Před časem jsem zde psal o domu čp. 150 v Pasovské ulici, který byl městem označen, že se nachází v sociálně vyloučené lokalitě. Tento dům podle starostky potřeboval cca 10 milionů korun na rekonstrukci, tedy za tuto částku by Vimperk získal, resp. obnovil cca 12 bytových jednotek, které by mohly sloužit další 100 let pro normální bezproblémové občany Vimperka. Podle článku, který byl uveřejněn v JcTEĎ.cz, a ve kterém se k věci starostka i vyjadřovala, by demolice domu měla stát pět milionů. Takže se zastupitelé vlastně rozhodovali, že na vlastní rekonstrukci by muselo město přidat pouhých pět milionů! Přes tyto počty, přes zájem o koupi tohoto domu soukromou osobou, vedení města rozhodlo, že obytný dům zdemolují. Nyní víme, že odhad demolice byl značně nadhodnocen, zřejmě pro již předem vybranou firmu. Díky společnosti GSI Invest se podařilo demolici provést za poloviční cenu, než jaká byla veřejnosti prezentována. Ještě se vrátím k ceně jednoho opraveného bytu v tomto domě, která vycházela na necelých 850 000 Kč. Oproti tomu cena malometrážního bytu v Lesárně vyšla, počítáme-li celkové investice včetně opravy střechy a fasády na cca 30 000 000 Kč a 32 opravených bytů, průměrně na 940 000 Kč. A to se bavíme o bytech s průměrnou metráží okolo 40 m2 , kdy ve 150tce byly byty cca dvojnásobné velikosti.
Ve středu jsme měli zasedání Kontrolního výboru, které se poprvé konalo na radnici v zasedací místnosti, která se nachází ve 3. patře. Ještě před začátkem zasedání jsem si musel odskočit na záchod a z okýnka záchodu se mi naskytl tento pohled, viz přiložené foto. Pro ty, kteří se neorientují a nepoznali vyfocené nemovitosti, tak se jedná o zmíněné Steinbrenerovy domy čp. 3 a čp. 4, ale z odvrácené strany. Musím přiznat, že stav těchto nově zakoupených nemovitostí mne šokoval. O nákupu těchto domů jsem psal ve svém minulém článku a popsal jsem je, že se nachází v katastrofálním stavu. To jsem ovšem nevěděl, jaký pohled se naskýtá návštěvníkům Městského úřadu. Rád bych opravil svůj popis stavu těchto nemovitostí. Vedení města za 2,5 milionu korun koupilo ruiny.
Připomínám, že s těmito domy se ovšem počítá v „Mapě konceptu rozvoje kultury a kulturního turismu ve Vimperku“, jako se stěžejními nemovitostmi, na kterých je postavený celý koncept mapy rozvoje kultury ve Vimperku, a z tohoto důvodu se budou revitalizovat.
Podle mého odhadu oprava těchto nemovitostí bude město stát nejméně 75 000 000 Kč. Odborník ve stavebnictví odhaduje opravu ještě vyšší, a to k částce 100 000 000 Kč. Výše ceny je ovlivněna i z důvodu komplikovaného, či problematického přístupu k nemovitostem. Veškeré přesuny hmot a materiálů by musely probíhat buď průjezdem domu čp. 3 z ulice Steinbrenerova, což je v podstatě nereálné, anebo z plochy za hotelem Terasa, a to vše za pomoci jeřábu.
A já se ptám, kdo na městě rozhoduje o tom, který dům bude zbourán a který bude revitalizován? Jak jsou nastaveny pravidla, podle kterých kompetentní úředník města rozhoduje.
Obytný dům čp. 150 byl pouze vybydlený díky nezodpovědným nájemníkům, kteří užívali městské byty v rozporu s nájemní smlouvou, kde ovšem nikdy nikdo neprovedl kontrolu, jak je nakládáno s městským majetkem. Po statické stránce byl dům v pořádku a podle starostky potřeboval investici cca 10 milionů korun, aby mohl být nadále užíván. Tedy takovýto dům město zbourá.
Naproti tomu vedení města odkoupí za 2,5 milionu korun ruinu, kterou chce revitalizovat bez toho, aby mělo aspoň vizi, co se Steinbrenerovými domy bude dělat, ale hlavně kde na jejich opravu sežene nejméně 75 000 000 Kč.
Z jakého důvodu město pořídilo takovouto ruinu? Kdo je za toto zodpovědný? Kolik městských peněz bude potřeba ještě utratit, než bude vedení města vyzváno ke složení účtů ze svého nezodpovědného hospodaření? Jsou to jednoduché otázky, na které se bude asi těžko odpovídat.
Jak jsem již upozornil, vimperští mocipáni nejsou chráněni imunitou a jsou zodpovědní za svoje rozhodnutí, a to i možnou úhradou za způsobené škody! Kde v jejich chování lze nalézt povinnost pečovat o svěřený majetek jako řádný hospodář? Připomíná mi to boj s větrnými mlýny.
Tak zase někdy jindy,
Ing. Milan Pešek
zastupitel města