V posledních dnech jsme na Šumavě svědky velmi rozdílných teplot. Může za to jak inverze, kdy se ve vyšších polohách drží teplejší vzduch než v údolích, tak také tzv. fénový efekt. Fénový efekt se projevuje přechodem vzduchových hmot od jihozápadu přes hřebeny Šumavy, za kterými se propadá, rychle ohřívá a vysušuje. Proto teploty právě v závětří Šumavy stoupají na tuto roční dobu extrémně vysoko, výjimkou nejsou maxima nad 15°C. V oblasti Šumavy je tento jev navíc umocněn podobným silnějším efektem na cestě zmíněných vzduchových hmot od nepoměrně vyšších Alp.
Důsledkem jsou právě v těchto dnech výrazné vzestupy teploty vzduchu, které zaznamenaly například stanice Velhartice, Vimperk, Husinec, Prachatice a řada dalších. Tento jev se ale nemusí vyskytovat po celé Šumavě, takže na některých lokalitách tak zůstává po celou dobu chladno. Například včera přes den (17.12.) patřily stanice Vyšší Brod a Vlkonice mezi vůbec nejchladnější místa v celé České republice. Nicméně v současném inverzním počasí většinou stačí slabá změna v proudění větru, rozpuštění nízké oblačnosti a teplota letí doslova raketovým tempem vzhůru. Fénový efekt se častěji projevuje přes den, ale rychlé vzestupy teploty mohou nastat i během nočních hodin, což dokládají níže grafy z některých stanic.
Naopak vrcholové stanice mají za těchto situací velmi stabilní teplotu poměrně vysoko nad nulou, paradoxně ale nedochází k rychlejšímu odtávání sněhu, protože těsně při zemi zůstává povrch sněhu vlivem několika faktorů (vyzařování tepla vůči jasné obloze, omezené proudění, vlhkost apod.) stále podchlazen. Například na stanici Plechý odtál za 3 dny při teplotě kolem 7 stupňů pouze 1 cm sněhu.
Ukázka prudkého vzestupu teploty při fénovém efektu:
Stanice Prachatice a fénový efekt:
Stanice Plechý při inverzi bez výraznějšího kolísání teploty:
zdroj: ČHMÚ a vlastní meteostanice
(ir, jp)
