Pašijový týden se překlopil do druhé poloviny a před námi je vrchol velikonočních svátků – Bílá sobota, Boží hod velikonoční a Červené pondělí.
VELIKONOCE V KUCHYNÍCH NAŠICH BABIČEK
O Bílé sobotě se pořádně baštilo! Hlavním jídlem byla velikonoční nádivka (mnozí známe i její názvy – hlavička, velikonoční buchta, sekanice, sekanina, nebo velikonoční snítek). Na stole nesměl chybět do zlata upečený mazanec.
Vše, co naše prababičky a babičky připravovaly na velikonoční stůl, mělo svůj hluboký význam. Tato tradice se předávala z generace na generaci, ale postupem času se nám zachovalo jen pár zvyků, které v naší velikonoční kuchyni děláme přesně tak, jak nás to učily naše babičky. I dnes neodmyslitelně patří k velikonočním dobrotám mimo jiné Jidáše, Mazanec nebo Beránek. Stejně tak, jak nám jejich symboliku osvětlovaly naše babičky, tak i my tuto tradici předáváme dál našim dětem.
Jidáše, typické velikonoční pečivo z kynutého těsta. Většinou má tvar provazů, čímž symbolizuje Jidášovo oběšení po prozrazení Ježíše. Podle tradice se jedí potřené medem na Zelený čtvrtek, nejlépe před východem slunce.
Zkuste třeba tyhle BABIČČINY JIDÁŠKY:
Co potřebujeme:
400 g polohrubé mouky, 50 g másla nebo margarínu, 40 g cukru krupice, 30 g droždí, 1/4 l mléka, 1 ks vejce, skořice, cukr, med, špetka soli
A JAK NA TO?
Mouku prosijeme, osolíme, zamícháme a do dolíčku dáme polovinu cukru, rozdrobíme droždí, přilijeme vlažné mléko a tuk a necháme vzejít kvásek. Vypracujeme vláčné těsto, které se nesmí lepit na ruce ani vál, zakryté necháme vykynout podruhé. Vykynuté těsto vyklopíme na vál, vyválíme stejnoměrný plát, ten posypeme skořicí a krystalovým cukrem, stočíme do závinu, nakrájíme plátky, řezem je položíme na plech a lehce potřeme tukem a rozšlehaným vejcem. Po vykynutí pečeme v troubě vyhřáté na 170-180 °C asi 25 minut, dorůžova. Ještě horké jidáše namáčíme v medu (stačí je jen medem pokapat).
Mazanec se peče na Bílou sobotu a peče se z téměř stejného těsta jako vánočky, akorát se přidává víc vajec, aby byl pěkně žlutý. Mazanec vždy bývá naříznutý do kříže, symbolizuje tak ukřižování Ježíše Krista.
Beránek se peče na Bílou sobotu a v neděli na Boží hod Velikonoční se nechává v kostele posvětit. Beránek je jedním ze symbolů Ježíše Krista, podle křesťanské víry byl jako beránek, obětovaný za spasení světa. Připravit ho můžeme z kynutého, piškotového nebo i třeného těsta.
Také rádi beránka? Letos můžete upéct například TVAROHOVÉHO:
Co potřebujeme:
250g polohrubé mouky, 1 lžičku prášku do pečiva, 250 g měkkého tvarohu, 250 g moučkového cukru, 2 lžíce vanilkového cukru, 2 středně velká vejce, 200 g změklého másla, citronovou kůru z jednoho citronu, rozinky naložené v rumu
A JAK NA TO?
Ve velké míse promícháme mouku s práškem do pečiva, přidáme tvaroh, vajíčka, cukry a máslo a důkladně vše utřeme. Pokud odmítáte zápasit s vařečkou, směs prošleháme ručním mixérem.
Teď už chybí jen přidat nadrobno nastrouhanou kůru z čistého citronu a nějaké ty naložené rozinky. A samozřejmě zase promíchat. Těsto se zdá být hračkou, a možná skutečně je.
Na beránkovi je nejsložitější samotné pečení. Záleží i na tom, jakou formu zrovna vlastníte. Ať už je to ale jakákoliv, musíte ji se vší pečlivostí vymazat i v nejmenších záhybech a vysypat polohrubou moukou. To se ovšem netýká silikonových forem!
Fígl profíků spočívá v tom, že do formy ještě před těstem vloží rozinky na místa očí a čumáčku. Po upečení na vás beránek potom možná i mrkne! Podle rad zkušených kuchařek se běžná forma vyplňuje asi centimetr pod okraj. Tvarohové těsto je ale těžší, nenakyne tolik jako běžné. Naplněná forma se vkládá do trouby předehřáté na zhruba 180°C, kde se peče podle receptu asi čtyřicet minut. Když poté není hotová, pokračujete ještě patnáct.
Zkouška hotovosti probíhá běžně – dřevěnou špejlkou. Když se těsto nelepí, máme hotovo. Potom beránka opatrně vyjmeme a necháme ZCELA vychladnout. Pocukrujeme, ozdobíme mašličkou (nebo dle fantazie krémem, čokoládou…) a posadíme na velikonoční tabuli… Dobrou chuť! (recept: topzine.cz)
K velmi oblíbeným pochoutkám patří i VELIKONOČNÍ NÁDIVKA. Každý má svůj recept, mnohde se dědí, leckde přistupují k vytvoření tohoto svátečního pokrmu s vlastní kreativitou.
Nabízíme tradiční recept na velikonoční nádivku s uzeným masem.
Co potřebujeme:
400 g vařeného uzeného masa, 2 hrsti nasekaných mladých kopřiv, 1 hrst nasekané petrželky 8 ks den starých housek/ rohlíků, 1 lžíce másla, 6 ks vajec, 1 ks cibule, špetka muškátového oříšku, mletý pepř, mléko na namočení, sádlo na vymazání formy, sůl, pepř /koření dle chuti/.
A JAK NA TO?
Housky nakrájíme na kostky a namočíme v mléce, oloupanou na drobno nakrájenou cibuli osmažíme na rozehřátém másl.
Do mísy dáme zlehka vymačkané housky, přidáme osmaženou cibuli, žloutky, na kostičky nakrájené uzené maso, na drobno nasekanou spařenou kopřivu, nasekanou petrželku, sůl, koření a dobře vše rukama promícháme.
Nakonec zlehka vmícháme tuhý sníh z bílků.
Vlijeme do sádlem vymazané formy, dáme do trouby a pečeme při 180 °C dozlatova (asi 35 minut).
Doporučení: Nádivku podáváme teplou nebo studenou se salátem z čerstvé zeleniny.
(recept: receptyonline.cz)
Kudy kam (nejen) za zábavou nebo poznáním o Velikonocích?
SVÁTEČNÍ DOBROU CHUŤ PŘEJE 
-red-
{jcomments off}
