ŠUMAVSKÝ LITERÁRNÍ ČTVRTEK
Rosa Tahedl: Sternreischtn
Je třeba si dávat pozor na to co si přejete. Mohlo by se vám to totiž vyplnit. A mě se to splnilo hned nadvakrát. Bylo pondělí a já neměl v ruce žádnou novou šumavskou knihu o které bych mohl napsat. To zaprvé. Za druhé, když jsem četl překlad knihy Rosy Tahedl (dost mizerný překlad) nazvaný Svědectví z poválečné Šumavy, narazil jsem v ni na zmínku, že se autorka nechce vracet k rokům těsně po válce, neboť se s tou pohnutou dobou vyrovnala v jiné knize. No a já jsem samozřejmě tu knihu chtěl.
A právě v pondělí, při jedné českoněmecké sešlosti, kde byli ti co odejít museli, ti co s nimi odejít nesměli a dokonce ti, kteří sem po nich přišli se to stalo. Od Teodora Bauera (odejít musel) jsem (ten, který sem přišel) dostal knihu o které jsem snil (od Rosy Tahedl, která odejít nesměla). Jenže byla v němčině. Česky totiž nevyšla. A tak beru slovník a jdu na to. A když se to za pár let podaří, třeba vám řeknu jaké to bylo.
Jaroslav Pulkrábek
1. Radek Ocelák, Jiří Tříska: Větev ztracená, nalezená
2. Ladislav Skočný: Boletice
3. Maria Franková: Poválečné osudy šumavských rodáků
4. Zuzana Rampichová: Mrtvý muž a další záhady šumavských kešek
5. Bedřich Peška: Šestero pověstí šumavských
