Rakousko hrozí žalobou, Německo je také znepokojeno
Úložiště jaderného odpadu je opět hlavním tématem v Rakousku.
Rakouský kancléř Werner Faymann se vyjádřil jednoznačně. Podle novinek.cz prohlásil, že Rakousko se staví jasně proti jaderné energii a je také zcela proti konečným úložištím jaderného odpadu v blízkosti hranic. „Byly zahájeny rozhovory na všech úrovních a nyní vyčerpáme také všechny politické a právní možnosti.“
České ministerstvo životního prostředí povolilo průzkum v sedmi lokalitách. Čertovka na pomezí Ústeckého a Plzeňského kraje, dále pak u Březového potoka poblíž Horažďovic v Plzeňském kraji, v Magdaleně na Táborsku, v Čihadlu na Jindřichohradecku, v Kraví Hoře na Žďársku, v Hrádku na Jihlavsku a v Horce pod Velkým Meziříčím. V těchto lokalitách budou provedeny geologické průzkumné práce a posouzení vhodnosti umístění hlubinných úložišť. Tyto úložiště by podle novinek.cz měly fungovat od roku 2065 a stavba potrvá 15 let. Nyní je jaderné palivo z Temelína a Dukovan ukládáno do meziskladů.
Některé tyto vyjmenované lokality leží právě nedaleko rakouských hranic. Rakousko již dlouhodobě vystupuje proti jaderné energetice a plánované dostavbě Jaderné elektrárny Temelín.
(novinky.cz)
Poté, co se v jižních a západních Čechách před časem začalo opět hovořit o možné lokaci Úložiště jaderného odpadu z jaderné elektrárny Temelín, začala se příhraniční oblast opět dostávat do většího zájmu. I proto se vydal hejtman Regenu Michael Adam do krajských hejtmanství v Českých Budějovicích a v Plzni, aby se osobně informoval o stavu věci. „Měli bychom spolu mluvit osobně, nikoli mluvit o sobě vzdáleně. Samozřejmě jsem se vyjádřil, že nás možné umístění úložistě znepokojuje a že pro něj není pochopení“. S touto kritikou u české strany nenarazil, naopak čestí politici mu poděkovali za otevřená slova a vyjádřili podporu.
První návštěva vedla do Budějovic. Tam se setkal s krajským hejtmanem Jiřím Zimolou. Ani ten v jižních Čechách nechce žádné úložistě jaderného odpadu. Stačí, že obyvatelstvo toleruje vlastní jadernou elektrárnu Temelín. Zimola potvrdil, že je v současnosti ve hře sedm možných lokalit, pro jaderné úložiště. Lokace Magdalena s vesnicemi Jistebnice, Nadějkov a Božetice. Lokace Hrádek s vesnicemi Rohoznou, Novým Rychnovem, Milíčovem, Hojkovem, Cejlí a Dolní Cerekví. Tyto dve možnosti v jižních Čechach doplňuje lokace Březový potok s vesnicemu Chanovice, Velký Bor, Pačejov, Manovice, Olšany a Kvasnovice v Plzeňském kraji. Na všech místech byly naplánovány průzkumy rozdílných skalnatých podloží. V Magdaleně byl zkoumán Syenit, v Hrádku Granit a v Březovém potoce by mohl být jaderný odpad skladován v Granodioritu. Hejtman Zimola ale zdůraznil, že zatím zbýva ještě dosti času, k případným protestům, které by mohli konečné rozhodnutí zvrátit, neboť první vlastní uskladnění by mohlo být až okolo roku 2070.
Podobně argumentoval Ivo Green, náměstek hejtmana Plzeňského kraje. Touha občanů a postižených obcí je rozhodující. „Všichni říkají ne,“ říká.Takže i Plzeňský úřad úložiště v jejich místě odmítá.Náměstek ale dodává, že finální rozhodnutí bude stejně učiněno v Praze. „Česká republika potřebuje uložiště,“ říká Green, a Adam pro to má pochopení. Připomněl, že po celá desetiletí se hledají uložiště i v Německu. Dokonce i lokace v okrese Freyung-Grafenau byl kdysi předmětem diskuse.
Tam bylo zjištěno, že potřebná žula v Bavorském lese není optimální. „Těžko si dovedu představit, že skála několik kilometrů na východ je vhodnější,“ říká Adam. Resumé je ale jasné. Rozhodnutí o úložišti bude řešit česká vláda v Praze, tato otázka je tedy otázkou pro federální vládu v Berlíně. To byl závěr regenského okresního správce pro možné úložiště jaderného odpadu v blízkosti česko-bavorských hranic.
Na obrázku je vidět, v jakých lokalitách se kamenné podloží zkoumá. . Současně je vidět počet obyvatel obcí a finační suma možné dotace pro jednotlivé obce.
Text : Stefan Hoerhammer
