Stejně jako ostatní města má i Sušice své rodáky. Některé světově proslulé, známější i méně známé nebo i téměř zapomenuté. Mezi ty, jejichž jméno zná pouze hrstka lidí, patří i profesor Miloš Seifert, od jehož úmrtí uplyne 3. prosince už 75. let.
Profesor Miloš Seifert (* 8. ledna 1887 v Sušici – † 3.prosince 1941 v Bechyni) – skautským jménem Woowotanna – učitel, přírodovědec, překladatel, průkopník skautingu v Čechách a především otec československého woodcrafterského hnutí.
Miloš Seifert v roce 1917
Narodil se v rodině ředitele měšťanské školy, jeho matka byla učitelka. Obecnou školu vychodil v Sušici, gymnázium vystudoval v Praze – Karlíně a po absolovování pražské univerzity získal aprobaci na výuku přírodopisu na středních školách, které se věnoval až do svého předčasného pensionování.
Jako mladý profesor se v roce 1911 seznámil s A.B.Svojsíkem a patřil od té doby k horlivým propagátorům a organizátorům junáctví. V roce 1912 tábořil se studenty berounského gymnázia na Křemelné a položil tak základy ke stoleté historii skautingu na Sušicku.V té době byly jeho představy o povaze českého junáctví v podstatě shodné se Svojsíkovými. Svědčí o tom ostatně jeho „ Kapesní knížka českých junáků“ v níž uznává Svojsíka za zakladatele junáctví a volá po jednotě skautingu.
Seifertův náhrobek v Bechyni
Brzy poté – zejména pak průběhem první světové války – se však jeho přestavy začaly lišit od Svojsíkovy koncepce a jejich cesty se začaly rozcházet. Seifert dokumentoval svoji samostatnost a odlišnost navenek i tím, svůj junácký kmen nazval „Děti živěny“.
Z dochovaných pramenů víme, že tábořil se svými junáky v roce 1913 u Lochovic a r. 1914 u Běštína pod Plešivcem.
I přes tyto rozdíly udržovali Seifert se Svojsíkem kontakty a vzájemně se navštěvovali na táborech a Seifert psal i do Svojsíkova časopisu „ Junák“.
Po převratu v r. 1918 byl Seifert jako řada dalších učitelů poslán na Slovensko, aby tam zmírnili katastrofální nedostatek kvalifikovaných pedagogů. Vyučuje na reálném gymnáziu v Dolném Kubíně. Ale ani na Slovensku neustává ve své práci s mládeží, ale teď už naprosto zřetelně s odklonem od skautingu a zakládá Ligu lesní moudrosti – Woodcraft. Stává se jejím prvním náčelníkem a je jím až do roku 1931, kdy z funkce odstupuje.
Miloš Seifert zemřel sám a všemi opuštěn, během druhé světové války 3. 12. 1941 v Bechyni na mozkový nádor ve věku 54 let.
Pamětní deska věnovaná Seifertovi v Sušici
V Sušici připomíná Miloše Seiferta pamětní deska, o jejíž zřízení a osazení se zasloužili kromě členů Ligy lesní moudrosti i členové sušického skautského střediska Vydří stopa. Desku mohou zájemci najít na budově školy v Komenského ulici.
Text: doc, cs.wikipedia.org
Foto: cs.vikipedia.org; Vladimír Černý; Zdeněk Prančl
