Soví voliéry na Borových Ladách přitáhly rekordní množství lidí, návštěvnost jinak mírně poklesla
Povydří, Modravsko, Chalupská a Jezerní slať. Ale také Informační středisko Kvilda či Soví voliéry na Borových Ladách. To jsou místa na území Národního parku a Chráněné krajinné oblasti Šumava, která v letní sezóně táhnou až desítky tisíc návštěvníků měsíčně. Letošní léto nebylo výjimkou, i když návštěvnost na Šumavě oproti loňskému roku poklesla.
Pokles návštěvnosti je patrný na informačních střediscích Národního parku Šumava. Například informační středisko Kvilda, které patří v rámci všech mezi nejnavštěvovanější, registrovalo od začátku června do konce září necelých 49 tisíc návštěvníků, což je o zhruba sedm tisíc návštěvníků méně, než loni. Třeba informační centrum Kašperské Hory navštívilo o 1500 lidí méně, než ve stejném období loni.
„Velmi příjemné je pro nás zjištění, že návštěvníci chválí nabídku a vybavení informačních středisek. Nejvíce nadšení projevují pochopitelně děti, například v Kašperských Horách, kde je nadstandardní nabídka pro tuto cílovou skupinou, jak v rámci vnitřních, tak i venkovních expozic. Informační střediska kromě toho nabízí množství programů pro veřejnost, které rozšiřují návštěvníkům nabídku aktivit na území NP a CHKO Šumava,“ říká vedoucí informačních středisek a středisek environmentální výchovy NP a CHKO Šumava Martina Kučerová
„Informační střediska ale plní i tu hlavní, poradenskou funkci. Nejčastější dotazy jsou ryze praktické, tedy tipy na turistické nebo cyklotrasy, jejich náročnost, jízdní řády Zelených autobusů, ale také to, zda uvidí rysa nebo jestli se po šumavských lesích toulají medvědi,“ dodává Martina Kučerová.
Na podobné otázky pak odpovídají přímo v terénu i strážci Národního parku, kteří letos také zaznamenali nižší návštěvnost, než v předchozích letech a to i v tradičně nejnavštěvovanějších lokalitách.
„Například Povydří od června do září navštívilo bezmála 100 tisíc lidí a Jezerní slať jen v srpnu vidělo 25 tisíc návštěvníků. Ta, společně s Chalupskou slatí patří mezi nejnavštěvovanější, hlavně díky tomu, že jsou velmi dobře dostupné autem a vhodné i pro vozíčkáře,“ říká Jan Dvořák, mluvčí Správy NP a CHKO Šumava.
„Tento údaj vychází z odhadů návštěvnosti, sčítacích bran, účasti na programech pro veřejnost, poznatků poskytovatelů služeb i celkového pocitu z pohybu návštěvníků v terénu,“ vysvětluje metodiku měření návštěvnosti v terénu vedoucí Informační a strážní služby Petr Šrail.
Přesně opačný trend návštěvnosti ale vykázaly Soví voliéry na Borových Ladách. Oproti loňsku vzrostla o necelých třicet tisíc lidí. „Velmi nás to překvapilo. Očekávali jsme, že loňských 53 tisíc návštěvníků se už nepřekoná, protože to byl první rok fungování tohoto návštěvnického centra. Toto číslo ale letos bylo pokořeno už v polovině srpna,“ říká náměstek ředitele Správy NP CHKO Miloš Juha.
V Borových Ladech Správa NP a CHKO Šumava nabízí ještě jednu atraktivitu, návštěvu rybí líhně, kam si našlo cestu bezmála 3500 lidí a nedaleké Ekologické centrum – Stanici pro handicapovaná zvířata v Klášterci 2000 lidí. „U nás jsou středem pozornosti jednoznačně rys ostrovid, kterému říkáme David, krkavec Alex a před nedávnem přivezená straka Kača. Návštěvníci, kteří přicházejí pouze ve středu, kdy máme otevřeno pro veřejnost, rádi sledují i krátké filmy, které se týkají provozu stanice,“ doplňuje vedoucí Ekologického centra Petr Juha.
Již osmým rokem mohli zájemci využít také výprav do divočiny s průvodci, kterých se od začátku června do konce září uskutečnilo 89 vycházek a účastnilo se jich 740 osob. Stoprocentní obsazenost měly výlety na Modravské Pláně, do kaňonu Křemelné nebo na Černé jezero.
„Zhruba čtvrtina lidí se vrací a chodí další trasy, až mají „splněny“ třeba i všechny. Vrací se i na trasy, které se jim líbily moc, protože vědí, že za jiného období, počasí či s jiným průvodcem je to opět jiné,“ říká Josef Štemberk metodik marketingu Správy NP a CHKO Šumava.
V Národním parku Šumava si na své přijdou také vodáci, kteří mohou, za určitých podmínek, sjíždět Teplou Vltavu, jenž protéká 1. zónou národního parku a nabízí se tak nevšední zážitek. Pokud je hladina řeky nad 61 centimetrů, může se splouvat bez průvodců. Takových dní bylo od června do září 36 a pouze tři dny klesla hladina pod 50 centimetrů a nemohlo se splouvat vůbec. Dohromady se na vodu dostalo 2600 lodí.
„Pokud se hladina pohybuje mezi padesáti a jedenašedesáti centimetry, splouvá se s průvodcem, což kvituje s povděkem polovina všech vodáků. Prakticky všichni pak kladně hodnotí stezku Soumarské rašeliniště,“ vysvětluje Jan Dvořák.
Splouvat Teplou Vltavu je možné až do konce října, stejně tak do konce října je možné vydat se do divočiny s průvodce a také většina informačních středisek Správy NP a CHKO Šumava je otevřená celoročně.
-tz nps-
