Posílám Vám opět několik květin. Nejvíc je jich z údolí Pravětínského potoka, od peřejek, kam chodím s dětmi. Jsou to violka Rivinova, lomikámen, knotovka, řešišnice hořká, peřejka, pylová zrnka v pavučině, hluchavka a ještě zčásti svinuté kapradí. Šťavel jsem vyfotil u Churáňova, pěnu na potoku, který vytéká z Polce a vlévá se do Losenice. Na řešišnici jsem vyfotil zajimavý hmyz. Poradíte někdo, co by to mohlo být? Podle atlasu mají ti tvorečkové tvar jako stružilka (Sylvicola), ale ty červené oči (není-li to celá hlava) jsou podivné. Další fotky jsem pořídil ze Zhůří v úterý k večeru, kdy už začalo opravdu hustě pršet. Stál jsem na louce pod Huťskou horou. Vítr mi od hřebene pohraniční Šumavy unášel do tváře veliké kapky z nasáklých mračen. Roklany už vidět nebyly. Cítil jsem se tak volně. Jak rozlehlé je bytí na takové horské louce, do níž se zatínají drápky deště. Mezi nízkými stébly trávy se chvěli a třepetali dráčci violky rolní, řeřišnice luční a knotovky červené. Tančili jak okvětní motýli upoutaní na útlých stonkách. Na jedné ze dvou fotek vysokých mraků před příchodem fronty s deštěm (a ve středu dokonce s dvouhodinovým deštěm se sněhem, kdy na Churáňově klesla teplota na 1,9 °C a na Velkém Javoru na rovnou nulu) vidíte pěkně zbarvené 22°parhelium.
Roman Szpuk
{gallery}vimperk/2015/kveten/kytky/{/gallery}
