S jarem přichází neodbytně na řadu i „jarní úklid“. A to nejen zimních bund, rukavic, kulichů a lyží, ale i ten větší – městský (chodníky, trávníky, prostory v parcích, u laviček…), který JE vidět. A JE diskutovaný. 

Hodně vidět jsou bohužel především ty horší stránky, které města hyzdí. Docela nedávno jste si  mohli například  přečíst o psích exkrementech, jimž se téměř nelze vyhnout. Otázka udržování čistoty městských prostanství je bohužel otázkou kázně obyvatel.  Jak jsme na tom, posuzujete sami denně na chodnících, v parcích, u laviček. A že to všechny, kteří považují vlastní čistotnost na veřejných místech za samozřejmou a chovají se podle toho,  někdy pěkně štve, dokládá i následující příspěvek.

Samostatně se tématu úklidu města ze všech stran a pořádně podrobně – kolik to stojí, jak se provádí, kdy, čím, proč…. budeme věnovat v příštím týdnu, při plánovaném setkání se šéfem společnosti SUŠICKÉ LESY A SLUŽBY, s.r.o. která úklid ve městě zajišťuje, Petrem Málkem.

-as-

—————————————

Koberec z vajglů

K napsání tohoto příspěvku se odhodlávám řadu měsíců. Prvním podnětem byla příhoda, jíž jsem byla svědkem v ulici Americká, někdy na podzim loňského roku. Ve všední den po poledni bývá v těchto místech rušno. Rychle kráčející lidé, kteří si často v polední pauze stejně jako já potřebují obstarat nákup, běhají z jednoho obchodu do druhého a kličkují mezi projíždějícími auty. Do toho všeho přijíždějí větší zásobovací vozy, aby doplnily zboží místním obchodníkům. Občas tak bývá ulice „ucpaná“. V ten podzimní den však měla ještě jednoho návštěvníka. Kolečko. Kolečko s koštětem. Stálo tam opuštěné a … překáželo. Trpělivý řidič nákladního auta vyskakuje, kolečko odsouvá ke stěně domu a obnovuje tak průjezd ulicí.

Tak nějak vypadal v praxi úklid ulice. A kvalita odvedené práce? Dáreček po pejskovi zůstal tam, kde byl, a to ještě několik dní, než byl chodci postupně „roznesen do vytracena.“

Připadá mi, že v poslední době se zhoršuje či téměř ustal úklid našeho města. Náměstí, nábřeží a přilehlé ulice jsou plné drobných odpadků a vajglů.

Co s tím? Možností je několik.

Nejméně oblíbenou cestou je trest za znečišťování veřejného místa, tedy pokuta. Když zlobí dítě, zaslouží si trest. Když dospělí házejí odpadky mimo koš, zaplatí za to. V Praze bylo anketou zjištěno, že obyvatelé volají po přísnějším postihování různých nešvarů a žádají kázeň a odpovědnost všech. A přitom mají Pražané již několik let přísnou „vyhlášku o čistotě“, která umožňuje postihovat i za odhozené nedopalky cigaret a žvýkačky.

Druhou možností je prevence a větší informovanost. Pokud se budeme všichni chovat k sobě i k našemu městu odpovědně, ušetříme si peníze vydávané za úklid a můžeme je použít jinde. Především v nás dospělých by mělo být tolik sebereflexe, abychom byli schopni dávat kladný příklad dětem.

Poslední a nejdražší variantou je za úklid zaplatit. V Sušici se o čistotu města stará SULES, s.r.o., organizace zřizovaná městem. Za úklid města si účtuje 2 miliony ročně. Kromě toho stojí údržba a úklid cyklostezky 350 tisíc a zimní údržba komunikací města téměř 3 miliony. Jestli je to hodně, nebo málo, nedokážu posoudit. Jsem třetím rokem zastupitelkou města, ale nikdy jsme nedostali žádnou zprávu o hospodaření této organizace.

V minulých letech byla každá ulice ve městě dvakrát za rok uklizena čistícím strojem. Nyní následkem nedostatečného strojního čištění zarůstá travou místo mezi chodníkem a komunikací.

Při návštěvě Klatov téměř vždy potkám ve městě „uklízeče“ při práci. S ručním nářadím a bez kolečka čistí rychlým a neobtěžujícím způsobem každý kousek chodníku. Centrum města je ukázkově čisté. Proč to jinde jde a u nás ne?

Milena Stárková