Dnešní den má hodně „poprvé“ – poprvé v tomhle školním roce zazvoní, poprvé se do škol i školek chystají stateční prvňáčci, poprvé na střední školy míří studenti, poprvé se odvážní pedagogové postaví za katedru.
Poprvé budou strážníci hlídat bezpečnost dětí u přechodů, poprvé se ztratí bačkory těsně před šatnou, poprvé se ozve školní rozhlas a poprvé se ozve „a jééééžiš“ nad školním rozvrhem (nebo svačinou).
Poprvé se možná dnes rozhýbou pouťové atrakce, které jsou v Sušici vždy neklamným znamením, že léto mává na rozloučenou a prázdniny definitivně končí.
Tak co ještě? Ráno nedočkavé oblékání, nervózní snídaně, rychlá kontrola – co jsme zapomněli ?!? – a hurá do školy.
Nebojte se, právě proto, že je dnes ‚poprvé‘, bude ještě hodně hodně příležitostí, jak všechno „doladit“ a dnes určitě žádné pětky ani poznámky padat nebudou.
Ostřílení žáci a studenti, kteří už pár začátků školního roku zažili, jsou celkem v pohodě. Těší se (vážně?) na nový začátek, dušují se že tentokrát za to fakt vezmou a ve chvíli kdy uvidí přátele a kamarády (s nimiž neměli možnost dva měsíce sdílet kromě fejsbůku live zážitky) a ty nemožný béčkaře, jim ta škola zase tak úděsná nepřipadá. Změna názoru přichází s první písemkou, eventuelně třídní důtkou, když i sebehodnějšímu kantorovi s pochopením pro poprázdninové deprese dojde trpělivost…
Zatímco studenti přicházejí odpočatí po poctivém prázdninovém tréninku, protistrana bývá občas mírně skeptická, neboť se zabývala osnovami, přípravami (reparáty) a tudíž měla prázdniny o něco kratší.
Všem přeji, aby se jim nejen začátek, ale i celý školní rok podařil, ať už na poli vědeckém, sportovním, hudebním nebo kulturním. Jejich pedagogům pak, aby nový školní rok se svými študáky nastartovali s úsměvem a elánem.
Speciální přání ale dnes, stejně jako každým rokem, patří těm nejmenším – prvňáčkům. Pro ně je dnešek veledůležitým poprvé s velkým „P“! Škola, nový režim, povinnosti, úplně nový kolektiv a paní učitelka nebo pan učitel – to je velká změna nejen pro ně, ale i pro jejich rodiče. (Maminky a babičky nezoufejte, prázdniny jsou tu cobydup – za pouhých deset měsíců máte své ratolesti opět celé dva měsíce jen a jen pro sebe!)
Všem dětem přeji, aby se jim v novém prostředí líbilo a aby citlivý a odpovědný přístup jejich učitelů dokázal probudit touhu učit se nové, talent a nadání v každém z nich. Že Kájovi nejdou hned perfektní obloučky přece nevadí, zato umí perfektně běhat a Karolínka zase krásně zpívá a počet korálků na jedné nitce zvládne za chviličku…
Otevírá se před nimi nový svět a já věřím, že jejich učitelé jim budou spolehlivými průvodci. Rodiče, nespěchejte, buďte trpěliví, věnujte se svým dětem, věřte jim a podporujte je. Přeji vám, abyste z jejich pokroků měli stejně velkou radost, jako ony samy.
Podobně velkou trpělivost přeji pedagogům na všech sušických školách a těším se, že se i na našich stránkách budeme setkávat s jejich společnými úspěchy – gratulovat šikovným cukrářům, kadeřníkům, badatelům, olympionikům a těm, kdo je k nejvyšším metám dovedli.
Určitě i v tomhle školním roce se budeme radovat a chlubit pokroky dětí z Klíčku, Petrklíče a speciální školy. Jsou stejně šikovné a stejně důležité, a úsilí a odhodlání jich samotných a jejich učitelů si zaslouží veliký obdiv!
Školy o prázdninách ‚nespaly‘ – pilně se v nich pracovalo na nejrůznějších vylepšeních, dokupovalo se vybavení, upravovaly třídy a učebny, zahrady i hřiště, ale o tom až jindy; za chvíli totiž zvoní a začíná další díl ‚cesty do hlubin študákovy duše…‘
Andrea Staňková
