Ve středu 10. dubna přijely na Šumavu na pozvání Svazu obcí Národního parku Šumava dva sněmovní výbory – výbor pro veřejnou správu a regionální rozvoj a zemědělský výbor. Na setkání byli pozváni starostové šumavského regionu, zástupci Plzeňského a Jihočeského kraje a ministr životního prostředí Tomáš Chalupa. Na jednání se sice domáhali vstupu někteří přírodovědci a aktivisté, ale po vysvětlení snad pochopili, že se jedná o neveřejné jednání a svou přítomností mohou osvěžit oficiální zasedání sněmovních výborů, které se uskuteční po neveřejném jednání. Sice z mediálních výstupů usuzuji, že to nepochopili, ale to už přisuzuji k hysterii, která se stává neodmyslitelnou součástí šumavského dění.
Cílem setkání nebylo přemlouvat přítomné poslance k jakékoliv podobě zákona o Národním parku Šumava. Poslanci byli ale regionem požádáni, aby byla tímto zákonem stanovena jasná a neměnná pravidla a aby mimo diskutovanou péči o lesní ekosystémy zákon řešil i jiné stejně závažné, ne-li závažnější specifické problémy Šumavy. Cílem tedy bylo seznámit poslance s problematikou života lidí na Šumavě, která je bezpochyby všem těm, kteří se, ač nezváni, na jednání vlamovali, zcela lhostejná.
Cílem nebylo ani získávat jakýkoliv názor poslanců na problematiku šumavského národního parku. Šumavští starostové mají dost své práce, než aby se věnovali politickému lobbingu, nebo si u politiků vynucovali, že pouze jejich názor je ten správný. Jsou volenými zástupci a principy přímé demokracie jsou jejich každodenní povinností.
Zákonodárný proces v demokratické zemi spočívá v tom, že konečnou podobu zákona nehlasuje ta či ona zájmová skupina, ale volený Parlament České republiky. Je smutnou realitou, že zákon o Národním parku Šumava si uzurpuje úzká skupina, která ač volá po demokratických právech, tak je pro jiné neuznává, lidskou slušnost nevyjímaje.
Antonín Schubert,
starosta Modravy, předseda Svazu obcí NP Šumava
