Řeka Blanice pramení v Želnavské hornatině ve Vojenském výcvikovém prostoru Boletice pod horou Lysá v nadmořské výšce 972 metrů n.m. Délka toku je 93 km, plocha povodí je 860 km2. Řeka Blanice je nejvodnějším přítokem Otavy. Největší sklon má řeka mezi Blažejovicemi a Krejčovicemi.
Pro vodáky je řeka splavná téměř po celém toku. Horní část až po Husineckou přehradu je však splavná jen na jaře při tání sněhu a nebo po vydatnějších deštích, kdy se ale z řeky stává až nebezpečný tok. Husinecká přehrada tvoří velmi důležitý vodní prvek na Blanici, reguluje a zpomaluje při povodních rozlití toku pod Husincem, navíc je přehrada pitným vodním zdrojem.
Nejhezčí část toku je od Arnoštova do Blažejovic, kde se jedná o meandrující řeku, tato část byla vyhlášena v roce 1989 za národní přírodní památku. V této lokalitě se v řece vyskytuje populace perlorodky říční. Od Blažejovic se mírný tok mění v prudkou řeku s balvanitým korytem a kaskádami.
Při vydatných deštích dochází velmi často k výraznému a velmi rychlému rozvodnění toku, naštěstí po Husineckou přehradu není příliš mnoho objektů, které by velká voda ohrožovala. Horší situace nastává při povodních na dolním toku řeky Blanice.
Řeka obtéká zříceninu hradu Hus. Hrad byl vybudován v roce 1341 a měl střežit Zlatou stezku z Passau do Starých Prachatic, tzv. „prachatickou větev“. Hrad však dlouho obýván nebyl, v roce 1441 byl po půlročním obléhání dobyt a následně zbořen. Do dnešní doby se dochovaly jen části bývalého hradu, přesto je lokalita turisty navštěvována, přes zříceninu hradu vede modrá turistická stezka.
(ir)
Řeka Blanice v okolí zříceniny hradu Hus, 2. listopadu:
{gallery}volary/foto_obce/2013_11/blanice_11_02{/gallery}
