Duchovní pohled P. Tomase: postní doba

Od Popeleční středy do Velikonoc

 

Ježíš přišel do Galileje a kázal Boží evangelium: „Naplnil se čas a přiblížilo se království Boží. Čiňte pokání a věřte evangeliu.“

Evangelium podle Marka, kapitola 1, verš 15

 

Když jedeme na dovolenou, tak si ten čas dobře naplánujeme. Včas nahlásíme zaměstnavateli naší nepřítomnost v práci, většina lidí si objedná ubytování a promyslí aktivity a cestu tam a nazpět. Všichni se pak těší, že prožijí něco nevšedního, že budou trávit více času spolu. Bezprostředně před odjezdem si pak sbalíme vše potřebné a zkontrolujeme, zda jsme nic nezapomněli.

 

Postní doba je v mnohém podobná dovolené. Je potřeba si tu dobu včas a řádně rezervovat. Aby byla plodná je potřeba omezit své běžné aktivity. Pokud ji prožívám v rámci rekolekce nebo exercicií, musím si vyhledat, čeho se zúčastním a kam pojedu. Postní doba je nevšední doba v tom, že se stane časem milosti, pokud ji prožívám vědomě, jako čas, který strávím s Bohem. Než začne, zjistíme, zda máme vše potřebné pro pomyslný odjezd na dovolenou s Bohem. Zkontroluji si, zda znám trasu svého putování s Bohem na pomyslnou posvátnou horu Velikonoc: od popeleční středy 18. února, přes pět postních neděl, slavnost sv. Josefa 19. března, slavnost Zvěstování Páně 25. března, Květnou (Pašijovou) neděli 29. března končící velikonočním třídenním: 2. dubna – Zelený čtvrtek, 3. dubna – Velký pátek a 4. dubna – Bílá sobota.

 

Pokud skutečně chci prožít dovolenou s Bohem, je potřeba si tyto dny napsat do diáře a udělat vše pro to, abych s Ním mohl být alespoň ve významných dnech naší společné pouti: na Popeleční středu, kdy vyrážíme; o nedělích a slavnostech, kdy se nepostíme, ale slavíme, že Pán je mezi námi; a na všech třech dnech Velikonočního třídenní – Zelený čtvrtek (slavnost Večeře Páně a ustanovení Eucharistie), Velký pátek (připomínka umučení Páně a našeho vykoupení) a Bílá sobota (radostné očekávání Vzkříšení).

 

O Popeleční středě a na Velký pátek zachovává římský katolík pod těžkým hříchem tzv. přísný půst: pro osoby od 14 do 18 let a nad 59 let věku znamená pouze půst od masa, pro lidi od 18 do 60 let půst od masa a zároveň omezení v jídle. Samozřejmě se půst újmy netýká nemocných, těžce tělesně pracujících nebo jiných, kteří mají podobně vážný důvod. Farář nebo administrátor farnosti může ze spravedlivého důvodu od přísného postu udělit dispenz, příp. provést záměnu za jiné úkony zbožnosti.

 

V postní době se připravujeme na Velikonoční svátky dvěma způsoby: usebráním a vnitřním pokáním. To může mít velmi rozmanité projevy, které se vhodně modifikují podle potřeb doby a dispozic dotyčných osob. Nejznámější je újma v jídle či odřeknutí si masných pokrmů. V dnešní době se také často hovoří o tzv. ekologickém postu, tj. omezení zbytečných jízd autem, nejrůznějšího plýtvání, procházky s modlitbou místo televize, či počítače apod. Cokoli si odřeknu, vždy je nutné mít na mysli, čím to nahrazuji, neboť půst vychází z biblické a církevní tradice a je zaměřen na zkvalitnění vztahu k Bohu, k druhým lidem i k sobě samému, a tím může ve svých důsledcích vést i ke zlepšení života a atmosféry v celé společnosti.

 

K tomu nám žehnám +

 

P. TOMAS