Velikonoční pondělí, také červené pondělí, den po Zmrtvýchvstání Páně, se nese ve znamení rituálů, které bývají označované jako „přechodové“ – symbolizují přechod zimy k jaru.
V českých zemích i na Slovensku je zvykem chodit s pomlázkou. Pomlázka je z několika, většinou 6–12, nejčastěji vrbových proutků pletený šlehací nástroj, se kterým chlapci chodí na koledu a mrskají děvčata z okolí. Šlehání přes hýždě doprovází odříkávání různých koledních říkanek. Velikonoční mrskání děvčat jim má předat část jarní svěžesti vrbového proutí (mrskut a mrskání jsou názvy zažité především na Moravě, kde má zvyk velmi silnou tradici. Velikonoční koleda je spojena s odměnou pro koledníky. Tradičně to jsou především malovaná vajíčka neboli kraslice. Velikonoční koledování nabírá krajově rozličných podob.
O pomlázce se zmiňuje již pražský kazatel 14. století Konrád Waldhauser. (wikipedia.org)
Tradice obráceně
Letos mají holky šanci to klukům oplatit!
Většinou chodí na koledu chlapci a pomlázkou „omladí“ dívky. Ale v některých koutech naší republiky se jednou za 4 roky tato tradice obrací a chodí šupat dívky – jedná se o přestupný rok.
Pravda je, že kluci i holky můžou „šlehat – mrskat“ každoročně – kluci v pondělí do oběda a holky odpoledne.
Ať už u vás proběhnou rituály klasické nebo inovované, zvolte na pomlázku mladé proutky, aby síla a svěžest, která je v nich, opravdu do „obdarovaných pomlazením“ přešla 🙂
Proč červené pondělí?
Den po Slavnosti zmrtvýchvstání Páně je rovněž symbolický – malovaná vajíčka, kraslice, která děvčata dávají chlapcům jako odměnu za „mrskut“ mají různou barvu, ale červená je významově nejsilnější – je barvou Kristovy krve.
Vajíčka – kraslice
Ze jména pohanské bohyně plodnosti Eostre vznikl název Easter, anglické označení Velikonoc. Podle legendy bohyně Eostre proměnila ptáčka, který umrzl ve vánici, v zajíce. On pak z vděčnosti každé jaro kladl vejce jako pták. Vajíčko je tedy prastarý symbol života, plodnosti a vděku. Už v dávných dobách se jim přisuzovala magická moc, která se zvyšovala obarvením. Červená barva hrála důležitou roli, neboť je to barva krve a rovněž s ní spojeného života.
Zvyk jíst vajíčka na Velikonoce souvisí patrně s velkým půstem, při němž se nesměla jíst ani vejce, a proto lidé nedočkavě čekali, až postní doba skončí.
Tradice dávat velikonoční vajíčko pochází patrně až ze starého Egypta. Ve spojení s lidovou tradicí vznikl pak obyčej zdobení kraslic, který se krajově velmi různí, stejně jako pojmenování. Kraslice je prý slovo východočeské a znamená červené velikonoční vejce. Zvyk zdobení kraslic pochází teprve z druhé poloviny 19. století.
Pomlázka
Pomlázka, (po)omlazení, vyrobené z mladých vrbových proutků, měla ženám předat mládí a sílu těchto proutků. Pánové a chlapci by si měli plést z proutků pomlázku nebo tzv. žílu a ženy by se měly nechat tímto proutkem vyšlehat, aby omládly a zkrásněly.
Pro každou ženu v minulých letech to byla čest a tzv. staré panny (ženy nad 25 svobodné a neprovdané) měly naději. Vajíčko jako odměna za omlazení znamená symbol nového života, vzkříšení.
Potom tedy zapomeňme na Botox a nechme se pořádně vyšlehat na Velikonoční pondělí. Můžeme poučit muže, že správně se šlehá jen mašlemi a po zádech nikoliv po hýždích, jak je u našich koledníků zvykem. (zeny.e15.cz)
Koleda, koleda proutek z vrby,
mlsný jazýček mě svrbí.
Koleda, koleda holoubek
dejte něco na zoubek
Dnešní koledníci kromě vajíček tradičních a tradičně zdobených dostávají hlavně vajíčka čokoládová, různé pamlsky, drobné peníze, dospělí i sklenku „ostřejšího“.
Přejeme ženám a dívkám, chlapům i klukům, aby je vrbové proutky (užité s mírou) omladily, všem radostné pondělí a příjemný zbytek svátečních dní.
{jcomments off}
