových přírodních zón ponechaných samovolnému vývoji. Oblast se stala významným místem, kde mj. žije a hnízdí kriticky ohrožený tetřev hlušec.
Tehdejším ministrem životního prostředí Tomášem Chalupou za ODS čerstvě jmenovaný ředitel Správy NP Šumava a bývalý politik Jan Stráský [2] tehdy dal pokyn k zahájení plošné těžby v místech, která byla již několik let Správou parku zařazena do širší oblasti ponechané samovolnému vývoji. Těžba navíc neměla potřebné zákonné výjimky z ochrany vzácných živočišných druhů, ze zákazu poškozovat ekosystémy či k zákazu poškozovat evropsky chráněnou lokalitu. Hnutí DUHA podalo podnět České inspekci životního prostředí a Policii České republiky. Když nebylo těmito příslušnými orgány kácení zastaveno, zahájili ekologičtí aktivisté a další občané nenásilnou blokádu kácení. Blokáda pokračovala navzdory nasazení speciální policejní zásahové jednotky, která blokádníky odnášela či odváděla z místa těžby a odvážela je k výslechům. Účastníci blokády bránili kácení na 280 hektarech cenných horských a podmáčených, místy i rašelinných smrčin, z toho 32 hektarů se těžařům objednaných tehdejším vedením Správy parku podařilo pod „ochranou“ policie vykácet. Blokádu doplňovaly demonstrace před Ministerstvem životního prostředí v Praze.
Blokáda trvala do poloviny srpna 2011, kdy nechal ministr Tomáš Chalupa kácení na Ptačím potoce zastavit. Díky blokádě na Ptačím potoce bylo kácení zastaveno i na několika dalších, obdobně cenných lokalitách (např. kaňon Křemelné, Jezerní hřbet). Podrobněji o průběhu blokády viz https://sedmagenerace.cz/sumava-par-mesicu-pote/. Česká inspekce životního prostředí udělila později Správě NP Šumava za nezákonné kácení mj i v oblasti Ptačího potoka vysokou pokutu.
I díky tehdejší úspěšné blokádě, která zabránila nezákonnému postupu, je dnes – po 10 letech – oblast Ptačího potoka součástí jádrové přírodní zóny NP Šumava, která je ze zákona ponechána samovolnému vývoji a přírodním procesům.
Aktuální data z monitoringu početnosti mladých stromů (prováděného pracovníky Správy NPŠ) ukazují, že les se v lokalitě Ptačího potoka velmi úspěšně samovolně obnovuje. Početnost zmlazení dle zjištění na tamějších výzkumných plochách činí průměrně 6120 mladých stromů na hektar. Oblast se stala významným místem, kde žije a hnízdí kriticky ohrožený tetřev hlušec.
Díky občanské blokádě a dalším občanským protestům pak tehdejší vedení Správy NPŠ v následujících letech v tak masivním kácení v oblastech již dříve ponechaných samovolnému vývoji nepokračovalo. Krajští politici z Jihočeského a Plzeňského kraje, místní senátoři i ministr Tomáš Chalupa však iniciovali návrh kontroverzního nového zákona o národním parku Šumava, který by ochranu přírody a krajiny v tomto území prakticky zrušil. Tento návrh nakonec nebyl schválen.
Neustálé prudké spory o směřování NP Šumava zvýrazněné mimo jiné blokádou vedly později nového ministra životního prostředí Richarda Brabce k předložení novely zákona o ochraně přírody, která upřesnila pravidla péče o české národní parky. Novela byla schválena v roce 2017 a poprvé jasně zakotvila, že dlouhodobým cílem národních parků je ochrana samovolného vývoje přírody na nadpoloviční většině území každého z nich. K tomuto cíli v současnosti směřuje i Správa NP Šumava. V roce 2020 začala platit nová zonace NP Šumava, která vymezila území divoké přírody (tzv. zónu přírodní) na 27,7 % národního parku (včetně oblasti Ptačího potoka) a na dalších 24,6 % vymezila zónu přírodě blízkou. Ta by měla být do zóny přírodní převedena okolo roku 2035 (zóna přírodní by tak poté přesahovala polovinu území NP).
prof. Dr. Pavel Kindlmann, CSc., Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy a Ústav výzkumu globální změny AV ČR, řekl:
“Díky blokádě se podařilo zachránit jedinečné zbytky horského smrkového lesa a současně biotu s ním spojenou. Místo obrovské holiny zde tedy na velké části Ptačího potoka zůstaly přirozené ekosystémy a žijí zde dále svým nerušeným životem. To má samozřejmě velký význam pro záchranu biodiverzity v této oblasti.”
MVDr. Jaromír Bláha, expert na ochranu lesů Hnutí DUHA, řekl:
„Blokáda kácení u Ptačího potoka v roce 2011 se stala, stejně jako blokáda kácení Trojmezenského pralesa v roce 1999, významným milníkem vývoje Národního parku Šumava. A troufám si říci nejen Šumavy. Zastavila destrukci celého národního parku a vyvolala diskusi o významu a poslání národních parků a také diskusi o novém zákonu. Dramaticky zasáhla i do životů účastníků blokády.“
MVDr. Jaromír Bláha, expert na ochranu lesů Hnutí DUHA
Aleš Miklík, tiskový mluvčí Hnutí DUHA
Fotografie:
Pokácené stromy (2011) v oblasti Ptačího potoka (autor Miroslav Kutal)
Ptačí potok dnes (autor Jaromír Bláha)
Zásah policie (2011) (autor Ibra Ibrahimovič)
{gallery}Jitka/rok2021/cervenec/sumdeset{/gallery}
Poznámky :
[1] Oblast Ptačího potoka, resp. Na Ztraceném se nachází mezi modrou, červenou a žlutou turistickou značkou nedaleko komplexu Modravských slatí v jádrovém území NP Šumava. Mapové vymezení naleznete zde: https://mapy.cz/s/fekapuluru. V současnosti je lokalita součástí přírodní zóny NP ponechané ze zákona samovolnému vývoji přírody.
[2] Ředitel Jan Stráský postupně během jara 2011 zrušil Vědeckou sekci Rady NP Šumava, , odmítl prestižní Diplom Rady Evropy pro NP Šumava a navrhl zmenšení oblastí ponechaných divoké přírodě. Následně začal kácet v nejcennějších částech národního parku včetně oblasti Ptačího potoka. Jan Stráský rovněž proslul řadou výroků namířených proti ochraně přírody, např. „Příroda je nepřítel, a proto se proti ní musí bojovat. Kdyby nebylo mých předků, kteří bojovali proti různým živočichům, tak bych tady nebyl.“ Jan Stráský si rovněž spolu se svým novým náměstkem Jiřím Mánkem (po Stráském ředitelem Správy NPŠ) najal profesionální PR agenturu Bison & Rose, která měla ospravedlnit masivní zásahy proti kůrovci a dehonestovat ochranu přírody. Z dílny této agentury vzešel například falešný slogan „kůrovcová kalamita tisíciletí“, který se zčásti ujal v médiích. Agentura navíc připravovala postupy, jak diskreditovat účastníky blokády, ekologické organizace či vědce. Více viz https://sedmagenerace.cz/ze-sumavske-pr-kucharky/
{jcomments off}
