Čtyři bachyně a dva kňouři dostali koncem loňského roku na Šumavě speciální obojek s GPS, aby se odborníci více dozvěděli o chování černé zvěře. To vše v rámci ojedinělého projektu pražské lesnické a dřevařské fakulty a Národního parku Šumava, do něhož se zapojili i jejich kolegové z německé strany.
Této technologii sledování se říká GPS telemetrie. Lokalizace zvěře probíhá pomocí satelitního systému GPS s přesností 15 metrů. Data o aktivitách zvířete spolu s aktuální teplotou se registrují každých pět minut a ukládají se v obojku.
„Čtyři divoká prasata byla označkována na Českožlebsku, dva na Českokrumlovsku,“ upřesňuje lokalitu Miloš Ježek z katedry myslivosti a zoologie na fakultě lesnické a dřevařské České zemědělské univerzity v Praze, který má na starosti ještě jeden projekt v Doupovských horách, kde se pro změnu sleduje chování jelena lesního a jelena siky
Přestože podle Miloše Ježka na nějaké relevantní výsledky je ještě brzy, o významu telemetrie divokých prasat nepochybuje. „Jak známo, došlo k přemnožení prasat a způsobují škody nejen na lesnických na porostech,“ vysvětluje význam projektu. Velmi častým jevem, a nežádoucím, je pronikání divokých prasat do městských aglomerací.
„Naším cílem je například zjistit, jak se divočák pohybuje po krajině a jak reaguje na podněty,“ představuje záměr s ‚GPSkami‘ Miloš Ježek. Z výsledků by mělo vyplynout, jak zvířata ovlivňuje sněhová pokrývka, teplota, úroda žaludů a bukvic, vyrušování člověkem nebo přikrmování myslivci.
Šumava se až tak s přemnožením divočáků nepotýká. Proto je i pro zkoumání vhodnější. Druhým důvodem, proč se sledování uskutečňuje na Šumavě, je i zájem z německé strany, která se rovněž na projektu podílí.
Projekt telemetrie není na území šumavského parku žádnou novinkou. Od roku 2005 až do roku 2010 bylo na české straně Šumavy označeno monitorovacím obojkem celkem 40 jelenů, 50 srnců a 5 rysů.
Josef Rychtář
foto: Václav Hřebek, Správa NP a CHKO Šumava
