Extrémní dálkový pochod Military Death March (Vojenský pochod smrti) – 2. ročník.
Že jste se ho nezúčastnili? A vůbec netušíte, o co se jedná?
Položili jsme pár otázek pořadateli a zároveň tvůrci myšlenky vytvořit pochod k uctění obětí pochodu smrti 1945, podle námětu knihy Jaroslavy Krejsové „Přes Volary přešla smrt“ panu Jaroslavu Nábělkovi.
(J. Nábělek vpravo)
Jak jste se dostal k myšlence vytvořit pochod smrti?
Bylo to následné rozhodnutí po přečtení knihy Přes Volary přešla smrt, kterou jsem přečetl jedním dechem a ihned po odložení knihy jsem kontaktoval spisovatelku paní Jaroslavu Krejsovou, zda by jí nevadilo, kdybych na základě její knihy uspořádal pochod k uctění památky 95 žen, které byly nuceny jít pochod smrti z německého koncentračního tábora Grunberg , postupně se dostal do koncentračního tábora ve Svatavě u Sokolova a odtud byly ženy 20.dubna vyhnány na další pochod, který skončil 4. května ve Volarech. Následující den téměř polovina žen pokračovala v pochodu směrem na Prachatice, kde u obce Cudrovice došlo k tragédii, při níž esesáci postříleli dvacet dva žen.
Cestu, kudy pochod smrti procházel , lemovaly stovky hrobů žen, které předtím vysílením a hladem zemřely a nebo byly bez důvodu zastřeleny. Při exhumaci společných hrobů , bylo nalezeno Kvilda 19 žen, Polka 13 a Volary 22 žen.
Myslím, že chápu Váš cíl a záměr.
Smrt je přirozenou součástí lidského života. Název Military Death March byl použit zcela záměrně. Neklade si za cíl, oslavovat smrt. Klade si za cíl, uctít smrt nevinných žen a dívek, způsobem tomu odpovídajícím, tedy tím, že si každý účastník projde část trasy, kterou tyto ženy a dívky byly nuceny ujít a zastaví se na místech, kde umíraly.
Pro koho je pochod určen a zvládne ho každý účastník?
Pochod je určený pro každého, kdo ho chce absolvovat. Je rozdělen do třech kategoríí.
EXTREME – jak už samotný název napovídá, absolvování pochodu v hlavní kategorii není nic jednoduchého. Start pochodu je v nočních hodinách a je na každém účastníkovi, jakou trasu a strategii zvolí, důležité je pouze projít všemi kontrolními stanovišti ve stanoveném čase. Nejkratší měřená délka trasy tohoto pochodu je 74 km. Tuto trasu je nutné ujít v časovém limitu 24 hodin od oficiálního zahájení pochodu.
WALKING a SYMBOLIC – jsou kategorie, které nabízí možnost participace při uctívání obětí pochodů smrti konaných během 2. světové války. Tyto dvě kategorie nepatří mezi obtížné a ujde je opravdu každý.
Máte za sebou již 2. ročník. Jak byste zhodnotil oba ročníky a kolik lidí se pochodu zúčastnilo?
Na start prvního ročníku extrémního pochodu se postavilo 230 odhodlaných odvážlivců. Nikdo v ten okamžik nemohl tušit, co jej čeká a čím si účastníci opravdu projdou. Tento pochod je situován do nevyzpytatelného šumavského prostředí , přesněji do oblasti Vimperk – Husinec – Volary. Nezáleží na směru, kterým se účastník vydá, důležité je projít dva kontrolní body a dojít zpět do kempu Vodník v časovém limitu 24 hodin. Po startu se účastníci rozprchli do všech směrů. Z kontrolních stanovišť vyšlo najevo, že přibližně polovina účastníků vyrazila směrem ke stanovišti v Husinci a druhá polovina se vydala přes tmou zahalený Boubín na kontrolní místo ve Volarech. Někteří účastníci na chvilku ztratili orientaci a došlo i k bloudění. Našli se i tací, kteří si trasu nechtěně prodloužili o 20 i více kilometrů. Náročnost pochodu ukazoval fakt, že během sobotního dne jsme svezli na 41 účastníků, kteří byli nuceni pochod vzdát. Důvody byly různé – od zranění až po podcenění šumavského podnebí. Nejrychlejší účastník došel do cíle v čase 11 hodin 30 minut, poslední účastníci došli do cíle v čase 21.55 což bylo pět minut před vypršením stanoveného časového limitu. Pochod jim tedy trval 23 hodin 55 minut. Zapsaných účastníků na startu bylo 230, pochod jich dokončilo 189 a 41 účastníků pochod vzdalo. Nejmladším účastníkem byl 11-ti letý chlapec, který společně se svojí maminkou urazil 45 km.
Druhý ročník, tedy ten letošní, se rozrostl o nové dvě kategorie – Walking a Symbolic. Na start kategorie Extreme se postavilo 174 odhodlaných odvážlivců. Trasa pochodu byla stejně jako v loňském roce situována do měst Vimperk – Husinec – Volary. Start byl stanoven na 22 hodinu, aby účastníci přešli noc v plné síle. První odpadnuvší jsme zaznamenali těsně před sobotním rozedněním. Na druhou stranu máme velkou radost, že tentokrát byli účastníci lépe připravení a „odpadlíků“ bylo jen 5. Letošní ročník se oproti tomu loňskému obešel bez sněhové nadílky. Tento fakt se projevil i na rychlosti s jakou účastníci pochod zvládli. Nejrychlejší dorazil do cíle již v 8 ráno.
Do druhé kategorie Walking, trasa dlouhá 30 km, se přihlásilo 177 účastníků. Trasa této kategorie byla přesně stanovena a vedla přes rozhlednu Boubín, na železniční stanici Kubova Huť a zpět do autokempu Vodník Vimperk. Účastníci kategorie Walking přicházeli do cíle mnohdy společně s účastníky kategorie Extreme. V cíli si pak všichni dopřáli zasloužený odpočinek a posilnili se klobáskou, vychlazeným pivem nebo teplým nápojem.
Kategori e Symbolic byla určena pro nejmenší a nebo pro seniory. Této kategorie se nakonec zúčastnilo 11 odvážných. Trasa nevedla náročným terénem a vedla cestičkami kolem autokempu Vodník.
Celkově se v letošním ročníku zapsalo na start 362 účastníků, pochod dokončilo 357 a 5 účastníků pochod vzdalo.
Jakou odměnu získal účastník vašeho pochodu?
Každý účastník, který splnil podmínky , obdrží medaili se stužkou a certifikát.
Rádi bychom všem těm, kteří se postavili na start (jedno zda kategorie Extreme, Walking, nebo Symbolic) vyjádřili obrovské uznání, poděkovali těm, kteří pochod nedokončili a vyjádřili obrovský respekt těm, kteří pochod úspěšně dokončili.
Děkuji za rozhovor.
Lenka Doubková
{gallery}vimperk/2015/kveten/pochod/{/gallery}
