Ano, klidně si odškrtněte třetí pokračování talkshow Radka Nakládala, protože dubnová už proběhla. A jestli litujete, že jste ji nestihli, litujte. Protože v dalším díle dva hosté Radka Nakládala, Ing. Vladimír Lažanský, majitel zámku Chyše, hudební skladatel, zpěvák a především producent Roman Holý, byli svěžím závanem do místní kulturní scény.
Jako hudební doprovod se v trochu štíhlejším obsazení představila sušická alternativní kapela UG – Strýčkova zahrádka (která si mimo aplausu přítomných vyslechla i pochvalu od Romana Holého).
Na co všechno se tentokrát Radek Nakládal ptal a co o sobě a o svých životech jeho hosté prozradili? Bylo toho opravdu hodně a abychom každému z nich poskytli dostatečný prostor, rozdělili jsme povídání do dvou dílů.
Dnes tedy: jako první zapálil svíčku symbolizující název pořadu Ing. Vladimír Lažanský, majitel zámku a zámeckého parku v Chyši (Karlovarský kraj). Součástí zámeckého komplexu je i pivovar, jehož výrobek, pivo Prokop, přivezl Ing. Lažanský do Sušice ochutnat.
Vladimír Lažanský pochází z největší (maxmiliánské – Karel Maxmilián) větve šlechtického rodu Lažanských, kteří zámek (původně hrad) vlastnili do roku 1766.
O zámku, pivu, Krakatitu i Josefu Váňovi
„33 let jsem prožil v bývalém režimu (* 1. 6. 1956) a ani jsem netušil, že jednou budu mít tu čest starat se o bývalé rodové sídlo. Jeho historie je doložena od roku 1169 a dodneška prošel mnoha úpravami, přestavbami a renovacemi. V roce 1996 jsem zámek koupil. Předtím byl, jako mnoho jiných sídel podobného typu u nás, využíván k nejrůznějším účelům, statky, internát, škola v přírodě, až nakonec byl posledních dvacet let naprosto opuštěn. V létě roku 1989 se dostal do majetku jedné pražské akciové společnosti, ale to už byl ve stavu havarijním, kdy jedno zámecké křídlo mělo zřícené stropy…Původně měl být ze zámku luxusní hotel, k tomu ale nedošlo a nakonec byl dán do prodeje. Jenže původně požadovaná cena byla nedosažitelná (27 milionů korun); nakonec se podařilo., po nějaké době, dohodnout cenu 10 milionů korun a s tvrdým bankovním úvěrem za zády. 22. února 1996, na to datum nikdy nezapomenu, jsme se znovu stali majiteli rozbořeného zámku s okolní džunglí a pralesem. Bylo mi 40 let.“
Co pro vás bylo nejtěžší hned od začátku rekonstrukce zámku?
„Překvapivě to nebyli památkáři, jak se mnohdy podsouvá. Společně jsme naopak celou akci „šťastně nastartovali“; jednal jsem tehdy o projektu oprav s ředitelem památkového ústavu v Plzni a toho nadchlo už to, že někdo kdo vlastně ještě památku nemá, ji už chce zachraňovat. A to jsme opravdu chtěli. Chtěli jsme zámek zachránit, chtěli jsme ho opravit tak, abychom jej mohli jako památku ukazovat, vybudovat tu kulturně společenské centrum, revitalizovat zámecký park. Spolupracovali jsme s památkáři opravdu dobře a díky tomu se všechno takhle povedlo. Měl jsem to štěstí, že jsem našel osvícené a vzdělané lidi na správných místech. No a peníze? Tak určitě jsme je řešili, ale musím férově připomenout, že jsme díky tomu, že jsme zpracovali kvalitní projekt záchrany zámku s tím, že půjde o památku veřejně přístupnou (včetně parku), nás Ministerstvo kultury zařadilo do programu Záchrany architektonického dědictví a po dobu 5 let, kdy probíhala ta zásadní oprava zámku, jsme získali 8,3 milionu korun. Tenkrát to byla luxusní částka. Rekonstrukce si pochopitelně vyžádala zhruba desetinásobek této sumy, takže jsme se museli snažit i v ostatním podnikání, abychom peníze na opravu vydělali.“
Historie rodu a panství Lažanských je přebohatá. Je také spjata se jménem velkého českého spisovatele – Karla Čapka. Ten coby mladý s doktorátem z umění a estetiky, v březnu 1917 přijal místo v rodině hraběte JUDr. Vladimíra Lažanského, když se stal domácím učitelem jeho třináctiletého syna Prokopa IV.
„Prokop IV. byl velmi vzdálený bratranec mého dědečka. Když Karel Čapek přijel coby jeho učitel, na zámku v Chyši se necítil dobře, byl tam takřka nešťasten. Dnes víme proč. On totiž nebyl zvyklý na to, že mu něco, cokoliv, nejde. Byl to vynikající spisovatel, výborný novinář, ale na zámku v Chyši se mu tuze nedařilo. Vychovávat třináctiletého Prokopa, dítko rozjívené, rozmazlené, vychovávané guvernantkou…bylo asi nad jeho síly a navíc, v nitru nikdy nechtěl být učitelem (což prý prohlásil, když ukončil studia). Nicméně Karla Čapka krátký pobyt v prostředí do něhož je zámek posazen natolik ovlivnil, že jeho atmosféru promítl hned do několika děl – Věc Makropulos, Krakatit, nebo povídek Na zámku a Modrá chryzantéma.“
Modré chryzantémy se sice na zámku v Chyši stále ještě nepěstují, ale tradice pěstování okrasných květin tu přece jen je – za doby Karla Čapka zde bývalo honosné okrasné zahradnictví s nevídanými druhy vzácných květin. Karel Čapek se do botanického království zamiloval a i později udivoval svými znalostmi z tohoto oboru.
Krakatit také vznikl díky inspiraci z Chyše – v době jeho pobytu na zámku ovlivnila Karla Čapka výrazně dramatická situace, která ho inspirovala k napsání Krakatitu. O co šlo ?
„Bylo to tak, že 25. května 1915 mezi půl jednou a půl třetí odpoledne došlo k výbuchu rakouské muniční továrny nedaleko Plzně. To byla dokonalá katastrofa. Továrna vyráběla munici pro Škodovku, byla nacpaná municí, detonace se přenášely z jednoho bloku na druhý, výbuchy rozmetaly i okolní lesy, bylo tam mnoho mrtvých, bohužel i čtrnácti a patnáctiletých dětí. Vzdušnou čarou je to od nás takových 30 kilometrů a ty detonace byly vidět. Rakouské úřady to celé ututlaly, nesmělo se o to psát v novinách, prostor byl uzavřen vojskem, četnictvem, hasiči…“
Na zámku v Chyši pobývaly ale i jiné významné osobnosti například Petr Brandl. I on zde zanechal významné stopy svého pobytu – nástropní malbu nazvanou „Králi Davidovi je přinášena hlava syna Saulova“, unikátní tím, že je to jediná dochovaná freska tohoto umělce na svém původním místě.
Jaké je to, provázet hosty svým domovem? Je jejich zájem pro vás zadostiučinění vaší snahy, kterou jste do obnovy zámku vložil?
„No samozřejmě že ano. To jsou právě ty chvíle, kdy vás to povzbudí k další snaze. Zámek ještě není zdaleka celý nainstalován, čeká nás spousta práce. Ale je vidět, že lidé okamžitě poznají, jestli jsou ve „státním nebo soukromém“ zámku. Nezačínáme prohlídku příkazy o nesahání a zámeckých papučích, ale snažíme se lidem dát něco navíc.“
I dnes je zámek Lažanských vyhledávaným pro svůj půvab a klid, neopakovatelný Genius Loci. Ze současných osobností sem ráda jezdí houslová virtuoska Gabriela Demeterová, hosty byli Josef Váňa, Karel Gott (Trumfy Miroslava Donutila).
Pivo ze zámeckého pivovaru, koncerty a výstavy
„Prokop“ se tu vaří od roku 2006, kdy byla slavnostně vysvěcena první várka. Tři druhy kvasnicového piva Prokop – světlá jedenáctka, jantarová dvanáctka a černá dvanáctka a příležitostná slavnostní až dvaadvacetistupňová „hustá“ piva (speciály) slaví mezi konzumenty úspěch a dělají čest tradici datující se od roku 1580. I do pivovaru bylo nutné výrazně investovat – Lažanští ho odkoupili v ještě horším stavu než původně zámek.
Zámek v Chyši žije kulturním životem – budete-li mít to štěstí, možná přijedete právě v den kdy bude otevřena nová výstava (letos to bude výstava fotografií Oldřicha Škáchy s názvem Václav Havel navždy), nebo je na programu koncert (včetně velkých letních pod širým nebem), divadlo.
Bonusem pro návštěvníky třetího dílu pořadu byly slosovatelné vstupenky o velmi příjemnou cenu – speciální balení zámeckého piva Prokop.
-red, foto el-
Už zítra čtěte: Roman Holý – o teenagerovském bláznění, učitelkách, láskách a hlavně o muzice.
Uvedená práce (dílo) podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Nevyužívejte dílo komerčně-Zachovejte licenci 3.0 Česko
