Šimon chce zbořit Vimperk

Pořádání koncertů nebo hudebních párty je Šimonův živel. Další ze série veselic v jeho režii čeká příznivce dobré muziky 17. listopadu ve Čkyni Na hřišti. Další budou určitě následovat. Jeho snem by bylo zorganizovat koncert skupiny Blik 182.

 

Šimone, organizování koncertů a různých párty je tvůj velký koníček. Co pro nás chystáš ve Čkyni a v následujících týdnech?

 

Na 17. listopad jsme společně s Gýňou připravili Na Hřišti menší akci, kde zabrnkají Nutno dodat z Vimperka a moji dobří kamarádi Mimo realitu z Roudnice nad Labem. Dál bych určitě vypíchnul sobotní koncert Tří sester ve Zlaté hvězdě ve Vimperku. A 1. prosince je na tom samém místě budou následovat UDG.

 

Co tě k hudbě přivedlo?

 

V podstatě náhoda. Vždycky jsem byl celkem akční typ člověka, ale k pořádání koncertů mě po návratu ze studijního pobytu v Německu nasměroval až Kuba Mrzena, můj bývalý spolužák. Tenkrát jsme chtěli uspořádat nějakou malou akci pro kamarády a známé. A nakonec se z toho vyklubal projekt Rockpárty. A od té v tom lidově řečeno lítám :).

 

Pořádáš akce také v jiných městech?

 

Už mám za sebou nějakou tu zkušenost v Praze, ale nic velkého. Celkově jsem v tom hudebním rybníku ještě malá ryba 🙂 Jinak mám přátele různě po republice, díky kterým mám možnost chystat akce na místech, kam bych se za normálních okolností nikdy nedostal. Za to jim patří velký dík! 🙂

 

A co jiné státy?

 

Tak daleko jsem se ještě nedostal, ale rád bych měl jednou páky, abych mohl českým kapelám pomoct zahrát si za hranicema naší malebné země 🙂 V zahraničí mám ale spoustu spřátelených kapel. Začalo to Německem, pokračovalo do Rakouska a Maďarska. Mám za sebou i spolupráci s ruskou kapelou, která byla v ČR před třemi týdny, ale bohužel je potkala dopravní nehoda a koncerty jsme museli zrušit. Nejaktuálnější je zřejmě spolupráce s finskou bandou MadCraft, pro které chystám jarní tour. A pokud vše dobře dopadne, představí se kluci i ve Vimperku, ale to bych nerad předbíhal.

 

Kolik takových akcí máš tento rok za sebou?

 

Uff, to je záludná otázka. Když vezmu akce, které jsem pořádal, spolupořádal, nebo se na nich alespoň nějak významněji podílel, tak by to mohlo být v řádu desítek.

 

Na kterou svou akci jsi nejvíce pyšný, která se naopak moc nepovedla?

 

Nejvíc pro mě jednoznačně znamená vimperská Rockpárty. Je to projekt, ve kterém jsem dělal své první pořadatelské „krůčky“ a sbíral první zkušenosti. Shodou okolností to budou právě tři roky, co jsme začali s prvními plány a schůzkami. A doufám, že naše fanoušky potěším, když prozradím, že nemáme v plánu končit :). Naopak chceme Rockpárty neustále zdokonalovat a zvát to nejlepší, co je na trhu k mání.

Pokud bych měl zmínit největší propadák, zřejmě budu muset vytáhnout nepříliš povedený pokus o vimperský majáles. Jestli si dobře vzpomínám, měli jsme zhruba 10 platících. Ale i takové zkušenosti k tomu patří.

 

Která kapela byla nejdražší?

 

Finance jsou věc, která je částo vázaná smluvně, a proto by nebylo vhodné, abych je vynášel na veřejnost. Dá se ale říct, že na některé kapely bych se v práci pěkně zapotil 🙂

 

Pro jakou kapelu bys chtěl ještě koncert organizovat?

 

Já jsem v tomhle obrovskej lidumil, nejradši bych zorganizoval koncert pro každou kapelu, která mě nějakým způsobem hudebně nebo lidsky oslovila. Ale to samozřejmě nejde 🙂 Pokud bych měl říct svůj opravdový sen, pak by to byli asi Blink 182 – skupina, na které jsem vyrůstal.

 

Většinou z toho nemáš ani kačku, proč se do takových podniků vůbec pouštíš? Nemůžeš na nich spíše prodělat, nebo tvé akce vždy někdo finančně zajišťuje?

 

V podstatě je to pokaždé jinak. A proč to dělám? Hudební prostředí mě úplně pohltilo. Postupem času jsem poznal, že téměř všichni hudebníci jsou na jedné lodi, je to taková velká rodina. Zároveň doslova obdivuju tu bezmeznou důvěru, která v téhle branži funguje. Ano, všude narazíš na blbce. Ale když to vysvětlím na příkladu – na jaře jsem do ČR pozval na koncertní víkend maďarskou kapelu. Znali jsme se jen z facebooku a oni přesto neváhali, skočili do dodávky a přijeli – bez žádných smluv, bez žádné garance.

 

 

Otázka na závěr. Co chystáš na příští rok, ty kluku šikovná? Co třeba Strahov?

 

Bude toho zase hromada – určitě zase několikrát „zboříme“ Vimperk (jak a kdy si zatím nechám pro sebe), nasednu do dodávky s mýma finskýma kamarádama, atd. Zároveň rozjíždím projekt na svou první větší benefiční akci, ale tam visí ještě spousta otazníků, takže o tom třeba zase příště 🙂 Každopádně se máte na co těšit!

 

Šimon Blaschko, 21 let, studuje na Fakultě humanitních studií UK, je svobodný, nezadaný:)

{gallery}ckyne/listopad_2012/simon_blaschko{/gallery}