Vimperk a Šumava v proměnách, náladách, detailech a občas i překvapeních …
30.června:
Těžko říci, jestli se červen rozloučí pořádnou bouří, jakou slibují rosničkáři. Meteorologický radar zatím v tom směru ukazuje jen velmi decentní náznaky v sousedním Německu …
29.června:
Dlouho už nebyla tak krásně teplá noc jako ta, která vystřídala poslední školní den před letními prázdninami, …
… ale ani ona nepřiměla většinu návštěvníků nočního zámeckého koncertu dechovky vimperské ZUŠ k příjemné procházce.
Okolí zámku bylo prakticky ze všech stran doslova ucpáno produkty automobilního průmyslu … kdepak vypravit se dnes na koncert, ke všemu pak za takových okolností, pěšky jako za starých časů … (?)
28.června:
K památkám, které určitě stojí za to v šumavském podhůří navštívit, patří kostel Narození Panny Marie ve Strašíně.
Jistě nás zaujme už sama jeho poloha na romanticky působícím místě poněkud stranou od samotné obce – a když se pak seznámíme s jeho prastarou historií, jakož i mnoha otazníky, které se tu dodnes vznášejí (např. v souvislosti se zjevnými zbytky středověkého opevnění, které podle všeho bývalo dnes již zapomenutým hradem), odneseme si odtud spousty hlubokých zážitků.
27.června:
I vděčné a za všech okolností přitažlivé údolí Zlatého potoka občas musí zabojovat o diváckou přízeň s tím, co se odehrává nad ním – obzvláště pak, když slunce stojí vysoko a má pod sebou bohatě co prozařovat. Za takových okolností může být užitečným (aby se jednomu z toho všeho nezatočila hlava) třeba malé připomenutí, na které z výrazných šumavských vrcholů se to vlastně na obzoru díváme: k vidění je tu např. Falkenstein, Ždánidla, Plesná, Hadí Vrch, Jezerní Hora, Pancíř, Vysoký Hřbet i Můstek …
26.června:
Stále se nacházíme v období extrémně krátkých nocí, v nichž skutečná tma trvá jen něco okolo dvou až tří hodin. Už třetí hodina ranní přináší na východě světlo – takhle to dnes vypadalo na silně větrném Boubíně chvilku před čtvrtou …
Slunce, které vychází po předchozím deštivém dni, se vždy dokáže postarat o působivé výjevy …
25.června:
I v nejvyšších šumavských polohách potkáme krásně kvetoucí lupinu neboli vlčí bob – rostlinu, která byla do Evropy dovezena koncem předminulého století z USA. Zdá se být výrazně nedoceněnou – třebaže ji vnímáme především jako okrasnou, vědci přemýšlejí o tom, že s ohledem na svůj výrazný obsah bílkovin a současně nízké množství tuků by tato luštěnina mohla obohatit náš jídelníček. Ostatně v Portugalsku, Itálii nebo Egyptě prý o tom vědí své, …
… zatímco u nás si na ní zatím stále nejvíce pochutnávají zástupci říše hmyzu … 🙂
24.června:
V lehkém oparu se vzájemně zdraví dvě šumavské rozhledny – na vzdálenějším Svatoboru a bližším Sedle …
23.června:
Druhým z šumavských kohoutích křížů je vedle nicovského, který byl v této fotokronice vzpomenut 14. ledna 2012, tento unikátní dřevěný kříž v Úbislavi. Poté, co jej minulou zimu strhla a poničila vichřice, se opět – opraven a zrestaurován – nachází na svém místě.
Na pozadí vzrostlých jehličnanů mu ovšem není dáno příliš vyniknout a upoutat oko kolemjdoucích, kteří by o něm předem nevěděli. Zrcadlí se však v malé kruhové vodní nádrži, která pro mne dnešního dne ukrývala větší překvapení nežli samotný kříž …
Nevelké rozměry tu nejsou překážkou k obývání nádržky nejrozmanitější vodní faunou, počínaje hmyzem (na obrázku zastoupeným dvěma znakoplavkami) a konče obojživelníky – zde konkrétně pulci. Jeden z nich se žabí podoby nedočká – v podobě hbitě plavoucí mladé užovky obojkové se k němu právě z hlubin blíží smrt …
A přírodním zážitkům zdaleka nebyl konec …
Dobrou svatojánskou noc z Boubína … 🙂
P.S.: Zachytit tutéž scénu teleobjektivem bývá pro nejeden digitální fotoaparát nemalým oříškem. Mnohý často vykreslí barvy nepřirozeně přesycené a se sluncem si pak prakticky žádný neporadí tak, jak jej v tom okamžiku vidí lidské oko – totiž nikoli jako takto běložlutý, nýbrž krvavě rudý kotouč.
22.června:
Proslulé esovité zatáčky kopce „Zlešičáku“ většina z nás pouze projede cestou do nebo ze Strakonic a ve vlastním zájmu se obzvlášť pozorně věnuje řízení, aniž má čas pokochat se zajímavým pohledem na Mářský vrch a Boubín. Je tu však i místo, kde se dá zastavit a vynahradit si vše, co nám pouhý průjezd místem neumožňuje …
Slavný starobylý královský hrad Kašperk se asi nejpůsobivěji ukáže chvilku před soumrakem. K jeho pozorování nám poskytne útočiště nejmladší šumavská rozhledna – na vrcholu Sedla, …
… odkud si jej můžeme v klidu i takhle přitáhnout, …
… zatímco na protilehlé straně se nad Svatoborem zvolna loučí sluneční kotouč.
A právě se rozloučil …
21.června:
Včerejší slibovaná bouře se nad Vimperkem opět ukázala víceméně symbolickou (přinejmenším z fotografického hlediska), ale zahrádkářům každopádně ušetřila zalévání.
Usínající Šumava ovšem místy naznačila, že následky předchozího dramatického večera rozdýchává ještě dnes …
20.června:
Za chvilku se všechna vimperská střešní okna rychle zavřou …
19.června:
Bouřka s lijavcem, původně předpovídaná už na včerejší noc, si našla nad Vimperk cestu až kolem dnešní sedmé hodiny ranní. Podle slov meteorologů by ovšem měla být součástí mnohem vydatnější a rozsáhlejší bouřkové aktivity, jejíž zásluhou se slibovaná vedra údajně nebudou opakovat ve včerejší intenzitě.
A večer po dalším z horkých odpolední opět nedává jednoznačně srozumitelnou odpověď na otázku, co bude zítra …
18.června:
Pondělní vedro už jednoznačně volalo po vodě …
17.června:
Nakonec s výjimkou symbolického časně ranního mrholení nepršelo a teplota stále stoupá …
16.června:
Na sklonku nezvykle parné soboty nám Boubín uchystal opět jednu ze svých lahůdek : …
… po západu se takhle barevně přihlásily zpoza temné oblačné hradby sluneční krepuskulární paprsky, …
… aby se přes celou nebeskou klenbu propsaly až na protilehlou stranu obzoru směrem k Bobíku jakožto paprsky antikrepuskulární.
Na severní straně se pak připomíná změna počasí na zítřek, který má přinést deště a vyloučeny nejsou ani bouřky.
15.června:
Ohlašované víkendové tropy …
… se podle všeho …
… skutečně blíží.
14.června:
Období těžkých mračen trvá – dnes z nich ke všemu zabouřilo, což je neklamnou známkou nadcházejících výrazných teplotních změn …
13.června:
Přece jen nespadlo tolik vody, kolik nám bylo slibováno … ale oblaka se tvářila nanejvýš dramaticky …
12.června:
Chroustek letní je výrazně menší nežli chroust obecný (viz fotokronika z 5. května 2011), což ovšem neznamená, že by páchal na ovocném stromoví menší škody. Svou velikost navíc neblaze vyvažuje množstvím – za slunečných dnů můžeme spatřit celé roje těchto brouků, kteří mají svá obydlí v zemi. Ke všemu jim vyhovuje vlhko, takže nečekejme, že ohlašovaný vydatný liják snad těmto škůdcům našich zahrad nějak výrazně ublíží …
11.června:
Stačí, aby sluníčko na chvilku osušilo dílo víkendových dešťů, a šumavské vývraty se stanou malou přehlídkou přírodního abstraktního umění …
10.června:
Medardovská pranostika se zatím slušně činí …
9.června:
I takhle se může našemu zraku zjevit brzy zrána známý Mářský vrch …
8.června:
Časná rána posledních dnů zatím stále nějak nepřipomínají tradiční červen – i když už se teplotně nepohybují okolo bodu mrazu, jsou stále chladná, jako kdyby bylo bezmála po svaté Anně …
7.června:
Nad vimperskými střechami bývá k vidění leccos …
6.června:
Dnešní den má nejen zajímavé datum (z číselného hlediska součet dne a měsíce dává rok), ale připadl na něj též vzácný atronomický úkaz – přechod Venuše přes Slunce. Kdo si časně ráno nepřivstal, aby zastihl východ Slunce, už se tohoto unikátního jevu podruhé nedožije, neboť tento nastává jednou za více než sto let.
Slunce vyšlo necelou minutu před pátou hodinou a navzdory skutečnosti, že je již červen, se venkovní teplota pohybovala okolo nuly. Sotva se krvavý kotouč s začal nořit z chladného oparu, musel přijít ke slovu filtr a hned se ukázala Venuše coby drobná tmavá tečka poblíž horního slunečního okraje.
Chvění v poměrně husté atmosféře je příčinou opticky nerovného povrchu tam, kde bychom ze zvyku očekávali téměř ideálně kruhový sluneční tvar. I bez tohoto zkreslení, které teleobjektiv nemilosrdně odhalí, je ovšem známo, že Slunce ani ve skutečnosti nepředstavuje ideální kouli.
V tomto okamžiku už sluneční svit nabyl na takové intenzitě, že i dva fotografické filtry mají co dělat, aby snímek nevyšel přepálený. Krom jediné z planet sluneční soustavy, která nese ženské jméno (podle starořímské bohyně lásky a krásy), můžeme o něco níže spatřit jako tmavší body též sluneční skvrny. Od východu Slunce uplynulo 12 minut a Venuše se v průběhu příštích dvou hodin začne stěhovat stále blíže k slunečnímu okraji, aby se posléze rozloučila. Navrátí se sem zase až v příštím století, konkrétně v roce 2117.
5.června:
Meteorologický internetový portál právě hlásí na Šumavě vítr o rychlosti 13m/s a dnešek se má stát nejchladnějším dnem z celého týdne …
4.června:
Pravětínský potok má štěstí na romantická zákoutí i tam, kde bychom je ani nečekali …
3.června:
Není nakonec Šumava nejkrásnější v okamžicích, kdy se shůry žene nějaká pohroma … ?
2.června:
Vidět kvést jabloň v červnu není zcela běžné, ale vidět v tutéž dobu kvést navíc letošní roub … ??? Zásluhu na tom mají ledoví muži, jimž se podařilo krom třešní (viz 16. květen) spálit i vše, co ještě před jejich nástupem vyrašilo z roubů. Jabloň se však nedala a navzdory ničivým mrazivým zásahům nechala rouby vyrašit znovu – v jednom případě pak i s květy (údajně se to někdy stává, použije-li se jako roub omylem dvouletý výhon – tady ovšem šlo stoprocentně o letorost). Inu, přiroda už je, jak se zdá, poněkud zmatena sama ze sebe …
1. června:
První červnová noc, zdá se, úspěšně nakročila k rozehnání oblačnosti, která nás přes den čas od času pokropila vydatnou přeháňkou. Současně však přináší i malou daň v podobě ochlazení.
