Šumava |  Sušice |  Čkyně |  Prachatice |  Kvildsko |  Vimperk |  Volary Webkamery:  Šumava |  HumlNET |  ČHMÚ Počasí |  Ubytování Šumava
  • Katalog Šumava.eu - Fauna
    MRAVENEC LESNÍ

    Formica rufa L.


    Vědecká klasifikace :

    Říše : živočichové

    Kmen : členovci

    Podkmen : šestinozí

    Třída : hmyz

    Řád : blanokřídlí

    Čeleď : mravencovití

    Rod : formica


    Vyskytuje se na celém území Evropy, na Kavkazu, Sibiři a v Severní Americe. Je to teplomilný blanokřídlý hmyz. Svá obydlí ve tvaru kupy si staví z jehličí a větviček nejčastěji ve smrkových lesích. Je to rozsáhlá a důkladně organizovaná stavba pro tisíce mravenců, někdy dosahující výšky až 2 metrů. Vnější vrstva je složena z jehličí, větviček a drobného materiálu. Jsou zde vyhloubeny otvory, které se dají kdykoliv otevírat a zavírat a tím regulovat vnitřní teplotu. Pak následuje část, kde jsou uložena vajíčka, kde probíhá vývoj larev, zakuklení a přerod v dospělce. Zde je stálá teplota. Uprostřed kupy bývá vždy pařez, kde královna zakládá kolonii. Je to nejspodnější část mraveniště, kam se stahují mravenci k přezimování.


    Velikostně jsou mravenci rozdílní druh od druhu. Délku 9-11 milimetrů dosahují královny a samečci mravence lesního, samičky pouze 6-9 milimetrů. Čelo, hlava a zadeček jsou černohnědé barvy, někdy až černé, hruď je červenohnědá. Stejně jako ostatní hmyz mají mravenci pevnou vnější kostru, šest končetin a dvě lomená tykadla. Na tykadlech jsou umístěna orgány čichu a hmatu. Tykadla i končetiny jsou také prostředkem ke komunikaci. Dýchání je přes rozvětvené vzdušnice, které nabírají vzduch otvory na povrchu těla. Mravenec je také vybaven dvěmi silnými kusadly, které dokážou uchopit různé předměty nebo roztrhat ulovenou kořist. Po stranách hlavy jsou dvě složené oči, které mají asi tisíc jednotlivých oček. Další tři malá očka slouží k rozlišení intenzity světla. Další signály vydávají pomocí chemických látek, produkujících žlázami. Tento druh mravence má zakrněné žihadlo s jedovou žlázou, která obsahuje známou kyselinu mravenčí.


    Mravenci mohou žít buď v monogynním společenstvím nebo polygynním. V monogynním společenství je jen jedna plodná samička. Nestrpí žádnou jinou královnu. Objevuje se zde menší počet dělnic. Po smrti samičky kolonie vyhyne, nebo musí přijmout novou královnu.V polygynním společenství je mnoho plodných samiček, k čemuž je potřeba mnohem větší množství dělnic. Tyto společenství mohou přežívat i celá desetiletí.


    Někdy v březnu kladou královny vajíčka, ze kterých se vylíhnou samci i samice. Krátce po vylíhnutí nastává doba páření, Samice získává sperma od více samců, uschovává je v semenné schránce a poté klade oplodněná a neoplodněná vajíčka po celý svůj život. Z vajíček, která nejsou oplodněná se líhnou dělnice, chůvy nebo samičky, z oplodněných vajíček se líhnou samci. Chůvy se starají o kukly a larvy, dělnice zajišťují chod celého mraveniště, shánějí potravu a chrání ho. Sameček má jediný úkol oplodnit královnu při svatebním letu. Poté jejich úkol končí a sameček umírá.


    Mravenec lesní je všežravec. Žíví se živým i mrtvým hmyzem, hubí velké množství lesních škůdců.Významným doplňkem jejich stravy jim poskytují mšice, jejichž výměšky ( medovice ) jsou pro ně velkou pochutinou. Zato jim poskytují ochranu. Mravenec nedokáže žít osaměle. I v těch nejpříznivějších podmínkách samostatně umírá. Ke svému životu potřebuje společnost alespoň deseti mravenců. V poslední době se počet mravenišť výrazně snížil, je proto nutná jejich ochrana.