Probouzení zimního zámku začalo

30 března, 2017
08:25

29. března 2017, aktualizováno

Po letech, kdy velké naděje střídala apatie, bezradnost a zoufalství, i ten největší škarohlíd může jásat – vimperský zámek se probouzí! Dva roky stará změna vlastníka národní kulturní památky přinesla tolik kýžené prolomení letargie v podobě úspěšné žádosti o grant ze strukturálního programu Evropské unie. Horní zámek projde rozsáhlou rekonstrukcí, v nových exposicích představí nejen Šperkovnici Šumavy.

Slavnostním podpisem to stvrdil ministr kultury Daniel Herman a generální ředitelka Národního památkového ústavu Naďa Goryczková.

Sál vimperského zámku zaplněný 27. března 2017 do posledního místečka prozrazuje očekávání přítomných. Mnozí tuší, někteří vědí, ale všichni to chtějí slyšet na vlastní uši a vidět na vlastní oči – po letech dlouhého čekání se vimperský zámek konečně a s definitivní platností probouzí! Napomohla tomu úspěšná žádost NPÚ o dotaci v jednom ze strukturálních programů Evropské unie – Integrovaného regionálního operačního programu (IROP).

Probouzení zimního zámku, Perla Šumavy, Šípková Růženka, objekt středoevropského významu, ukázková rekonstrukce fasád, dominanta Šumavy

„Zámek jsme převzali před dvěma lety v neuspokojivém stavu. Zdivo a omítky jsou značně narušené, dřevěné prvky napadené dřevomorkou, velká část interiérů se nachází v havarijním stavu a návštěvnické a provozní zázemí je jen provizorní,“ hodnotí stav areálu před započatou obnovou generální ředitelka Národního památkového ústavu Naďa Goryczková. Budoucnost však vidí optimisticky: „To vše by se mělo ale během několika let změnit. Získání prostředků z evropských fondů umožní jeho významnou památkovou proměnu. Pevně věřím, že po obnově se stane nejen nepřehlédnutelnou dominantou v širokém okolí, ale též vyhledávaným turistickým cílem.“ Jako jeden z důležitých momentů obnovy zmiňuje ukázkovou rekonstrukci fasád nádvoří horního zámku.

Její slova potvrzuje i ministr kultury Daniel Herman, který v příležitosti rehabilitovat vimperský zámek vidí dějinný dar a zámek Vimperk nazývá perlou Šumavy i Šípkovou Růženkou: „Jsem přesvědčen, že projekt NPÚ je krok správným směrem. Po celkové rekonstrukci bude areál opět zpřístupněn veřejnosti a zvýší se tak nejenom návštěvnost zámku, ale i celého regionu. Povinností nás všech je uchovávat a pečovat o naše kulturní dědictví pro další generace. Děkuji všem, kteří se na náročných přípravách podíleli, protože díky jejich úsilí se Vimperk zařadí mezi naše přední památkové skvosty.“

Úvodní slova a slavnostní podpis před téměř stovkou hostů z řad politiků, odborníků, významných regionálních osobností, zástupců médií a dalších je odměněn potleskem a vystřídán věcnými informacemi.

A co tedy projekt s názvem „Probouzení zimního zámku“ přinese?

Projekt se týká obnovy Horního zámku (souběžně však budou probíhat i další samostatné projekty směřující ke komplexní rehabilitaci celého hradozámeckého komplexu, včetně historických zahrad) a řeší stavebně-technický stav památky, zpřístupnění dosud nepřístupných prostor, obnovu památkových hodnot, rekonstrukci a budování exposic a depozitářů.

Součástí zámku bude i nadále Muzeum Vimperska, které zde sídlí od roku 1961.

„Hned na začátku rozehrajeme pro diváky situaci v 19. století, která byla pro Šumavu přímo katastrofální: v roce 1870 přišla velká vichřice, která způsobila obrovské polomy, následovala kůrovcová kalamita. Připomeneme i výrobu ze dřeva, tiskařskou a sklářskou tradici. Důležitým místem bude i Šumavská klenotnice, vystavíme zde mimořádně cenný tisk od Josefa Váchala Šumava umírající a romantická, který spravujeme na zámku Hluboká. Probouzení zámku vnímáme jako akci, která se děje jednou za sto let.“ , představuje podrobně projekt ředitel ÚPS NPÚ České Budějovice Petr Pavelec.

„Kompletně se vymění inženýrské sítě, vybuduje se nová pokladna, návštěvnické zázemí, nová expozice muzea zaměřená na místní historii a rekonstruujeme prostory nově pojaté prohlídkové trasy,“ upřesňuje kastelán Vojtěch Brož. Trasa se zaměří na aristokratické správce areálu, připomene třicetiletou válku i život služebnictva z doby Schwarzenbergů.

Plánované číslo 30 tisíc návštěvníků zámku za rok nepůsobí vůbec nadhodnoceně (už v současné době „provizorního“ provozu prohlídkových tras je návštěvnost 10 tisíc návštěvníků za rok), věřím, že bude překročeno a zároveň doufám, že společně se zámkem se začne probouzet i město, s příchodem turistů vzniknou nové příležitosti a Vimperk začne zažívat nové časy slávy.

Pamětní tisk upomíná na slavné časy vimperského knihtisku i na velkého milovníka Šumavy Josefa Váchala

Po slavnostním aktu a prezentaci projektu míří kroky všech návštěvníků nedočkavě do exposic Muzea Vimperska, které se pro tento okamžik proměňují v improvizovanou historickou tiskařskou dílnu.

V hlavní roli: historický tiskařský lis z roku 1870, dřevěná matrice, čerstvě vytvořená pro dnešní slavnostní den, tiskařská čerň, tiskařský váleček, ruční papír z Velkých Losin a šikovné ruce konzervátorky muzea paní Evy Říhové.

Společně s autorem dřevořezu ing. arch. Ondřejem Šefců zasvěcují přihlížející do historie a tajů knihtisku. Dřevořez je nejstarší známá grafická technika používaná na Dálném Východě ještě před vynálezem papíru, v Evropě je známa od 14. století v okamžiku, kdy se nosným médiem stává papír.

První dva číslované pamětní listy tiskne pan ministr Daniel Herman a ředitelka NPÚ paní Naďa Goryczková, vzájemná výměna listů je potvrzením přátelských vztahů.

Z třetího číslovaného listu se raduje starostka Vimperku paní Jaroslava Martanová. Ten pro ni vytiskl ředitel Územní památkové správy České Budějovice Petr Pavelec.

A dál už to běží jak po másle, zájem je veliký, listy se tisknou, autor podepisuje…

Vše až do čísla 100, po té je matrice považována za opotřebovanou a je určena k likvidaci. Ta „naše“ pamětní vimperská se stává exponátem muzea. Jak rychle se současnost mění v historii!

Renesance? Baroko? Secese?

V 2. patře Horního zámku pan kastelán Vojtěch Brož a odborná pracovnice ÚPS ČB paní doktorka Milena Hajná seznamují zájemce s vizí plánovaných exposic, proběhnuvšími restaurátorskými průzkumy i s tím, jak bylo těžké rozhodování, kterou historickou etapu zvolit jako nosnou pro exposice.

Zámek byl, jak známo a jak potvrdily i restaurátorské průzkumy, několikrát přestavován, majitelé, jejich potřeby i vkus se měnily a s tím i výzdoba zámku.

A pro kterou etapu se nakonec odborný tým rozhodl, Vám dnes neprozradíme – 1. dubna pořádá správa zámku prezentaci projektu s komentovanými prohlídkami – jděte a nechte se překvapit! Nezapomeňte na rezervaci, kapacita prohlídek je omezená. A pokud to náhodou nestihnete, ošizeni nebudete, připravujeme pro Vás rozhovory s autory řešení exposic.

1373

To není další letopočet k zapamatování, ale počet dní, které zbývají do 31. prosince 2020 – termínu ukončení projektu a tedy probuzení zimního zámku. O tom, že Vimperk zažije jednu z nejvelkolepějších oslav silvestrovské noci, není pochyb. http://www.odpocetcasu.cz/5CdftHS/

Foto: Jan Tláskal

Fakta o projektu:

Program: Integrovaný regionální operační program (IROP), Strategický cíl 3.1 – Zefektivnění prezentace, posílení ochrany a rozvoje kulturního dědictví

Projekt: Zvýšení kvality a rozšíření návštěvnického provozu národní kulturní památky – Horní zámek Vimperk (Winterberg) „Probouzení zimního zámku“

Dotace ze strukturálních zdrojů: 92 952 690,10 Kč, tj. 85% podíl na celkových způsobilých výdajích

Národní veřejné zdroje (dotace ze státního rozpočtu) : 16 403 415,90 Kč, tj. 15% podíl na celkových způsobilých výdajích

Celkové způsobilé výdaje – 109 356 106,00 Kč Celkové nezpůsobilé výdaje – 808 705,00 Kč, hradí příjemce z vlastních zdrojů Celkové výdaje projektů – 110 164 811,00 Kč Předpokládané datum zahájení fyzické realizace projektu – 1. 7. 2015

Předpokládané datum ukončení fyzické realizace projektu – 31. 12. 2020

Dalšími úspěšnými projekty, s nimiž se NPÚ v rámci 13. výzvy ucházel o prostředky z IROP, jsou obnova vrchnostenské okrasné zahrady na Pernštejně, obnova tzv. šlechtické školy v přírodě na zámku ve Slatiňanech, revitalizace selského dvora U Matoušů v Plzni-Boleci a revitalizace kláštera Kladruby u Stříbra pod názvem Život v řádu.

Zdroj: www.mkcr.cz