Kůrovce bylo loni na Šumavě o polovinu méně než v roce 2013, Správa Národního parku se proto zaměřuje na mladé lesní porosty
Správa Národního parku Šumava se loni zaměřila na plánované těžby v mladých lesních porostech. Nahodilých těžeb kůrovcem napadených stromů je totiž nejméně od roku 2007 a mladé lesní porosty lesy ve věku do 40 a také do 60 let jsou naproti tomu velmi husté a nutně potřebují zásahy.
V roce 2014 bylo na území Národního parku Šumava vytěženo necelých 23 000 m3 kůrovcem napadených stromů, což je 54 % kůrovcové těžby roku 2013. Dalších přibližně 86 000 m3 přinesly plánované těžby v převážně mladých uměle založených porostech.
Podpora stabilních stromů
„V těchto lesích se doposud kvůli nahodilým těžbám (vítr, kůrovec) téměř nezasahovalo a je to opravdu velmi znát. Jsou velice husté, což může znamenat v budoucnu řadu problémů. Husté porosty jsou méně stabilní a hůře odolávají povětrnostním vlivům i kůrovci,“ říká náměstek ředitele Správy NP Šumava pro lesní ekosystémy Jan Kozel.
„Pokud je mladý, uměle založený les příliš hustý, nemají stromy prostor pro zvětšování svých korun. Právě velká a hluboká koruna znamená vyšší odolnost proti větru, sněhu ale také kůrovci. Hustý les nutí stromy růst příliš rychle do výšky a současně nedostatkem světla odumírají spodní větve. Tím se koruny zkracují a stromy se pak snadno vyvrací. Proto je důležité, aby v mladých porostech zůstávaly smrky s pěknými korunami a odstraňovaly se stromy, které těm perspektivním vadí,“ dodává Jan Kozel.
Zvyšování druhové rozmanitosti, vzdělávání
Často se mezi hustě rostoucími smrky najde také jedle nebo buk. Ty jsou podporované v první řadě tak, že se okolo nich rovněž vytěží smrky, které je utlačují. Těžba tak podporuje druhovou rozmanitost, odolnost a stabilitu mladého lesa. Řidší les znamená větší prostor a více světla nejen pro dřeviny, ale i jiné organismy. Těžba v mladém uměle založeném lese tak podporuje i druhovou rozmanitost.
Doposud se těmto postupům nevěnovalo příliš pozornosti, a proto velký důraz klademe na vzdělávání zaměstnanců. Postupy přestaveb lesních porostů, kromě jiného, konzultujeme s předními odborníky.
„V rámci pracovních cest navštěvujeme lesy, kde s přestavbami lesních porostů mají dlouholeté praktické zkušenosti. Byli jsme ve Schwarzwaldu, v příkladně spravovaných státních lesích Bavorska, v rakouském Schläglu a výměna zkušeností probíhá také s kolegy z NP Bavorský les,“ vysvětluje Jan Kozel
Někde pily někde harvestor
Správa pro práce v lesích využívá jak dřevorubců s pilou, vyvážecích souprav, železných i živých koňů, tak i harvestorů.
„Bez harvestorů se neobejdeme, protože je potřeba zasahovat v mnoha mladých porostech. Využíváme je tedy tam, kde to je s ohledem na terénní a stanovištní podmínky vhodné. Výbornou vlastností je jejich rychlost a návštěvníci ani živočichové tak nejsou obtěžováni hlukem příliš dlouho. Těžby v mladých porostech motorovými pilami jsou dražší a trvají přibližně 10krát déle než harvestorem. To, že stromy kácí stroj, vůbec neznamená, že je to nešetrné. Harvestor zkrátí kmeny tak, aby se mohly vyvážet na podvozku přibližovacích souprav. To je mnohem šetrnější, než když se dříví tahá po zemi. A navíc harvestor pod sebe dává větve a vytváří půdě ochrannou vrstvu.“ vysvětluje Jan Kozel. Je však mnoho míst, kde se Správa NP Šumava neobejdeme bez motorových pil a koní, ať těch živých nebo i železných.
Podpora odborníků
„Pracovníci národního parku dobře rozpoznali kapacitu přirozené obnovy šumavských lesů a její význam pro přestavbu smrkových monokultur ve smíšené porosty. Tento postup je nyní třeba uplatnit a využít po celém území národního parku Šumava: cílenými uvolňovacími zásahy prolomit uzavřený zápoj smrkových monokultur, uvolnit přimíšené a dosud potlačené dřeviny, dát jim prostor a tím vytvořit podmínky pro přirozenou obnovu. Tyto postupy je třeba začít realizovat i v mladších porostech, kde se dá postupně docílit větší rozmanitosti věkové a prostorové struktury lesa, blízké jeho přirozenému stavu,“ hodnotí zásahy a postup Správy NP a CHKO Šumava emeritní profesor ekologie lesa university ve Wageningenu Josef Fanta.
„Zvyšování strukturní rozrůzněnosti a napomáhání přírodním procesům je jedním z hlavních cílů managementu lesa v zásahových částech národního parku. Lesníci zde aktivní činností přispívají ke změně struktury lesa a vytváření vhodných biotopů pro celou řadu organismů. Intenzivní zásahy v mladých porostech jsou zcela patřičné a nelze je posuzovat klasickými lesnickými měřítky,“ doplňuje profesora Fantu docent Miroslav Svoboda, expert na ekologii lesa z České zemědělské univerzity v Praze.
Letos bude Správa NP Šumava v zásazích v mladých porostech pokračovat. Úmyslná těžba se bude v roce 2015 týkat převážně uměle založených porostů mladých a středního věku, tedy maximálně do stáří 80 let. Podle předběžného plánu by se mělo celkově (včetně nahodilé těžby) vytěžit okolo 110 tis. m3.
-tz,nps-
