Nemocnice v Sušici rozšiřuje počet lůžek pro dlouhodobě nemocné
O více než 23 procent rozšířila sušická nemocnice kapacitu lůžek na zdejším oddělení dlouhododobě nemocných. Zhruba od poloviny února je zde k dispozici 80 lůžek místo předchozích 65.
Důvodem je stále se zvyšující zájem o tento typ lůžek na území Plzeňského kraje. Nová stanice oddělení následné péče vznikne z části zdejšího gynekologického oddělení, které je nyní nevyužívané. První týdny nemocnice personálně pokryje z vlastních zdrojů, sloužit bude netradičně i ředitel nemonice Martin Straka.
„Snažím se jít příkladem a pomáhat, kde je to možné. Určitě ale sháníme zdravotnický personál. Díky podmínkám, které jsme svým zaměstnancům schopni vytvořit se nebojíme, že bychom to nezvládli,“ řekl ředitel nemocnice Martin Straka. „O lůžka je enormní zájem. Momentálně máme na tři volná místa, devět žádostí,“ dopnila personální náměstkyně Ivana Hlinková s tím, že nemocnice v Sušici je personálně stabilizovaná.
„Reagujeme na současnou nadměrnou poptávku, která je dána zimními měsíci a epidemiemi viróz, které pro více nemocné seniory znamenají výrazné horšení stavu a dočasnou nesoběstačnost. Potřebujeme nová lůžka, neměli bychom pacienty kam ukládat a samozřejmě je nemůžeme domů pouštět nedoléčené,“ uvedl Straka.
„Oddělení dlouhodobé péče je naše klíčové oddělení, poznal jsem hodně následných lůžek v regionu a ty naše patří k těm jasně nejlepším, čemuž odpovídají i počty pochvalných reakcí pacientů a rodin. Primářka Petra Maříková má v oboru velké zkušenosti a její empatický přístup k seniorům je ukázkový,“ dodal Straka.
Výhodou je, že oddělení bylo kompletně vybaveno. Největší investicí je navýšení počtu zdravotnického personálu. V Sušici tak vzniklo druhé největší oddělení následné péče na Klatovsku, více lůžek podobného typu má pouze nemocnice v Horažďovicích. „Obecně je možné říci, že podobných lůžek v kraji je málo. Nemocnice v Plzeňském kraji kapacitně nestačí,“ dodal Straka.
Na oddělení následné péče se léčí většinou senioři po komplikovaném úrazu či onemocnění, kde rodina již o maroda nezvládá pečovat, či pacient nikoho nemá. „Nemocní jdou po akutním stonání k nám na pár týdnů nebo měsíců, než se jejich stav zlepší či je pacient zařazený do domova důchodců, kde jsou ale čekací doby velice dlouhé. Rodiny se o své seniory leckdy nemohou postarat, protože členům rodiny hrozí ztráta zaměstnání,“ uvedla staniční sestra z oddělení následné péče Dagmar Patlejchová s tím, že se jedná o pacienty, kteří byli akutně ošetřeni na chirurgii či interně sušické nemocnice.
„Mnoho pacientů ale bereme i přímo z terénu na žádost praktických lékařů a dobrou spolupráci máme i s klatovskou nemocnicí, hlavně s interním a neurologickým oddělením, která mají kapacitní problémy,“ uzavřel ředitel Straka.
– tz pp –
{jcomments off}
