Co jihočechům zůstalo po Rio Lipno 2016?

     Je to právě měsíc, kdy proběhlo slavnostní zakončení olympijského parku Rio Lipno 2016. Co (nejen) jihočechům  a přírodě v okolí tento olympijský park na březích Lipenské přehrady přinesl? Zejména tento olympijský park posloužil jako vlajková loď developerským záměrům v oblasti nejtvrdších forem turismu na Šumavě a za 65 milionů korun nabídl návštěvníkům dokonalé spojení komerce, pouťové atrakce, předvolební agitace a sportu.

     Parku Rio-Lipno padl za oběť poslední háj jehličnatých stromů na břehu jezera v katastru obce Lipno nad Vltavou – zhruba 1,5 ha. Tři týdny zde fungovalo olympijské centrum – po jeho skončení tu vyroste luxusní hotel s kongresovým centrem a wellness. Souběžně s budováním olympijské vesničky byly v bezprostřední blízkosti vykáceny další stovky stromů směrem k hrázi VD Lipno, kde má vyrůst další nový lipenský resort s příjezdovými plochami a parkovištěm. Zbytečné kácení proběhlo i na pravém břehu jezera, přímo u přehradní hráze, kde padly desítky borovic v malebné, balvanité pobřežní partii šumavského moře.

     Ačkoliv se olympijská akce Rio Lipno pyšnila vysokou návštěvností, prokazatelně vyšší návštěvnost při daleko efektivnějším využití prostředků dosáhly třeba Pardubice (400 000 návštěvníků při rozpočtu necelých 10 milionů Kč). Za 65 milionů korun by všechny děti na Lipensku i Vyšebrodku mohly vesele sportovat po celou dobu své devítileté školní docházky. Mnoho slibů Českého olympijského výboru lipenským obcím se rozplynulo jako pára nad hladinou Rio-Lipno při zahajovací multimediální show „Vltava žije“. Ve Vyšším Brodě místo plánovaných olympijských sportů – včetně šermu, moderního pětiboje a sportovní střelby – zůstaly pouze obří šachy a výstava známek v areálu cisterciáckého kláštera. Další neveselou kapitolou jihočeské olympiády se stalo rozmísťování velkoplošných reklam podél cest našeho kraje – 16 kusů plakátů za 160 000 Kč. Z obřích plakátů zářil do dáli široký úsměv hejtmana Zimoly, rozklenutý nad parkem Rio Lipno 2016 na břehu šumavského moře.

     Jako jihočeští zelení jsme rádi, že Češi sportují a ke sportu vedou i své děti. Odmítáme ale, aby kraj vynakládal nesmyslně vysoké částky na podobně megalomanské projekty, po kterých nezbude víc než vykácené lesy, nové hotely a wellness centra místních developerů, nebo pár balónů a jedno hřiště pro místní.  Okolí Lipenské přehrady je šumavský poklad, který bychom měli chránit, neměli bychom z něj nechat dělat lunapark pro vyvolené. Pouhých pět dní před slavnostním zahájením šumavské olympiády bylo na svahu vrchu Kramolín otevřeno nově vybudované komerční „Království lesa“ – i zde ustoupil jehličnatý les prapodivné atrakci s visutou opičí dráhou, obří trampolínou a chaloupkami na pahýlech oloupaných stromů, kde se návštěvníci mohou podívat do ,,opravdového lesa“ za zlevněné rodinné vstupné 770 Kč.

     Největší atrakcí olympijského parku Rio-Lipno se stalo splouvání divoké vody v řečišti Vltavy pod Lipnem. Tento úsek, nazývaný Čertovy proudy, má zcela mimořádné přírodní, historické, kulturní, estetické i duchovní hodnoty – v jeho středu se rozkládá Národní přírodní rezervace Čertova stěna-Luč, území s nejvyšším možným stupněm ochrany přírody. Během jihočeské olympiády byl na celé tři týdny odstaven provoz vodní elektrárny Lipno společnosti ČEZ a. s., aby se každým dnem ve špičkovém režimu (od 10 hodin do 16 hodin) valilo řečištěm až půl milionu kubíků jalově vypouštěné vody z přehrady. Díky tomu nemohla tato voda pohánět vodní turbíny, vyrábějící ekologicky čistou energii z obnovitelného zdroje. Tento špičkový vodní režim pod Lipnem má prokazatelně neblahé následky na vše živé v nádherné řece Vltavě. Po třech týdnech provozování adrenalinových vodních sportů zde zůstala poničená pobřežní vegetace s mnoha vzácnými druhy rostlin, desítky vyřezaných stromů přímo v národní rezervaci a narušená křehká biologická rovnováha tohoto jedinečného území. Právě toto splouvání divoké vody pod Lipnem během jihočeské olympiády posloužilo jako otestování záměru Svazku obcí divoká voda Loučovice komerčně využívat řečiště Vltavy pro masové adrenalinové vodácké radovánky. Myšlenka přeměny řeky na komerční vodácký kanál má v Jihočeském kraji mocné politické i ekonomické zastánce.

/PR/{jcomments off}