Zejména čtvrteční den (13. 8.) zaplavila téměř všechna internetová a z části i tištěná média převzatá zpráva z ČTK. V ní starosta Kvildy, Václav Vostradovský, vysílá do světa alarmující varování o vysychání prameniště matičky našich řek – Vltavy. Jeho úvahy podporuje i starosta Modravy Antonín Schubert. Pro mnohé důkaz, že dlouhotrvající sucho tak nezasáhlo pouze přívod vody do, z hydrologického hlediska bezvýznamné, uměle vytvořené studánky pod Černou horu, symbolizující pramen naší nejdelší řeky. Ta ostatně obdobných, ne-li horších teplotních výkyvů a změn za desítky milionů let své existence přežila několik, včetně zásadní změny v třetihorách, kdy v důsledku alpínského vrásnění výrazně obrátila směr toku z jihu na sever a přerušila tak spojení s Dunajem.
Zpráva ČTK se šířila jako epidemie a převzatý článek dostal několik katastrofických nadpisů, pro zajímavost:„Kvůli nedostatku vody vyschnul přítok k pramenům Vltavy“ (České noviny.cz, 12. 8.); „Konec symbolického místa? Vyschnul přítok k pramenům Vltavy“ (Noviny.cz, 12. 8.); „Symbol Šumavy v ohrožení: Vyschnul přítok k Pramenům Vltavy“ (Echo24.cz, 12. 8.); „Vyschla Vltava: Vody je kvůli horku nedostatek“ (Blesk.cz, 13. 8.); „Kvůli dlouhotrvajícímu suchu vyschnul přítok k pramenům Vltavy“ (Lidovky.cz, 12. 8.). Zarážející je, že stejný blud převzal a pod obdobně hloupým názvem přetiskl dokonce i Ekolist.cz!
Symbolický pramen Vltavy. Uměle vytvořená studánka je na snímku v záhlaví článku. Foto: (c) Radek David
V pátek se na Šumavu přiřítí celá flotila zástupců ze sdělovacích prostředků, včetně televizí. Nezajímají se o seriozní odborná vysvětlení. Jejich cílem je z přirozeného jevu udělat bulvární senzaci. Významově obdobně hloupou, jako když před lety jakási reportérka z Novy (opět na Kvildě), s typickou nováckou dramatičností, předvedla před kamerou nevídaný úkaz, kdy v – 15 zamrzla ve sklenici voda.
Tiskové rošády kolem pramene Vltavy pokračují i dnes (pondělí 17. 8.) a dá se říct, že celé to divadlo kolem obyčejného přirozeného jevu začíná nabývat podoby taškařice. Pod tíhou „závažnosti“ situace a přinuceni mediálním tlakem, se do pramenné oblasti Vltavy vypravili i zaměstnanci Správy Národního parku Šumava. A přestože mají jistě důležitější práci, věnovali své úsilí kontrole čistoty hadice, kterou je od roku 1923 sváděna voda z jednoho z několika povrchových pramenů do umělé – a v tuto chvíli nejsledovanější – studánky v republice, symbolickému pramenu Vltavy. Výsledek zbytečné akce přináší nadpis článku na serveru Novinky.cz: „Pramen Vltavy nevyschl jen kvůli suchu, přívodní trubka byla ucpaná“. Dobro došli!
Celá marginálie kolem nesmyslného tvrzení starosty Kvildy o takřka existenčním vysychání pramene Vltavy má ovšem jeden daleko významnější podtext, než je diskuze kolem zcela běžného jevu, kdy během déle trvajícího sucha dochází k částečnému úbytku vod v každém vodním systému. Tím je hledání viníka, kdo za celé to trápení může. V podání starostů Vostradovského a Schuberta a jejich několika málo příznivců, jež tleskají všemu, co jejich modly kde řeknou či napíší, je provinilec nad slunce jasný. Za následky letošních několika nadprůměrně teplých a suchých dnů stojí ekologové a všichni ostatní příznivci ochrany šumavské přírody. Kdo bude hnán k odpovědnosti za následky tepla a sucha v ostatních evropských zemích zatím nevíme.
Teplá Vltava pod Kvildou, měla i v době letošního sucha dostatek vody. Foto: (c) Radek David, 6.8.2015
V každém případě byl vysychající symbolický pramen Vltavy vynikajícím důvodem k oprášení již nudného tématu: „Suchého“ lesa na svazích Černé hory. A protože nejsem hydrolog, rád bych se dozvěděl něco o vyvstalé problematice od odborníků. Zatím, co se houfy novinářů spokojily a vzaly za bernou minci názor starosty Kvildy pana Vostradovského, který rozumí hydrologii asi jako – s prominutím – porodní bába turbíně, položil jsem tři otázky skučnému odborníkovi na danou problematiku, panu RNDr. Josefu V. Datlovi z Výzkumného ústavu vodohospodářského T.G.Masaryka.
Je možné názory starosty Kvildy považovat za průkazné a jeho závěry za reálné?
Situace v pramenné oblasti Vltavy je obdobná jako v celé ČR – podprůměrné úhrny srážek snižují vydatnost pramenů i průtoků na tocích, některé prameny a drobné toky dočasně zanikají, hladiny podzemních vod zaklesávají. Je přirozenou vlastností všech pramenů, že jejich vydatnost více či méně kolísá, a vlivem dlouhotrvajícího sucha mohou dočasně zaniknout, a pokud se zvýší úhrny srážek, dojde opět k jejich obnovení, byť s časovým zpožděním.
Co by muselo nastat, aby začalo docházet k vysychání pramenných oblastí řek v takovém rozsahu, že by to mohlo ohrozit jejich existenci?
Ohrožení existence řeky Vltavy v žádném případě nehrozí. Je napájena z mnoha zdrojů, což je zmíněno i v daném článku. V případě déletrvajícího několikaměsíčního sucha jistě mohou dočasně zaniknout některé prameny (zvláště ty, které úzce závisejí na srážkách), zůstanou ale jiné, které odvodňují hlubší struktury, které jsou odolnější vůči suchým obdobím. Většina vody navíc do řeky proniká tzv. skrytými vývěry, které nejsou vidět, protože k nim dochází přes břehy a dno koryta řeky pod hladinou.
Může mít vliv na vysychání prameniště Vltavy stav okolního lesa v bezzásahovém režimu, ponechaném přirozenému vývoji a obnově po kůrovcové kalamitě?
pokračování na www.sumavskenoviny.cz
Text a foto : Radek DAVID
vydavatel sumavainfo.cz, sumavskenoviny.cz
