Tato jedovatá houba roste velmi hojně v jehličnatých i listnatých lesích, zejména pod borovicemi a smrky a to jak v nížinách, tak ve větších nadmořských výškách. Najdeme ji od června do listopadu. Je slabě jedovatá, způsobuje potíže střev a žaludku. Obsahuje malé množství bufoteninu.

Klobouk je 4-9 cm široký, v mládí polokulovitý, později sklenutý až plochý, bledě citrónové barvy, nepravidelně pokrytý bíložlutými strupy, což jsou zbytky plachty. Lupeny jsou do 1 cm, jsou široké, husté u třeně volné. Třeň je bílé barvy, dlouhý 6-15 cm s trvalým převislým nažloutlým prstenem. Dole má polokulovitou hlízu, která je obalena přirostlou pochvou. Dužnina je bílé barvy, její vůně připomíná vůni syrových brambor.

Zaměnit ji můžeme za muchomůrku slámožlutou nebo muchomůrku zelenou. Muchomůrka citrónová je méně nebezpečná, silným zahříváním se její jedovaté látky ničí. Obsahuje bufotenin, který zrychluje srdeční rytmus a zužuje cévy.