Aktuální výsledky vyhodnocení důsledků „asanačních“ zásahů proti kůrovci v oblasti Ptačího potoka přineslo srovnání tzv. fytocenologických snímků, které provedl Ing. Karel Matějka.
Tam kde byly stromy pokácené a odvezené, nedochází zatím k přirozené obnově, plocha zarostla travou třtinou chloupkatou. Tam kde byly stromy pokácené a ponechané k zetlení sice k přirozené obnově dochází, ale mladé stromky smrků jsou stejnověké, protože většina staršího zmlazení byla těžbou zničena. Zároveň dochází k vysychání půdy a ústupu rašeliníku na podmáčeném stanovišti. A konečně tam, kde nebyly stromy pokácené, ale oloupané na stojato, je přirozené zmlazení diferencované (nedošlo k poškození mladých stromků težbou), rozdíl mezi nejmladšími a nejstaršími mladými stromky je až 100 let.
Celé výsledky najdete zde: http://www.infodatasys.cz/sumava/ptp2015.pdf
Škoda, že práce neobsahuje fytocenologický snímek z plochy, kde se zásahy vůbec neprováděly. Osobně velmi doporučuji jít se tam podívat – tato místa jsou stále krásná, s množstvím mladých stromků v podrostu, s nejmenším vysycháním půdy a množstvím stromů, které kůrovec ještě nenapadl.
(tz,hnutiduha)
{jcomments off}
Vaše reakce, připomínky, komentáře, náměty a podněty k daným tématům můžete redakci zasílat na: info@sumava.eu
