ANO – Dolejského těžařská lobby: Vytunelované lesy NP Šumava jsou dále těženy, tentokrát za účelem zisku!
Národní parky nejsou hospodářské lesy, kde se úmyslně nekácí stromy. Tuto frázi léta opakovali vědci, Hnutí Duha a další 
„ultrazelení“. Nyní mlčí, je po kalamitě, za r. 2013 se úmyslně vytěžilo cca 110 tisíc kubíků dříví a stejné množství se plánuje vytěžit i v letošním roce.
Zásahové lesy v NP Šumava se také řídí lesním zákonem a ten vychází z principu trvalé udržitelnosti. Tedy, úmyslně se mohou kácet lesy do výše jejich přírůstku. Kolik je tento přirůstek (tj. množství kubíků dřeva nebo počtu stromů), to stanoví etát – což je státní správou stanovená max. výše těžby dřeva za určité období. To je dodržováno ve všech hospodářských lesích ČR. Pokud si vlastník lesů vyčerpá etát stanovený zpravidla na 10 let již v pěti letech jeho trvání, tak ve zbývající době už nesmí provádět úmyslné těžby. Pokud by to vlastník porušil, tak jedná proti zákonu a ČIŽP mu vyměří pokutu (až několik miliónů) a napíše dopis, že ohrozil životní prostředí a zdroje vod.
Vytunelované lesy NP Šumava
V lesích NP Šumava proběhla obrovská větrná kalamita (2007). V následném období (2007-13) nechala fanatická ochrana přírody rozmnožit kůrovce natolik, že se muselo nuceně vykácet tolik dříví, které v tamních lesích přiroste za 12 let a tedy dnes je defakto předtěženo.
Tunel nevadí – těžíme dále!
Když skončily vynucené kůrovcové těžby (2013), tak se hledal způsob, jak by se dalo těžit dále 110 000 kubíků dříví ročně a utržit 130 miliónů za dříví. Hodily se k tomu nenáviděné smrkové monokultury. Náměstek správy NP Jan Kozel přišel s teorií „přestavby smrkových monokultur“. Dělá se to tak, že ve 40 až 60 letém lese se úmyslně vykácí menší plochy, aby se narušila monokultura.
Lesnicky citlivějším přístupem by bylo provádět takové zásahy až v dospělém věku stromů (cca 100 let) a to i s přihlédnutím k tomu, že NP potřebuje peníze. „Kozlovy“ přestavby smrkových monokultur ano – ale na to si musím zašetřit etát, a ne jej vyplýtvat na kůrovce.
V NP se úmyslně kácet stromy nemají
Přestavbu smrkových monokultur v národním parku lze vykonávat citlivěji a bez úmyslného kácení, pomocí kalamit. Dochází k tomu po narušení porostů větrem, námrazou (byla 12/2014) a po napadení kůrovci. Včasným kácením kůrovcových souší vznikají malé vykácené plochy ve smrkových monokulturách a tím se dělá přestavba.
„ANO-divočinové“ vedení Ministerstva životního prostředí dalo zelenou destruktivnímu kácení stromů, které ještě více proředí již proředěné lesy národního parku. Těží dále a vzpomínají na „zlatého broučka“, jehož si za veřejné peníze udržovali při životě sedm let a byly tak prachy na přebujelou ochranu přírody.
Lesy národního parku jsou místem, které se liší od lesů hospodářských nejméně tím, že se v nich úmyslně netěží dříví. Když MŽP nemá dalších 130 miliónů na financování NP Šumava, tak ať jeho rozlohu zmenší. I lesníci by rádi viděli kousek země, kde nejde o peníze a příroda je ponechána bez lidského zasahování sama sobě.
Petr Martan, poradce v lesnictví
