Do dlouho očekávaného konce války se 8. prosince 1944 v době plného bombardování Plzně narodil náš spolupracovník Josef Jindra. Měl štěstí, že matce s ním v náručí se několikráte na poslední chvíli podařilo ukrýt před ničivými výbuchy bomb. Později se přestěhovali do Prahy, kde se asi ve 13 letech začínal postupně zajímat o měření teplot – a jak jinak, nejvíce ho zajímaly nízké hodnoty. Vyučil se na Hluboké elektromontérem a pracoval až do důchodu u pražských elektro-rozvodných závodů. Kromě měření nízkých teplot měl a má v oblibě dálkové pochody do současné doby, je členem „ligy100“. Před 30 lety se mu dokonce v běhu na 100 km podařilo v horském terénu Jizerských hor a Krkonoš tento závod výhrát s časem přes 9 hodin při několika kilometrovém převýšení tratě závodu… a najednou jsou tu 70 narozeniny, kde se to závratné číslo vzalo?
Redakce se všemi spolupracovníky Šumava.eu blahopřejí Ti k takovému to významnému výročí a přejeme vše nej, nej do dalších úspěšných let.
Při této příležitosti jsme požádali i jeho dlouholetého kolegu Antonína Vojvodíka, aby trochu poodhalil jejich společnou spolupráci, bez které by Šumava neměla nejdokonalejší síť mrazostanic.
,,O mě je známo, že jsem se od druhé poloviny 70. let jako průkopník snažil poodhalit nízké teploty na Horské Kvildě. Zdokonaloval jsem svoje tamní měření a naměřené data se snažil protlačit do ČHMÚ a toužil, že je jednou začnou uznávat. V roce 1983 vznikl můj článek v odborném měsíčníku, Meteorologické zprávy s názvem ,,Malý šumavský zázrak“. Brzy po otištění tohoto článku mě navštívil Josef Jindra z Prahy, hned při první návštěvě mě nabídl nezjištnou pomoc a spolupráci. Dokázal mě ihned přesvědčit. Hlavním naším společným úkolem bylo rozšířit staniční síť po Šumavě. Důvodem bylo, že z posudkového oddělení ČHMÚ za mnou přijel před tím pan Jírovský a Luboš Němec, nezhledali žádné nedostatky v mém měření, ale s odstupem času mě sdělili ,že teploty pod nulou i v létě se opravdu na Horské vyskytují, ale je to na malé ploše a tím to nemá většího významu. Takže se kolega Josef objevil s čista jasna v té pravé době. Začaly nám noční proměřovačky terénu s teploměrem v ruce a na základě výsledku začala vznikat jedna mrazová stanice za druhou i ve velkých vzdálenostech od sebe. Vzájemně jsme se doplňovali, postupně jsme měli i několik fandů v ČHMÚ, kteří byli ochotni pomoci a brát nás vážně a uznat, že na Šumavě jsou obří plochy, kde nízké teploty zasahují do života spoustům lidí a má to význam se tím zabývat a měřit tyto údaje i pro ČHMÚ. Když kolega na mě jednou čekal, až mě skončí pracovní směna a zahlídli ho spolupracovníci, hned měli poznámky ,,jsou různě blbé koníčky, ale ten Tonda s Josefem mají toho nejblbějšího – měřit nízké teploty, také se na takového koníčka z 10 milionu Čechů našli pouze oni dva“.
Několik desetiletí jsme byli s Josefem na opravy, údržbu a síť mrazo-metostanic pouze my dva (plus někteří místní pomocníci s měřením), tak asi před 5 lety jsem se seznámil s Dr. Markem Matouškem, Ivošem Rolčíkem a dalšími, slovo dalo slovo a stali jsme se s Josefem oba spolupracovníky sumava.eu. Nyní kdy už i já jsem v důchodu, začali jsme si plnit sen v podobě jednak zautomatizování stanic profi technikou a také vyhledáváním mrazových lokalit po celé ČR. Tamní vyřizování povolení ke stavbě v CHKO územích, domluva s vlastníky pozemku a ČHMÚ. Potom nastává okamžik vlastní montáže stanic stovky kilometrů od našeho domova. Výsledky tohoto měření si zájemci můžou najít na stránce pocasi sumava.eu.
I dnes v den Tvé sedmdesátky Ti závidí spousta daleko mladších Tvou vůli, nadšení a rychlý a dlouhý pohyb v terénu. Josefe měl jsem velké štěstí, že nás článek v časopise spojil. Přijmi i ode mě blahopřání k Tvým významným narozeninám.
Antonín Vojvodík
Ukázka několika snímků z naší společné činnosti, pro mapování mrazových lokalit po celé ČR
(ir)
