Je po volbách a přece před volbami
Zvolení zastupitelé v příštích dnech projeví, na čem jim vlastně záleží a jaké cíle sledují.
Komunální volby ve Vimperku skončily a koaliční jednání se zcela jistě rozběhla ještě v sobotu večer. Podle mne jsou důležité tři způsoby, jak o jejich výsledku přemýšlet. Je důležité pokusit se prohlédnout možné cíle jednotlivých stran a kandidátů a usuzovat z toho, jak budou ti z nich, kteří byli zvoleni znovu, pokračovat ve své započaté práci, a co vlastně chtějí dělat ti, kteří byli zvoleni poprvé. Zároveň je také zapotřebí hodnotit, jak se v uplynulých měsících a dnech jedinci i celé strany zachovali. Za třetí je nutné myslet na to, co se s Vimperkem stane za čtyři roky, až budou dnes zvolení zastupitelé ze svých pozic odcházet nebo se je budou snažit obhajovat.
Všechny strany ve městě chtějí stavět kruhové křižovatky, dokončit a zakrýt plavecký areál, opravit další cesty, školy a školky a podporovat podnikatele. Co chtějí dělat, je tedy známo. Nyní je důležité sledovat, jak to budou chtít provést. Navíc je důležité, jak budou chtít stávající znovuzvolení zastupitelé dávat místo svým novým kolegům v komisích a v radě města, a jestli spolu objeví nová témata a hlavně způsob, jak se těmto novým úkolům ve městě věnovat. Zlepšení komunikace města ven do světa a jeho propagace stejným směrem se jako nové téma přímo nabízejí.
Vimperk je malý a přehledný. Lidé, kteří kandidovali, jsou ostatními prověřováni podle toho, co o nich říkají jejich kolegové v práci, jejich zaměstnanci, podle pověsti své rodiny a nakonec možná i podle toho, co o sobě říkají sami. Z tohoto hlediska má Vimperk pár nesporných vítězů. První mezi nimi je pan Stanislav Hlava. Bez kampaně, bez reklamy na svou stranu nebo na sebe samotného dokázal získat druhý nejvyšší počet preferenčních hlasů – téměř 700. A večer po volbách, když jsem seděla naproti němu u stolu, ještě říkal: „Já jsem špatný člověk. Když se srovnávám s takovými lidmi jako je otec Jaroslav, je to jasný.“
Na druhé straně spektra stojí Jihočeši 2012, kteří spustili kampaň tři měsíce před volbami a ve své kritice nenechali bez povšimnutí nikoho kromě ČSSD, s níž snad plánovali vytvořit koalici. Voliči jim odpověděli poměrně rázně. Z jejich kandidátky se dostali do zastupitelstva tři lidé, naoko se mohou prohlašovat za vítěze, ale počtem preferenčních hlasů zůstali daleko za možnou budoucí starostkou, Ing. Jaroslavou Martanovou. Dobrá zpráva je, že voliči pochopili jejich apely správným způsobem, a odkázali jejich lídra daleko za ní rozdílem převyšujícím 300 hlasů. K zamyšlení také zůstává, co bude dělat Zdeněk Kutil. Situace kolem něho je nejasná, jeho mandát je slabý a posílený hlavně zákonným přepočtem hlasů, které získala jeho strana. Sám voliče nepřesvědčil. Jihočeši by nakonec mohli nabídnout na místě prvního náhradníka zajímavého nového kandidáta do zastupitelstva. Byla by škoda, kdyby tuto příležitosti nevyužili.
Za čtyři roky odejde mnoho z dosavadních zastupitelů do důchodu. Platí to jistě o všech kandidátech, kterým bylo v letošních volbách 60 a více let. Palčivou otázkou zůstává, co se bude dít pak. Při pohledu z odstupu je už nyní jasné, že Vimperk stojí na určité křižovatce. Je třeba, aby se za čtyři roky definitivně potvrdilo, že toto město není místem, v němž mají osobní zájmy vlivných lidí a jejich propojené vazby přednost před zájmy celku. Vimperk může být krásným a příjemným městečkem na okraji Šumavy. Těmito významnými volbami k tomu má otevřenou cestu. Zvoleným zastupitelům volbami nakonec přece vznikla povinnost nadřadit zájmy města, jeho obyvatelů a jejich budoucnost zájmům osobním a stranickým.
Věra Vávrová, ml.
