Góóóól…..vlastní?
Dovolím si takový malý fejeton, takovou metaforu, kdy na Sušickou nemocnici nahlédneme jako na fotbalový klub.
Bouřlivý podzim přinesl i změnu na postu trenéra našeho fotbalového klubu. Pro náš bedlivě sledovaný tým to byla studená sprcha. Po dosažených úspěších a povstání z popela sestupových pozic, najednou tohle! Majitelé se rozhodli změnit kouče a nový trenér započal svou kariéru. Hned po jeho nástupu ovšem došlo v kabině k rozepřím, část hráčů odmítá pod trenérem hrát a chce odejít. Trochu mi to připomíná aféru ve Spartě v roce 2005, kdy Karel Poborský co by skvělý fotbalista, odmítal pod trenérem Hřebíkem hrát. Již toto byl silný signál, že něco není v pořádku. Vedení se však tváří, že problém nevidí a naopak se snaží úpadek týmu svalovat na kabinu. Dokonce zaznívají i hlášky typu: „Odejdou-li nám tito 4 klíčoví hráči, budeme muset více než 120 let starý klub zavřít, bude to jejich vina.“ Navíc tu je také ten jeden fanoušek, který se proti nám vyjadřuje, na náš vkus až příliš drze, a to bude také důvod, proč klub zrušit. Je tohle profesionální a efektní přístup valné hromady? Od kdy jsou manažeři plačtiví a profesně nevnímaví, že netuší odkud vítr fouká. Pokud sám trenér nemá dost soudnosti, to se může stát, pak by bezodkladně mělo jednat klubové vedení.
My fanoušci nevěřícně kroutíme hlavou a říkáme si: „proč vedení nezačne změnou trenéra, jak tomu vždycky je?“ Je přeci hlavní náplní každého kouče, nebo jak se dnes říká manažera, aby svůj tým držel, budoval a podával s ním výsledky. Pokud tomu tak není, končí. Co na tom není jasné? I v kauze Hřebík – Poborský tomu nakonec tak bylo. A bylo to jasné hned od začátku : „Až se s Jardou Hřebíkem uvidím, řeknu mu do očí, aby se konečně vzpamatoval. Válku s kabinou a s klíčovými hráči ještě nikdy nikdo nevyhrál. A pokud existují výjimky, byla to vítězství krátkodobá a takový trenér se stejně musel brzo poroučet,“ říká nejmenovaný zkušený kouč. (MF Dnes- sport – 2005).
Fanoušek se tedy ptá: „Co máme, nebo můžeme dělat pro záchranu klubu? Máme snad i my po vzoru fanoušků Bohemians 1905 zachraňovat náš klub?“ Fotbalový klub Bohemians je zachráněn! Katastrofické scénáře z února tohoto roku se podařilo zvrátit. Dokázali to příznivci zelenobílého klubu. Založili Družstvo fanoušků Bohemians, vybrali přes tři milióny korun a našli společnost, která se bude starat o provoz klubu. (18.5.2005 Virtuální dolíček)
Situace se ani po dvou měsících zatím nezměnila, petice za zachování klubu, demonstrace fanoušků, zájem médií… Vedení nevidí a nebo nechce vidět tuhle Occamovu břitvu (v podobě odvolání trenéra), která by situaci, když ne finálně, tak alespoň akutně vyřešila. Fanouškům však svítá naděje na to, že mohou svými hlasy vedení klubu vyslat signál, aby se závazně na zlepšení situace klubu podílelo. Bude to takové fotbalové referendum. Možná i naše snaha probudí nadřazené orgány a situaci nám pomůže vyřešit. Je v zájmu nás všech, aby klub zůstal a hrál tak, jak jsme si za první polovinu letošní sezony zvykli. Hlavní představitel vedení klubu má rád ten okřídlený citát: „přes překážky ke hvězdám“, ale my fanoušci máme silnou obavu, aby až se k té hvězdě dostaneme, nebyla už jen bílým trpaslíkem, tedy hvězdou, která brzy vyhasne…
Děkuji, pokud jste dočetli až sem, a pro Ty z Vás, kteří nejsou fotbalovými fanoušky, tu mám také jedno přirovnání… „Co že je to sušické referendum? Je to taková sbírka na Národní divadlo. Co hlas, to mince, která cinkne o dno džbánku naděje.„… Mějte hezké dny ♥
Jan Janda
{jcomments off}
