Bílá sobota (sabbatum sanctum, magnum či luminum – tj. svatá, velká nebo světlá, světelná) je v liturgickém kalendáři den před Velikonoční nedělí, součást Svatého týdne a velikonočního třídenní.
Během dne se nekonají žádné obřady ani mše svatá. Bílá sobota liturgicky končí západem slunce. Nastupující noc už patří obřadům Velikonoční vigilie.
Na Bílou sobotu končí postní doba. Název může také pocházet z lidových zvyků velkého úklidu a bílení, konaných tento den před nedělí Zmrtvýchvstání.
Bílá sobota navazuje na velkopáteční atmosféru půstu, hlídání a návštěvy Božího hrobu, a přináší zlom. Tmu a ticho v katolických kostelích střídá světlo svící, zvonění a varhany, aby myšlenka Kristova kříže a smrti vrcholila znamením jeho Zmrtvýchvstání.
Bílá sobota představuje hudební umění venkovských kantorů, muzikantů a zpěváků na kostelních kůrech a slavnostní atmosféru procesí a průvodu Vzkříšení. Znamená konec půstu, pečení velikonočních beránků a mazanců, poslední hrkání chlapců s koledováním, toleruje výstřelky mládeže a chodníčky zamilovaných.
– red, pm, net. wikipedia.org-
VELIKONOCE V KUCHYNÍCH NAŠICH BABIČEK
O Bílé sobotě se pořádně baštilo! Hlavním jídlem byla velikonoční nádivka (mnozí známe i její názvy – hlavička, velikonoční buchta, sekanice, sekanina, nebo velikonoční snítek). Na stole nesměl chybět do zlata upečený mazanec.
Vše, co naše prababičky a babičky připravovaly na velikonoční stůl, mělo svůj hluboký význam. Tato tradice se předávala z generace na generaci, ale postupem času se nám zachovalo jen pár zvyků, které v naší velikonoční kuchyni děláme přesně tak, jak nás to učily naše babičky. I dnes neodmyslitelně patří k velikonočním dobrotám mimo jiné Jidáše, Mazanec nebo Beránek. Stejně tak, jak nám jejich symboliku osvětlovaly naše babičky, tak i my tuto tradici předáváme dál našim dětem.
Jidáše, typické velikonoční pečivo z kynutého těsta. Většinou má tvar provazů, čímž symbolizuje Jidášovo oběšení po prozrazení Ježíše. Podle tradice se jedí potřené medem na Zelený čtvrtek, nejlépe před východem slunce.
Mazanec se peče na Bílou sobotu a peče se z téměř stejného těsta jako vánočky, akorát se přidává víc vajec, aby byl pěkně žlutý. Mazanec vždy bývá naříznutý do kříže, symbolizuje tak ukřižování Ježíše Krista.
Beránek se peče na Bílou sobotu a v neděli na Boží hod Velikonoční se nechává v kostele posvětit. Beránek je jedním ze symbolů Ježíše Krista, podle křesťanské víry byl jako beránek, obětovaný za spasení světa. Připravit ho můžeme z kynutého, piškotového nebo i třeného těsta.
Jestli vás pořád honí mlsná, tak zkuste třeba tyhle BABIČČINY JIDÁŠKY:
Co potřebujeme:
400 g polohrubé mouky, 50 g másla nebo margarínu, 40 g cukru krupice, 30 g droždí, 1/4 l mléka, 1 ks vejce, skořice, cukr, med, špetka soli
A JAK NA TO?
Mouku prosijeme, osolíme, zamícháme a do dolíčku dáme polovinu cukru, rozdrobíme droždí, přilijeme vlažné mléko a tuk a necháme vzejít kvásek. Vypracujeme vláčné těsto, které se nesmí lepit na ruce ani vál, zakryté necháme vykynout podruhé. Vykynuté těsto vyklopíme na vál, vyválíme stejnoměrný plát, ten posypeme skořicí a krystalovým cukrem, stočíme do závinu, nakrájíme plátky, řezem je položíme na plech a lehce potřeme tukem a rozšlehaným vejcem. Po vykynutí pečeme v troubě vyhřáté na 170-180 °C asi 25 minut, dorůžova. Ještě horké jidáše namáčíme v medu (stačí je jen medem pokapat).
Dobrou a chutnou Bílou sobotu!
-red-
Kudy kam (nejen) za zábavou nebo poznáním o Velikonocích?
{jcomments off}
