Šumava |  Sušice |  Čkyně |  Prachatice |  Kvildsko |  Vimperk |  Volary Webkamery:  Šumava |  HumlNET |  ČHMÚ Počasí |  Ubytování Šumava
  • Katalog Šumava.eu - Historie - památky
    BOUBÍN KRÁL SMRKŮ



    Největší smrk rostoucí v přírodní rezervaci Boubín , jehož výška dosahovala až 57,6 metrů a stáří lze odhadnout na 440 let. Stál v nadmořské výšce 1000 m n. m., obvod jeho kmene byl 508 cm při výšce 162 cm a objem necelých 30 m3. Ke stáří byl strom napaden václavkou a hnilobou. Padl 4.12.1970 při sněhové vichřici a při pádu se natřikrát přerazil ve vrcholu. Místo se později uzavřelo veřejnosti. Pozůstatky tohoto největšího smrku lze vidět na naučné stezce procházející přírodní rezervací Boubín. Samotný kmen není vidět z důvodu uzavření této části a také je již obrostlý vegetací. Výřezy z něj je možno shlédnout v IS Lesů ČR v Zátoni a také pak v loveckém zámečku Ohrada u Hluboké nad Vltavou. Ještě za života stromu byly odebrány rouby, takže po něm zůstalo několik desítek jeho potomků.


    NÁSTUPCE KRÁLE


    Smrk rostoucí v sousedství vývratu Krále smrků. Obvod jeho kmene měřil 452 cm a koruna dosahovala až do výšky 57 metrů. Stáří bylo odhadováno na 400 let. Rozměry byly v porovnání s Králem smrků ve stejném stáří menší. Usychá v roce 2004 po napadení kůrovcem.


    VIDLICOVÝ SMRK


    Obrovský smrk rostoucí mezi jezírkem a lesní cestou Dlouhohřbetní v nadmořské výšce 900 metrů. Obvod kmene byl 446 cm, výška 53,85 metrů a objem přes 33 m3. Vidlicový proto, neboť byl dvouvrcholový. Odumřel v roce 2004 po napadení tesaříkem, jehož larvy dlouhodobě poškozovaly dřevo. Poražen na jaře 2005.


    CHADTŮV SMRK


    Další z mohutných stromů rostoucí na Boubíně. Svůj název získává podle lesníka J. E. Chadta – Ševětínského. Narodil se v myslivně jako syn revírníka. Studoval v Ševětíně, podle kterého si zvolil svoje druhé literární jméno. Pracoval jako lesník u hlubockých Schwarzenbergů, v Zátoni na panství Vimperk a roku 1897 byl jmenován revírníkem šumavského polesí Rokytka. Ve volném čase se věnoval studiu archívů a kronik. Napsal knihu Průvodce do pralesa a na Boubín, kde je poprvé zmíněna rezervace Boubín. Jako první sepsal v roce 1899 seznam památných stromů v Čechách a v roce 1908 vydal rozšířený soupis pod názvem Staré a památné stromy v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Tehdy hovoří o 165 stromech. Roku 1913 vydává doplněné vydání, kde rozšiřuje popisy na 320 stromů a o 160 fotografií.


    KŘÍŽOVÝ SMRK


    Třetí největší smrk ztepilý rostoucí na Šumavě. Rostl na jihovýchodní straně Boubína u Lukenské silnice. Průměr kmene měřil 174 cm, dosahoval do výšky 57,7 metrů a objem byl 37 m3. Jeho stáří je odhadováno na 395 let. Jméno získal podle kříže vytesaného do jeho kmene na upomínku roku

    1832, kdy byl poblíž zastřelen jeden z členů pašeráckého gengu. Smrk byl pokácen v roce 1895, již jako suchý strom.

    Roku 1859 je vedle smrku postaven kamenný pomník, nesoucí nápisy Kellne (Včelná), Schattawa (Zátoň) a Müllerschlag (Mlynářovice). V roce 1946 pomník někdo rozvalil, žřejmě kvůli německým nápisům. V roce 2000 byla pomníku vrácena původní podoba.