Školáci z Plzeňska se učí zpracovávat kalkulace i správně číst smlouvy, které dostanou k podpisu. Je to potřeba, shodují se kantoři
Výuka finanční gramotnosti vtrhla do českých škol. Čtvrťáci a páťáci v ní poznávají svět peněz. Mnozí poprvé slyší slova jako dluh či splátka nebo vidí, jak funguje bankomat. Projekt Abeceda peněz, který připravila Česká spořitelna, získal akreditaci Ministerstva školství. A jeho obliba se mezi školami v celé zemi rychle šíří, na Plzeňsku je přitom zájem největší. Jen za poslední měsíc se výuky zúčastnilo přes čtyři stovky dětí z regionu.
Cílem Abecedy peněz je naučit děti správnému hospodaření s penězi. „Naší ambicí je zásadně zvýšit finanční gramotnost společnosti a zejména mladé generace. A v ideálním případě i prosadit finanční vzdělávání coby jeden z předmětů základního školství u nás,“ vysvětluje David Hubáček, který je v České spořitelně zodpovědný za finanční vzdělávání.
Správa peněz je totiž poměrně klíčovou dovedností. A dosud byly pro děti hlavním a mnohdy jediným zdrojem informací rodiče. Ne vždy šlo ale o zdroj kvalitní. Dospělí Češi mají většinou laxní přístup k řízení rodinných financí. A celá čtvrtina lidí v zemi žije od výplaty k výplatě.
Do loňského pilotního ročníku Abecedy peněz se zapojilo přibližně 110 tříd z celé ČR. Díky pozitivnímu ohlasu mezi učiteli i řediteli jich jen v prvním pololetí letošního školního roku bylo na 150. A přibývají stále další.
Podpis smlouvy dal dětem zabrat
Abeceda peněz ukazuje dětem svět financí i souvislosti v něm a hravou formou prohlubuje jejich vědomosti týkající se hospodaření s penězi. V rámci několikaměsíčního programu se školáci učí plánovat své finance a nové znalosti průběžně za pomoci odborných lektorů i svých učitelů přenášejí rovnou do praxe. „Děti mají za úkol vybudovat vlastní firmu. Navrhnout její logo, název a hlavně sortiment. Takové zboží, které zvládnou samy, s přiměřenými náklady, vyrobit, a bude možné jej prodat na veřejných jarmarcích, jež jsou vrcholem Abecedy peněz. Děti tedy neustále musí propočítávat cenu výrobku, kalkulovat se vstupními náklady i cenou vlastní práce a pracovat na propagaci. To vše společně po vzájemné diskuzi s ostatními,“ popisuje David Hubáček.
Každá třída může počítat se vstupním kapitálem ve výši 3000 korun. Ten dostanou do České spořitelny formou půjčky a už na něm čeká děti první střet s realitou. „Připravili jsme dětem k podpisu smlouvu s několika dodatky a poznámkami psanými malým písmem pod čarou. Pro mnohé byl velký šok, když zjistily, že podepsaly něco jiného, než měly v úmyslu,“ přibližuje David Hubáček.
Dojmy učitelů z Plzeňska
Během listopadu a počátku prosince absolvovalo kurz na 400 dětí z Plzeňského kraje. Na veřejných jarmarcích prodávaly hlavně vánoční dekorace, ozdobné zápichy, cukroví a drobné občerstvení. Možnost vyzkoušet si zcela nové věci většinu školáků naprosto pohltila.
- „Děti byly nadšené. Občas to nebylo úplně snadné, ale celou dobu je to moc bavilo. Díky Abecedě peněz trochu lépe pochopily podstatu a funkci peněz. O penězích teď budou zřejmě přemýšlet jinak, než dosud. Zjistily, že nic není zadarmo, že pro úspěch se musí něco udělat,“ pochvaluje si učitelka čtvrťáků z Rokycan Edita Kantoříková.
- „Mít společný cíl v projektu Abeceda peněz nás stmelilo. Děti netvoří jen tak něco imaginárního, vědí, že mají šanci vydělat si na výlet a ještě podpořit zvířecí útulek U Šmudliny. Abecedu peněz bych rozhodně dále doporučila. Je časově náročná, ale škola není jen o učení – to navíc doženeme hladce, ale i o nových zkušenostech. A když vidím ty štěstím vykulené dětské oči, mám velkou radost,“ popisuje tachovská učitelka Marcela Libenková.
- „Děti se díky Abecedě peněz naučily samostatnosti, logickému uvažování, spolupráci a loajálnosti. Také samozřejmě práci s penězi, ta byla vidět hodně až na závěrečném jarmarku. Žáci byli mnohem samostatnější a kreativnější, než jsem si myslela,“ vzpomíná dobřanská učitelka Marcela Vohradská.
Jarmarkem pro většinu dětí Abeceda peněz nekončí. Čeká je rozhodování, jak s vydělanými penězi naloží. Některé třídy si plánují zaplatit školní výlet, jiné přispějí na charitu. Například páťáci z Nýřan chtějí část výdělku věnovat na pomoc dvěma chlapečkům (z nichž jeden je na vozíku), kterým před pár dny umřela maminka.
V průměru si zatím každá ze tříd z jarmarku odnesla přes 10 tisíc korun. Krajskými rekordmany jsou děti z Nýřan, které si během odpoledne vydělaly přes 15 tisíc korun.
-mv pk-
{jcomments off}
