Nemocnice – jaká bude další cesta?
Na webu www.isusice.eu byl 4. června 2020 zveřejněn článek Financování nemocnice… jaká bude další cesta?, který se vyjadřuje k dalšímu osudu sušické nemocnice. Pod článkem jsou jako autoři uvedeni starosta a místostarosta Sušice, takže lze předpokládat, že úvahy a tvrzení v článku uvedené jsou kvalifikované a jsou míněny vážně, opravdově a zodpovědně.
Město Sušice sice převzalo nemocnici již v roce 1998, aby zabránilo jejímu zrušení klatovským okresním úřadem, a nikoli až vloni, jak je v článku uvedeno, ale přesto je potěšující, že úplně nejvyšší vedení města věnuje nemocnici takovou soustředěnou pozornost. Převzetím nemocnice v r. 1998 se město neodsoudilo k suplování nefunkčního státu nebo k utápění veřejných prostředků města v černé díře zdravotnictví, ale přihlásilo se k aktivnímu intenzivnímu jednání s příslušnými orgány a institucemi s cílem zajistit sušické nemocnici podmínky k trvalé efektivní existenci. Výkon důsledného dohledu nad nemocnicí byl samozřejmě nezbytnou podmínkou pro úspěšnou existenci nemocnice – to byl trvalý úkol především správní a dozorčí rady nemocnice, potažmo též městského zastupitelstva. Ale jak říká klasik: „Nic se nedaří podle plánu.“
Bylo by skvělé, kdyby město nemocnici převzalo zpět od nájemce „víceméně funkční“, jak článek tvrdí, ale i když byla funkční spíše méně než více, bylo převzetí nemocnice nutným krokem k její obnově. A podmínky, za nichž město nemocnici převzalo, prostě jen odpovídají úsilí a zájmu, jaké odpovědní orgáni města převzetí nemocnice a vyjednání podmínek věnovali a jak využili možností vyjednaných při projednávání petice v senátu.
Článek uvádí, že: „Nemocnici v Sušici chceme, určitě většina z nás…, zachovat.“ Z toho vyplývá, že snad existuje menšina, která už takový zájem, ač ho možná veřejně deklaruje, nemá. (Že se jedná o menšinu, nic neznamená, protože i bolševiků bylo méně než ostatních, pouze měli větší moc.) To by vysvětlovalo ty víceméně otevřené obstrukce a útoky proti nemocnici. Jak jinak si totiž vyložit zpochybňování teprve rozbíhající se nemocnice, navíc v době, kdy na celou společnost dopadla koronavirová omezení, než jako útok na nemocnici, než jako snahu zpochybnit její další existenci. Bezpochyby by bylo zajímavější, pokud by článek místo „většina chceme“ uvedl konkrétní kroky a činy, jež vedení města pro záchranu nemocnice v posledních dvou letech udělalo. Pouze dávat peníze totiž NESTAČÍ(!), i když je to nejsnazší. Je nutno „makat“ a jednat a konat a zase jednat! Samo se totiž nic neudělá ani nezařídí a vynaložené prostředky jen budou zmrhány. (Koneckonců, vždyť i jen vyjednat, aby rekonstrukce celých 430 m ulice TGM byla hotova už ani ne za tři čtvrti roku, jistě stálo spoustu práce a vyžádalo si nemalého úsilí.)
Článek obsahuje velkolepý přehled nákladů, jež město dosud na podporu nemocnice uvolnilo. Částka je to vskutku impozantní, a to i po odečtení 22 miliónů úvěru nemocnice, které do přehledu nepatří, protože se nejedná o výdaj z rozpočtu města, což autoři článku bezpochyby dobře vědí, neboť za úvěr má město „pouze“ ručit. (Jen tak mimochodem, početní operace sčítání a odčítání jsou v „přehledu“ poněkud nepřehledné. Vzhledem k těm 22 milionům, které do přehledu nepatří, se sice jedná jen o „prkotinu“, ovšem poněkud to zpochybňuje důvěryhodnost celého „přehledu“.) Hrozba škrtáním investic a vyhrožování náklady, jež „každý jednotlivý obyvatel“ Sušice za provoz nemocnice ponese, vyvolávají dojem, že je zle a bude ještě hůře. To bezpochyby bude, pokud město nezmění svůj poněkud svérázný přístup k záchraně nemocnice.
Co se investic týká, jsou investice nezbytné a investice zbytné; a je jisté, že mnohá investice=nová stavba by bezpochyby mohla být nahrazena adaptací existujícího objektu. Bylo by to levnější a nezabíralo by to poslední zbytky rozvojových ploch města. Kupříkladu plánovaná nová sportovní hala by jistě byla obohacením města (nejlépe pokud by stála úplně někde jinde), ovšem bezpochyby nepatří mezi investice akutně nezbytné. Zejména když předpokládané realizační náklady vzrostly z uváděných cca 50 miliónů v r. 2017 na čtyřnásobek v r. 2019; letos byl sice odhad snížen o čtvrtinu, ale zkušenost říká, že při realizaci stavby náklady přesáhnou všechny odhady. (Bude hala nakonec stát čtvrt miliardy? Zde by jistě také bylo zajímavé vědět, kolik „každý jednotlivý obyvatel“ Sušice, včetně kojenců, bude přispívat na realizaci a následný provoz haly.)
Autoři článku si stěžují, že „se některým členům rady města … nedaří získat přehledný materiál o“ nemocnici. Kterým „některým“ členům, když ostatní ten problém zřejmě nemají? Většina členů městské rady byla členy i předchozích zastupitelstev a dokonce i správní rady nemocnice OPS. Jsou snad současné podklady poskytované nemocnicí SRO horší než podklady poskytované vedením nemocnice OPS? V čem konkrétně? Nebo je snad problémem porozumění obsahu podkladů? – Vždyť se jedná o stejné lidi, kteří dohlíželi na OPS! (Jen na okraj: informace o nemocnici OPS požadované na základě zákona 106/1999 Sb. město, které bylo zakladatelem nemocnice OPS a jehož nejvyšší přestavitel a další člen rady byli dlouhá léta členy správní rady nemocnice, město odmítlo poskytnout s tím, že žádné nemá. Obstrukce, nebo co? A ještě jen tak mimochodem, stejně se chovalo i vedení OPS.)
Autoři článku tvrdí, že dosud „není ani zcela zřejmý jasný záměr [jak] … dosáhnout stabilního udržitelného provozu“ nemocnice. Inu, stačí si pouze přečíst bod b/2 usnesení zastupitelstva z 18. prosince 2019. Zápis usnesení sice není pro naprosté laiky možná dostatečně vypovídající nebo dostatečně detailní, jak už tak v zápisech bývá zvykem, ale pro zastupitele, kteří se dlouhá léta problematikou sušické nemocnice zabývají, jistě není problém mu rozumět, zvláště když mají k dispozici rozsáhlé podrobné podklady k jednání zastupitelstva 18.12.2019 (pokud již podklady vyhodili, jsou jim k dispozici na webových stránkách městského úřadu Sušice v položce Zastupitelstvo města-Materiály). Stojí v něm (v tom usnesení, ne v tom úřadu) „… zvolit variantu 1) – provoz nemocnice se třemi lůžkovými odděleními, komplementem (CT, RDG, SONO a laboratoř) a ambulancemi včetně pohotovostní služby“, což po rozšifrování v principu znamená: nemocnice bude provozovat pouze základní akutní lůžkovou péči, tedy: lůžka chirurgická, interní a následné péče, příslušný komplement a ambulance. Takže žádná ortopedie, jak autoři článku čtenářům podsouvají (ani plastická chirurgie, která byla v sušické nemocnici již také provozována). Nemocnice prostě bude provádět všechny úkony, které jsou s pojišťovnami nasmlouvány. Pokud jim v tom nikdo nebude bránit. Tečka.
Vizitkou každého „dobrého hospodáře“, jenž je v článku také zmiňován, je to, že provozní náklady svého nebo svěřeného hospodářství nehradí z kapitálových příjmů. Proto otázku, zda „získat peníze … prodejem vlastního majetku“ je určitě nutno chápat jen jako otázku řečnickou, zvláště u vědomí toho, že město v r. 2008 prodalo areál bývalé porodnice na Hrádecké, jenž byl zamýšlen jako další objekt sociální péče, za pouhých 455 Kč/m2. Přitom předchozí nemocniční provoz objekt pro tuto funkci přímo předurčoval.
(Pozn.: Prodejní politika města je celkově poněkud nevyrovnaná, neboť na jedné straně se strategických pozemků a objektů levně zbavuje – viz např. Hrádecká nebo ČOV –, na straně druhé docela draze pozemky nakupuje, např. objekt MABET město v r. 2018 koupilo za 2728 Kč/m2 {úvahy, že na výši ceny snad měla vliv stranická příslušnost prodávajícího, jsou určitě neoprávněné}; a poslední pozemky vhodné pro rozvoj města – v Sole – vedení města koupit vytrvale odmítá, ač jejich využití pro další hypermarket možná nevylučuje. Snad proto, že Sušice je jenom první v ČR ve výměře plochy hypermarketů na obyvatele?)
Zrušení nemocnice je nyní snadnější než dříve, protože dokud nemocnice byla obecně prospěšnou společností, o zrušení rozhodovalo zastupitelstvo, tedy 21 osob. Nyní, když je nemocnice SRO, o zrušení zřejmě rozhoduje pouze městská rada („která je současně valnou hromadou … nemocnice“), tedy 7 osob, protože pouze rada města tvoří valnou hromadu, která má příslušné pravomoci. Jak se tedy vedení města rozhodne? Začne pracovat pro zachování a prosperitu nemocnice (jak bylo řečeno, pouze peníze nestačí), nebo bude pokračovat v dávno nastoupené tradici a bude raději podporovat výstavbu dalšího supermarketu?
Tak co vedení města s nemocnicí zamýšlí – zrušit, nebo zachránit? Investice, nebo občané? Winston Churchill se o Američanech vyjádřil, že se lze spolehnout, že vždy udělají tu správnou věc – poté, co vyzkoušejí všechny ostatní možnosti. Ve světle uvedeného článku vyvstává zásadní otázka: máme vůbec šanci se dočkat?
10. června 2020
Vladimír Říha
{jcomments off}
