Šumava |  Sušice |  Čkyně |  Prachatice |  Kvildsko |  Vimperk |  Volary Webkamery:  Šumava |  HumlNET |  ČHMÚ Počasí |  Ubytování Šumava
  • Katalog Šumava.eu - Fauna
    POŠTOLKA OBECNÁ

    Falco tinnunculus


    Vědecká klasifikace :

    Říše : živočichové

    Kmen : strunatci

    Podkmen : obratlovci

    Třída : ptáci

    Podtřída : letci

    Řád : dravci

    Čeleď : sokolovití

    Rod : sokol


    Poštolku nalezneme po celé Evropě, v Africe ( kromě Sahary ), a ve velké části Asie. Je to částečně tažný pták. Ze severních oblastí migruje poštolka nejčastěji do Afriky, v jižních oblastech zůstává. Česká republika je na rozhraní, většinou jsou naše poštolky také tažné. Vyskytuje se v otevřené krajině s alejemi, v lesích, na polích s dřevinami. Dříve se vyskytovala v zemědělské krajině, necitlivým zacházením v těchto lokalitách byla vytlačena až do blízkosti měst. Není žádným překvapením, vidět ji i ve městě.


    Je to drobný dravec, dosahující délky u samičky až 38 cm, u samečka 32 cm. Rozpětí křídel se pohybuje mezi 60-80 cm a hmotnost samičky je 220-300 gramů a u samečka 190-240 gramů. Má štíhlé tělo se špičatými, srpovitými křídly a dlouhý a úzký ocas. Sameček má šedou hlavu, červenohnědý hřbet s tmavými skvrnami a šedý ocas s černým zakončením. Spodní strana těla je smetanové barvy s tmavými skvrnami. Samička má hlavu hnědavou, hnědý ocas s příčným pruhováním.


    Ozývá se pronikavým voláním „kli kli kli“. Let je pro poštolky charakteristický třepotavý, kdy je ve vzduchu na jednom místě, vyhlíží kořist a třepetá křídly. Po zahlédnutí kořisti, přitáhne křídla k tělu a řítí se střemhlav dolů. Těsně nad zemí křídla roztáhne, let přibrzdí a pařáty uchopí kořist.


    Hnízdí jednou ročně od dubna do července. Hnízdo si nestaví, využívají k hnízdění hnízda jiných ptáků, jako jsou holuby, vrány, straky, nebo využijí různé dutiny, římsy a výklenky na budovách. Samice snáší většinou 4-7 okrově hnědých vajec se skvrnami nebo jemným mramorováním. Vejce snáší postupně, většinou obden, proto většinou první vylíhnutý jedinec je nejslabší a hyne.Na vejcích sedí pouze samička po snesení všech vajec po dobu asi jednoho měsíce a nechává se krmit samečkem. Po vylíhnutí mláďat nosí potravu samec a samice ji mláďatům trhá. Když povyrostou, létá pro potravu i samice. Krmí je po dobu 23-33 dní. Hlavní potravou jsou hraboši, větší hmyz, ještěrky a drobní ptáci zdržující se na zemi. Mláďata opuští hnízdo asi po měsíci krmení a poté se společně s rodiči učí lovit.