Šumava |  Sušice |  Čkyně |  Prachatice |  Kvildsko |  Vimperk |  Volary Webkamery:  Šumava |  HumlNET |  ČHMÚ Počasí |  Ubytování Šumava
  • Katalog Šumava.eu - Historie - památky
    BOUBÍN



    Jeho nadmořská výška dosahuje 1362m a je jedním z nejkrásnějších a nejzajímavějších vrcholů Šumavy. Spolu s ostře tvarovaným Bobíkem jehož nadmořská výška je 1264m utváří překrásnou siluetu. Boubínskám hornatina je budována především migmaty, tzv. biotitická granitizovaná rula.

    V 19 století se zde splavovalo dřevo a vedly tudy především pašerácké stezky a cesty vybudované jako přístupové komunikace pro šlechtu, která sem přijížděla v kočárech na své lovecké zámečky. Dokladem toho jsou dodnes zachované kamenné památníky.

    Fursten weg – Knížecí cesta

    Sonneck – Sluneční roh

    U dvou sedátek

    Prinzenruh – princovo odpočívadlo

    Bahn steig – nástupní stezka


    V listopadu 2004 byla na vrcholu opět vybudovaná dřevěná rozhledna, která je 21 metrů vysoká a je z ní nepřekonatelný rozhled na celé panorama Šumavy a za poříznivého počasí i rakouské a německé Alpy. Rozhledna je volně přístupná, je potřeba však překonat 109 schodů po dřevěném schodišti.


    Boubínský prales

    Už v roce 1858 byl vyhlášen za rezervaci na bývalém Schwarzenberském panství díky lesmistrovi vimperských lesů Josefu Johnovi. Ten byl do Vimperka přeložen 22. května 1938 a to v hodnosti lesního inženýra. Po pěti letech pak převzal vedení lesního úřadu a po deseti letech byl jmenován lesmistrem. Přeložení do Vimperka mělo pro něho zásadní význam. Až po ustanovení do funkce lesního inženýra mohl totiž pomýšlet na uzavření sňatku. Roku 1870 zničila vichřice velkou část pralesa, zachováno zůstalo pouze 47 hektarů. V roce 1958 u příležitosti 100. výročí ochrany Boubína se plocha chráněného území rozšířila na 600 ha.


    Nejstarší stromy, především smrky a jedle jsou stáří 300 až 400 let a největší smrk tzv. Král smrků, který padl 4.12.1970 při sněhové vichřici dosahoval výšky 57 metrů a jeho stáří lze odhadnout na 440 let. Zvláštní zajímavostí jsou stromy na chůdových kořenech. Stromy s těmito kořeny se uchytily na tlejícím dřevě nebo na vývratech.


    Boubínský prales býval vždy velmi navštěvovaným místem, dokonce ho ročně navštívilo okolo 100 tisíc návštěvníků. Bohužel i to přispělo k jeho částečné devastaci a tak muselo být následně jádro Boubínského pralesa oploceno. Také povětrnostní vlivy se podepsaly na devastaci pralesa. V roce 2007 to byl orkán Kyrill a v roce 2008 vichřice Ema. Po pádu velkých stromů se aspoň částečně tvoří světliny, ve kterých se les sám omlazuje.


    Boubínské jezírko

    Umělá vodní nádrž vybudovaná v roce 1836, aby umožnila plavbu dřeva z boubínských lesů do sklárny v Lenoře. Nachází se při vstupu do rezervace 925 m n. m. Je napájeno Kaplickým potokem a jeho rozloha je 0,37 ha. Největší hloubky dosahuje u výpusti a to 4 metrů.


    Idina pila

    dříve schwarzenberská hájovna, nyní nově zrekonstruované Informační středisko CHKO Šumava. Jeho zaměření je především na Boubínský prales. Najdeme zde i stálou expozici na toto téma.. Idina pila je optimální východisko k túře na Boubín.

    Lovecký zámeček

    V blízkosti pily se dříve nacházela i schwarzenberská obora, zřízena roku 1900 kvůli velkému rozmnožení jelenní zvěře a následné likvidaci mladých porostů. Její součástí se stal lovecký zámeček, který byl vybudovaný pro vzácné hosty knížetem Adolfem roku 1902. Později se dostavují stáje a přístřešky pro služebnictvo. Roku 1905 postavena kaplička vysvěcena patronu všech myslivců sv. Hubertovi. Roku 1931, po zestátnění Boubína, přesouvají schwarzenberkové zámeček i kapli na své statky v Hluboké nad Vltavou. Na místě zůstávají pouze základy, později roku 1961 se staví nová lovecká chata. Využití našla především jako ubytovací zařízení. Stavba však opět začíná chátrat, nebyla již nově rekonstruována. Původní lovecký zámeček je přestavěn jako vyhlídková terasa s výhledem na Alpy, Třístoličník, Plechý a Trojmeznou horu. Na místě původní kaple vyrůstá kaple nová, vysvěcená dne 3. října 2001.