Rozhovor s MUDr. Tomášem Fialou o koronavirové pandemii a roli strakonické nemocnice
Koronavirová pandemie zasáhla celý svět. Některé země více, některé měně. Česká republika zatím patří k těm šťastnějším lokalitám. Přesto každý z nás před pár měsíci pocítil protiepidemiologická opatření na vlastní kůži. Připraven na ně byl asi málokdo. Koronavirová pandemie prověřila také funkčnost zdravotnických systémů prakticky na celém světě. Jak se se situací vyrovnala strakonická nemocnice, o tom jsme si povídali s jejím ředitelem Tomášem Fialou.
Bylo možné se na situaci nějak připravit?
Že by koronavirus mohl dorazit do Evropy a tedy i do naší republiky jsme tušili zhruba od února. Snažili jsme se proto zásobit nemocnici zejména respirátory, rukavicemi, ústenkami, ochrannými obleky a desinfekcí. Málokdo však v té době počítal s takovou razancí, se kterou epidemie udeřila na evropský kontinent. Nemocnice se snažila celou dobu aktivně komunikovat s různými dodavateli zejména respirátorů, štítů, ochranných plášťů a desinfekce, měla při tom střídavé úspěchy. Největší část ochranných prostředků jsme obdrželi z Krajského úřadu Jihočeského kraje. Pomáhala a pomůcky dodávala spousta dalších výrobních i obchodních firem. Odběrové místo zásobovalo zpočátku Ministerstvo zdravotnictví napřímo ve spolupráci s Krajskou hygienickou stanicí.
Jaká opatření jste museli okamžitě po vyhlášení nouzového stavu v ČR přijmout?
Od 15. března měli do nemocnice přístup kromě zaměstnanců jen pacienti vyžadující zdravotní péči a jejich doprovod, klienti nemocniční lékárny a stravovacího provozu. Zároveň jsme zakázali návštěvy. Ty směly jen za dětskými pacienty, pacienty s omezenou svéprávností a pacienty nevyléčitelně nemocnými. Nějaký čas nesměli být tatínkové u porodů. Zajištěna byla veškerá akutní a neodkladná péče včetně péče o onkologické pacienty. Některé plánované výkony byly po vzájemné dohodě odkládány.
To jsou dopady, které pocítili pacienti, ale co personál nemocnice?
Každá nemocnice má připravené různé krizové scénáře, traumaplány, ale každá taková zátěžová zkouška je jiná a hodně věcí se řeší za pochodu. Koronavirová pandemie byla velkou zkouškou a zároveň výzvou, které zaměstnanci nemocnice museli čelit. Bylo potřeba vytvořit navzájem se nepotkávající pracovní týmy – zde perfektně fungoval epidemiologický tým pod vedením hlavní sestry Mgr. Edity Klavíkové, MBA. Pomocí v této době bylo i okamžité zprovoznění nemocniční školy a školky pro děti zaměstnanců.
Ve Strakonicích byla situace z počátku epidemie možná o to napjatější, že se nákaza prokázala u dvou lékařek z polikliniky. Potenciálně nakažených pacientů mohlo být hodně a dal se tedy očekávat velký zájem o testování.
Centrální nemocniční laboratoře zvládly situaci na jedničku. Pracovaly 24 hodin denně 7 dní v týdnu. První pacienti mohli být ve Strakonicích vyšetřeni už 18. března, po českobudějovické nemocnici šlo o druhé stanoviště pro odběry. Odběrové místo vzniklo i díky firmám GARANTSTAV STAVEBNÍ, s.r.o. a METROSTAV, a.s., které zapůjčily mobilní kontejnerové buňky a obytný automobil. Pacienti se k vyšetření objednávali na webových stránkách. Nemuseli tedy čekat v dlouhé frontě. Provoz pracoviště zajišťoval tým složený z laborantek mikrobiologického úseku, sester a dobrovolníků.
Kromě veškerých vzorků ze strakonického regionu zpracovávaly centrální laboratoře vzorky i z dalších odběrových míst, zejména z Prachatic. Laboranti s odebranými vzorky pracovali za přísných bezpečnostních opatření. O výsledu testu byli pacienti i lékaři vyrozuměn sms zprávou nebo e-mailem. Centrální laboratoře zpracovaly dosud přes 6500 vzorků, v nejvytíženějším období šlo i o 200 testů za den.
Byla a je nemocnice schopná přijmout pacienta, který by trpěl koronavirovou infekcí?
Samozřejmě. Ve snaze co nejvíce snížit možné riziko šíření koronavirové infekce v rámci naší nemocnice byl od 27. března zahájen provoz expektační COVID stanice. Provoz zajišťovalo několik všeobecných sester z chirurgického a plicního oddělení a centrálních operačních sálů a lékaři příslušných lůžkových oddělení podle hlavního charakteru potíží pacienta. Na této stanici byl v izolačním režimu a za dodržení nejpřísnějších hygienických opatření hospitalizován každý pacient, jehož zdravotní stav lůžkovou péči vyžadoval a současně u něj bylo podezření na možnou koronavirovou infekci. Během provozu, který trval 45 dní, bylo na oddělení hospitalizováno 90 pacientů, z nichž nakonec pouze u tří byla potvrzena koronavirová infekce. Po ukončení provozu tohoto pracoviště byla vyčleněna izolační lůžka na každém lůžkovém oddělení.
Říká se, že co tě nezabije, to tě posílí. V čem vyšla nemocnice z koronakrize silnější?
Koronavirová pandemie byla samozřejmě velkou výzvou a zátěží pro všechny zaměstnance nemocnice. Museli čelit mimořádným úkolům. Ty byly spojené s provozem odběrového místa a laboratorní diagnostiky či expektačního oddělení. Perfektně fungoval epidemiologický tým pod vedením hlavní sestry Mgr. Edity Klavíkové, MBA. Třeba nemocniční lékárna vyráběla chybějící dezinfekci. Neuvěřitelný byl vzestup empatie, sounáležitosti a pozitivního vnímání zdravotníků ze strany veřejnosti. Výrazem toho byly i dary v podobě roušek, plášťů, štítů, ale také stravy, kávy, ovoce nebo kávovarů i zapůjčení automobilu. Utvrdili jsme se v tom, že velmi důležitá je komunikace. Informovali jsme veřejnost prostřednictvím webových stránek, sociálních sítí, regionálních médií a plakátovacích ploch ve městě. Zaměstnanci nemocnice odpovídali na stovky dotazů prostřednictvím mailu či Facebooku. Na webu měla nemocnice řadu informací o klinických příznacích a prevenci nemoci COVID-19, aktuálním výskytu nemoci, o vydaných mimořádných opatřeních či pokyny, jak se chovat v karanténě a další. No, a taky holdingové porady jsme řešili přes vzdálený přístup.
Strakonice patřily k okresům s nejvyšším počtem nakažených. Naopak sousední Písek měl potvrzených případů v rámci kraje nejméně. Co zjistila následná studie v těchto dvou okresech, která měla ověřit možnou promořenost populace a výskyt protilátek proti SARS- -CoV-2?
O tuto akci byl u veřejnosti enormní zájem. Zajistily ji společnými silami Jihočeský kraj, Nemocnice Strakonice, a.s., Nemocnice Písek, a.s., Krajská hygienická stanice a společnost OIG Power. Ve studii bylo otestováno celkem dva tisíce osob ve strakonickém a píseckém okrese, tedy v regionech s nejvyšším a nejnižším počtem potvrzených případů. Polovina účastníků studie byla vybrána mezi profesními skupinami, které i v době nouzového stavu byly v intenzivním přímém kontaktu s veřejností (zdravotníci, řidiči veřejné dopravy, pokladní supermarketů a podobně), druhá tisícovka byla náhodně vybrána mezi dobrovolníky. Testy na protilátky covidu-19 prokázaly pozitivní výsledek u 2,37 procenta testovaných lidí na Strakonicku a u 1,2 procenta na Písecku.
Kateřina Koželuhová
{jcomments off}
