Šest let přítomnosti vlčích smeček na Šumavě ukazuje, jak stárnutí dopadá i na vlky
V roce 2017 bylo na Šumavě potvrzeno první novodobé rozmnožování vlků. První vlčí teritorium vzniklo v oblasti centrální Šumavy – tzv. Srnská smečka. Po šesti letech sledujeme, jak stárnutí některých jedinců tuto vlčí rodinu zásadně proměňuje.
„U Srnské smečky nyní nemůžeme potvrdit rozmnožování. Podobně tomu bylo v roce 2018. Není to asi úplné překvapení, protože z výzkumu kolegů v okolních státech se ukazuje, že rozmnožování může probíhat pouze u zhruba dvou třetin smeček. V rámci soustavného monitoringu vlků ve vlčím roce 2022/2023 můžeme hovořit o třech až pěti dospělých jedincích, které zachytily naše fotopasti a je možné, že se jedná pouze o zbylé vlky z této celé smečky,“ vysvětluje vedoucí zoologické oddělení Správy NP Šumava Jan Mokrý.
„Je dost dobře možné, že se tato původně první smečka na Šumavě úplně rozpadne a její teritorium obsadí vlci ze sousedních teritorií, ale může se znovu nastartovat. Prostě, vývoj vlčích smeček na Šumavě může být různý, ale nikdy nemůže dojít k přemnožení, protože vždy je početnost jedinců a schopnost přežití závislá na dostatku potravy,“ doplňuje ředitel Správy NP Šumava Pavel Hubený.
V rámci tzv. „Vlčího roku“ 2022/2023, který trvá od začátku května, do konce dubna roku následujícího, mohou zoologové Správy NP Šumava potvrdit šest vlčích teritorií. V pěti z nich došlo k reprodukcím.
„Počet známých teritorií je stejný jako ve vlčím roce 2021/2022, kdy došlo k rozmnožování ve čtyřech z nich: v Železnorudské, Srnské, Borovoladské a v Zadní Zvonkové. Dvě teritoria byla přitom nově obsazena vlčími páry a to v rámci Plzeňského kraje v okolí Pancíře a v Jihočeském kraji na Boubíně. V roce 2022 proběhlo rozmnožování všude kromě už zmiňované Srnské smečky,“ upřesňuje Jan Mokrý.
Na základě toho odhadují zoologové početnost vlčí populace na 36 jedinců, tedy zhruba o čtvrtinu větší než v roce 2021. Tento údaj se během roku může měnit a to v souvislosti s narozením vlčat a odchodem mladých vlků na nová neobsazená teritoria, případně jejich úhynu.
Cílený monitoring vlčí populace přitom přináší stále nové poznatky. Například vlčí smečka na Zadní Zvonkové není utvořená vlky, kteří se narodili na Šumavě. Podle analýzy vzorku DNA pochází zakládající pár pravděpodobně z Rakouska a Novohradských Hor.
Spolupráce s Přírodovědeckou fakultou Univerzity Karlovy, která provádí rozbory mimo jiné vzorků trusu, přináší další důležité poznatky. Například jak vypadá jídelníček šumavských vlků.
„K dnešnímu dni jsme prozkoumali více než 260 vzorků trusu na potravní analýzu. Ukazuje se z nich, že spárkatá zvěř (jelení, srnčí zvěř a divoká prasata) tvoří 96 procent potravy vlků. Zbylá procenta tvoří jiná drobná potrava (zajíci, drobní savci) a hospodářská zvířata zaujímají 2,5 procenta z jejich potravy. Vlci na Šumavě se tak významnou měrou podílejí na odlovu jelení zvěře, jak to doposud dělal pouze člověk. V následujících letech budeme mít možnost sledovat, jaký to bude mít vliv na její početnost,“ hodnotí výsledky části analýz zoolog Správy NP Šumava Oldřich Vojtěch.
Šumavští zoologové mimo jiné vyrážejí k nahlášeným škodám na hospodářských zvířatech na území Národního parku a CHKO Šumava. Podle jejich statistik od roku 2017 je patrné, že ochrana hospodářských zvířat také prochází zásadním vývojem.
„První škody od vlků jsme registrovali v roce 2017. S nárůstem těchto šelem jich také přibývalo. V roce 2018 jich bylo sedmnáct, v roce 2019 čtyřicet jedna. Následně počet škodních událostí klesal. V roce 2020 jsme jich registrovali třicet sedm, o rok později dvacet jedna a loni dvaadvacet. Letos zatím evidujeme pět událostí. Příčinou poklesu počtu řešených škod je pravděpodobně efektivní snaha chovatelů předcházet útokům a svá stáda zabezpečují,“ říká Oldřich Vojtěch, který s Janem Mokrým současně pomáhá s osvětou o vlcích v rámci široké veřejnosti a také speciálně chovatelům hospodářských zvířat na území NP a CHKO Šumava a jejím okolí.
Jan Dvořák
tiskový mluvčí
Správa NP Šumava
