Vědecká klasifikace :

Říše : živočichové

Kmen : strunatci

Podkmen : obratlovci

Třída : plazi

Řád : šupinatí

Podřád : hadi

Čeleď – užovkovití

Rod : užovka

Vyskytuje se téměř po celé Evropě, v západní Asii a v severní Africe. Tento náš nejběžnější had je zároveň se zmijí nejseverněji se vyskytujícím hadem. Jejím nejoblíbenějším domovem je poblíž vodních toků, je to výborný plavec, dokáže se i potápět. Při potápění loví především vodní živočichy jako jsou menčší rybky a čolci. Na souši je neobyčejně rychlá, dokáže vyvinout rychlost až skoro 7 kilometrů za hodinu. Stejně jako jiné užovky má vyvinuté jedové žlázy obsahující jed, nemá však funkční jedový kanálek s vývodem do zubů a tak jed nemůže použít. Pokud se cítí ohrožena hlasitě syčí, zploští tělo, nafoukne krk a zuřivě se pohybuje. Další metodou kterou používá je schopnost vypadat jako mrtvá. Otočí se břichem nahoru, otevře tlamu a vystrčí jazyk. Málokdy použije kousnutí. Pro člověka je naprosto neškodná.

Dosahuje délky okolo 120 cm, v jižnějších oblastech dorůstá i do délky okolo dvou metrů. Její tělo je dlouhé a štíhlé, pokryté kýlnatými šupinami. Jejích nejcharakterističtějším znakem jsou oranžové půlměsíčky za hlavou. Jinak je zbarvena většinou do šedé barvy, záleží však na místě výskytu. Břicho užovky je zbarvené do žluta a je nepravidelně černě kostkované.

Ze zimního spánku se probouzí v dubnu, provede první jarní svlékání a asi po měsíci se začne pářit. Zhruba po dvou měsící naklade samička vajíčka na příhodné a bezpečné místo, většinou do kompostu, tlejícího listí, do dřevěných pilin a pokosených kupek trávy. Průměrně naklade okolo 40 vajíček. Mláďata se líhnou po 8-10 týdnech a jsou dlouhá 15 až 20 centimetrů. Ihned po vylíhnutí se osamostatňují.

Potravou užovek jsou drobní vodní živočichové, žáby, čolci a rybky. Dospělí jedinci si spestří stravu ještěrkou či drobným hlodavcem. Svou kořist polyká celou a poté tráví. Její nepřítel je kuna, jezevec, liška, ježek a z ptáků především káně.