Kilometry a kilometry…. téměř by se chtělo napsat „v nohách mají už tisíc mil….“ No, trochu jim ještě chybí,ale přesto jsou výkony týmu Česká spořitelna Specialized na soustředění v italském Livignu obdivuhodné (a také vyčerpávající, jak je poznat ze závěrečné zdravice).
Jak pokračuje příprava sportovců, o tom dnes podruhé informuje vimperský inspektor v roli ‚zahraničního zpravodaje‘, z pohledu účastníka soustředění:
Úterní etapa proběhla opět na dvě skupiny a zavedla nás až do Švýcarska k zřícenině hradu Torre Fraele, kde jsme zjistili, že nejsme ani v polovině 55 kilometrové trati, kde skupina B byla rychleji než skupina A.
Postupem času se skupina A dostala opět do čela a přes těžké stoupání na Alpisellu a technickém sjezdu jsme mohli spatřit všemi vítané Livignské jezero což znamenalo posledních pár kilometrů na penzion. Tam následoval zasloužený odpočinek a psychická příprava na další težký den.
Středou se znovu ‚prokousávaly‘ dvě skupiny, lepší skupina A začala výstupem v těžkém terénu (toho byla skupina B ušetřena) a na Švýcarské hranice vyjela po silnici. Následoval další náročný sjezd a po něm prudký výjezd do 2460 m.n.m. Cestou dolů jsme byli nuceni slézt z kol a převádět je přes lavinová pole a kameny. Sestoupili jsme až do 1600 m.n.m. od kud jsme opět mohli začít stoupat…. hodinovou cestou ala „večerníček“ do 2315 m.n.m. Pouze reprezentanti Jan Vastl a Martin Stošek nejevili známky únavy a na vrchol vylítli jako střela. A pak už, po pěti a půl hodinách a 63 kilometrech, … konečně poslední sjezd k teplým sprchám, dobré večeři pana šéfkuchaře Lutovského a postelím.
Pozdrav z Livinga zasílají polomrtví bajkeři.
