logoduhanazor

10 ekologických úkolů pro ministry

Na nové ministry čekají žhavé úkoly: chránit Šumavu, vylepšit recyklaci odpadků či srazit fosilní závislost

Deset ekologických bodů pro aktuální programové prohlášení vlády

středa 29. ledna 2014

Dnes jmenovaná vláda bude mít několik velkých ekologických úkolů, které leží na stole. Hnutí DUHA a Greenpeace připravily seznam deseti nejdůležitějších z nich. Tři jsou již zahrnuty v koaliční smlouvě, tři jsou v ní zmíněny jen vágně a čtyři chybí úplně. Sobotkův kabinet to může napravit v programovém prohlášení, kde přiblíží, jak se s úkoly popere.

 

Ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) bude muset zejména vylepšit žalostnou úroveň recyklace odpadků, ochránit divokou přírodu v národních parcích a zajistit pokračování Zelené úsporám, která sníží účty rodinám a pomůže vyčistit smog.

 

Zejména Ministra průmyslu a obchodu Jana Mládka (ČSSD) čeká dle koaliční smlouvy důležitý úkol: dohodnout se s opozicí na zákoně, který stanoví, jak budeme snižovat závislost naší země na ropě, plynu a uhelných dolech [1]. Zákon rozhýbe nová průmyslové odvětví a srazí účty domácností za fosilní paliva. Podporu zákona avizovala opoziční TOP 09 a také KSČM se chce podílet na jeho přípravě.

 

Vláda rovněž schválí harmonogram přípravy programového prohlášení, s nímž bude premiér Sobotka předstupovat před poslance s žádostí o důvěru. Ministr Mládek by do něj měl prosadit, že severočeské uhelné doly nesmí ohrozit obce, jinak by rozhodnutí o limitech těžby přenechal úředníkům ministerstva a uhlobaronům.

 

Ministr zemědělství Marián Jurečka (KDU-ČSL) by měl pečovat o státní lesy a zajistit pořádek v podniku Lesy ČR. Musí zajistit, aby lesy nebyly pouhou továrnou na dřevo, ale aby poskytovaly zdraví naší krajině a sloužily turistům. Měl by také připravit nový lesní zákon a reformu mysliveckého zákona, které zaručí zdravé hospodaření v českých lesích.

 

Vojtěch Kotecký, programový ředitel Hnutí DUHA, řekl:

 

Nového ministra životního prostředí Richarda Brabce budeme hodnotit podle výsledků – jak bude pomáhat rodinám se zateplováním domů nebo čistit vzduch od smogu, jestli vylepší recyklaci odpadků a zajistí péči o divokou přírodu v našich národních parcích. A také podle toho, zda spolu s ministrem průmyslu a premiérem prosadí zákon snižující závislost naší země na ropě, plynu a uhelných dolech.“

 

Nicméně hodně lidí velmi udivilo, že ministrem životního prostředí má být člen představenstva Svazu chemického průmyslu. Určitě nejsme sami, kdo bude velmi, velmi bedlivě sledovat, jestli ministerstvo bude v diskusích s chemičkami dělat, co dělat má, a hájit naše zdraví.“

 

Jan Mládek by měl skoncovat s neblahým zvykem, že ministr průmyslu a obchodu je pouhým asistentem velkých energetických a důlních společností. Stát musí řídit ČEZ a nikoli naopak.“

 

Ministr průmyslu by také měl ochránit obce před uhelnými doly. Prvním krokem je potvrdit limity těžby v programovém prohlášení vlády. Ale závislost na uhelných dolech (a také na dovozech ropy a plynu) je nutné dlouhodobě snížit. Ministr Mládek má – dle koaliční smlouvy – za úkol dohodnout se v koalici i s opozicí na zákoně, který stanoví tempo snižování závislosti země na fosilních palivech.“

 

Ministr zemědělství musí zajistit kvalitní péči o státní lesy tak, aby nebyly pouhou továrnou na dřevo, ale sloužily zdravé krajině i milionům turistů.“

 

Zveřejňujeme desatero ekologických úkolů pro ministry nové vlády a věříme, že s nimi budeme moci na jejich splnění spolupracovat.“

 

10 nejdůležitějších úkolů pro nastupující ministry a premiéra

 

Hnutí DUHA a Greenpeace, 29. ledna 2014

 

 

Úkol

Jak splnit úkol

Odpo-vědnost

Dosavadní postoj vlády

Úkol 1: Vylepšit recyklaci

nový zákon o odpadech s cílem 50 % recyklace, směřování EU fondů

MŽP

pouze vágně pro recyklaci v koaliční smlouvě, je třeba konkretizovat v programovém prohlášení

Úkol 2: Chránit cennou divočinu na Šumavě

nový zákon (padesát procent plochy by bylo určeno pro divokou přírodu otevřenou návštěvníkům, na dalších padesáti procentech by se hospodařilo v lesích a na loukách)

MŽP

není v koaliční smlouvě, je třeba napsat do programového prohlášení

Úkol 3: Začít snižovat závislost ekonomiky i rodin na fosilních palivech

nový zákon, který stanoví tempo snižování závislosti na fosilních palivech (podobná legislativa se osvědčila v Británii)

MPO, spolupráce MŽP

je v koaliční smlouvě, mělo by se objevit v programovém prohlášení

Úkol 4: Pomáhat rodinám a obcím snižovat výdaje za energii

jeden ucelený a dlouhodobý program zateplování veřejných a soukromých budov s rozpočtem 10–14 miliard korun ročně, do kterého se soustředí prostředky získané obchodem s emisemi, prostředky Evropské unie i prostředky národní

MŽP

je v koaliční smlouvě, mělo by se objevit v programovém prohlášení (je třeba doplnit roční státní investici)

Úkol 5: Umožnit rodinám a obcím vyrábět si domácí čistou energii

změna zákona (umožní rodinám vyrábět si bez dotací například solární elektřinu na střeše díky mechanismu tzv. net-meteringu; obecní větrné nebo geotermální elektrárny mohou být podporovány namísto pevných výkupních cen tzv. zelenými bonusy)

MPO, spolupráce MŽP

je obecně v koaliční smlouvě, mělo by se objevit v programovém prohlášení

Úkol 6: Podporovat udržení EU jako lídra v moderních technologiích

česká pozice podporující progresivní návrhy Německa, Francie, Itálie a dalších 5 států na tři závazné cíle energetické politiky do roku 2030

MPO (4. března), premiér (20.-21. března)

není v koaliční smlouvě, je třeba napsat do programového prohlášení

Úkol 7: Ochránit obce před uhelnými doly

v programovém prohlášení jasně říci, že se uhlí nebude těžit na úkor bourání obcí

MPO, premiér

není v koaliční smlouvě, je třeba napsat do programového prohlášení

Úkol 8: Nezatěžovat veřejné rozpočty a spotřebitele dotacemi pro nový Temelín

v programovém prohlášení jasně říci, že vláda neumožní podporu pro nové jaderné reaktory na úkor veřejných financí nebo spotřebitelů elektřiny

MPO

pouze vágně (možný i výklad pro zavedení dotací) v koaliční smlouvě, je třeba konkretizovat v programovém prohlášení

Úkol 9: Udělat pořádek v lesích

nový lesní zákon a reforma mysliveckého zákona, které zajistí, aby státní lesy nebyly pouhou továrnou na dřevo, nýbrž hlavně pečovaly o zdraví naší krajiny a sloužily turistům

MZe

pouze vágně v koaliční smlouvě, je třeba konkretizovat v programovém prohlášení

Úkol 10:  Zřídit nový národní park Křivoklátsko

návrh nového národního parku Křivoklátsko ve formě, kterou schválily obce (naprosto bezproblémový projekt podporují místní obce i 75 % veřejného mínění)

MŽP, spolupráce MZe

není v koaliční smlouvě, je třeba napsat do programového prohlášení

Pozn.:

  • Zelená barva = je obsaženo v koaliční smlouvě; Oranžová barva = je v koaliční smlouvě pouze vágně; Červená barva = není v koaliční smlouvě

  • MŽP (ministr životního prostředí Richard Brabec z ANO), MPO (ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek z ČSSD), MZe (ministr zemědělství Marián Jurečka z KDU-ČSL)

—————————————————————————————————————————————————————–

Úkol 1: Vylepšit recyklaci (MŽP)

Česko nyní recykluje asi 30 %. Německo 50% recyklace dosahovalo už před 10-12 lety (nyní recykluje asi 60 %), už nyní 50 % recykluje Olomouc i jiná česká města a 50% za cíl stanovil dokonce i exministr Chalupa.

 

Koaliční smlouva obecně říká, že chce podporovat „programy prevence vzniku odpadů, jejich nového využití a recyklace ve smyslu…hierarchie nakládání s odpady.“ Nechává však otevřený klíčový bod: jak konkrétně bude hierarchii kvantifikovat.

 

To lze napravit v programovém prohlášení, jehož příslušnou část bude navrhovat nový ministr životního prostředí. Vláda by v něm proto měla v hrubých rysech říci, jak chce rozvrhnout nakládání s komunálními odpady (a podle toho přidělovat investice z evropských fondů), například: Cílem nového zákona o odpadech a veřejných investic bude, aby materiálové využití komunálního odpadu stouplo na 50 %.

 

Spalování odpadků a nízká úroveň recyklace přispívají ke kritické závislosti na ropě. Spálené materiály se totiž musí nahradit přírodními surovinami, což je energeticky náročnější než jejich recyklace (a to dokonce i při započtení energie vyrobené ve spalovně). Spálením tuny plastů získáme energii, jejíž ekvivalent je zhruba 3–5 barelů ropy, ale při recyklaci stejné tuny ekonomika ušetří přibližně 7–12 barelů ropy. Spalovna proto tím, že vyrobí energii z recyklovatelných surovin, vyplýtvá v přepočtu něco mezi 300-1400 litry ropy.

 

Úkol 2: Chránit cennou divočinu na Šumavě (MŽP)

Vláda by měla v programovém prohlášení říci, co udělá s bezkonkurenčně nejsledovanějším tématem v ochraně přírody – Národním parkem Šumava.

 

ODS prosazovala zákon, který by národní park otevřel výstavbě hotelů, apartmánových domů a golfových hřišť. Ale lidé v Česku s tím nesouhlasí. Nová vláda proto musí navrhnout nový zákon.

 

Ve středoevropských národních parcích běžně bývá pro divočinu (a turisty, kteří ji navštěvují) ponecháno kolem 70 %. Podrobnosti českého zákona stanoví odborná diskuse, ale již programové prohlášení by mělo stanovit základní principy, aby uvnitř koalice a kabinetu nenastaly urputné spory o hlavní principy.

 

Rozhodování o divočině v Národním parku Šumava bude mít zásadní vliv i na místní ekonomiku. Kvalitnější ochrana divoké přírody, rozšíření bezzásahových území a rozvoj turistiky zaměřené na divokou přírodu1 podpoří ekonomický rozvoj regionu, zatímco prosazování developerských projektů na úkor vzácné přírody vyvolá jen krátkodobé zisky, z nichž navíc nebudou profitovat obce a místní obyvatelé.

 

Šumava se dá řešit jediným způsobem: novým zákonem, který s konečnou platností určí pravidla. Nový ministr musí najít kompromis, který zajistí péči o divokou přírodu i prosperitu šumavských obcí. Aby v národním parku mohli spokojeně společně pobývat místní lidé, turisté i rysové, sovy a tetřevi. Řešením by mohlo být, pokud park obrazně rozdělíme na dvě půlky. Padesát procent plochy by bylo určeno pro divokou přírodu otevřenou návštěvníkům, na dalších padesáti procentech by se hospodařilo v lesích a na loukách. Mapování totiž ukazuje, že víceméně přírodní biotopy, hlavně původní horské lesy a rašeliniště, shodou okolností tvoří skoro přesně polovinu parku. Přesně je to 49,8 procenta.

 

Takový zákon zajistí, aby Šumava byla nadále národním parkem podle mezinárodních standardů.

 

Úkol 3: Začít snižovat závislost ekonomiky i rodin na fosilních palivech (MPO, MŽP)

Vláda by měla v programovém prohlášení potvrdit záměr, který politické strany vložily do koaliční smlouvy: Ve shodě s opozicí navrhne zákon, který stanoví tempo snižování závislosti na fosilních palivech, aniž by snížil konkurenceschopnost české ekonomiky.

 

Podporu zákona avizovala opoziční TOP 09 a také KSČM se chce podílet na jeho přípravě. Podobná legislativa již 5 let funguje ve Velké Británii a je úspěšná. Významně přispěla k tomu, že se v anglických a waleských domácnostech snížila spotřeba energie (oproti roku 2005) o celou čtvrtinu2. Bylo to hlavně díky zateplování domů, energetickému štítkování a zavádění moderních domácích kotlů.

 

Zákon byl v Británii přijat na základě shody vlády s opozicí, podpořil jej i Svaz britského průmyslu a odbory.

 

Co se stane po přijeté zákona? Vláda bude hledat opatření pro prvních 10-15 let. A nabízí se ekonomicky přínosné zateplování domů a uzavírání škodlivých obstarožních a nepotřebných uhelných elektráren. Pokud bude zákon v Česku přijat, tak každý z nás ušetří 4000 Kč ročně. Experti společnosti Porsenna spočetli, že zateplování sníží u rodin a obcí účty za vytápění o 11,6 miliardy korun ročně3. Ekonomové Miroslav Zámečník a Tomáš Lhoták zjistili, že energetické renovace zvýší zaměstnanost, tak že stát získá ročně na daních a ušetří na sociálních výdajích 12,5 miliardy4. Vědci z Univerzity Karlovy zase vypočítali, že provoz pěti nejhorších uhelných elektráren způsobuje škody na zdraví a životním prostředí za 19 miliard korun ročně5, které platí každý z nás na daních či zdravotním a sociálním pojištění.

 

Úkol 4: Pomáhat rodinám a obcím snižovat výdaje za energii (MŽP)

Koaliční smlouva říká: „Chceme podporovat snižování energetické náročnosti veřejných i soukromých budov s pozitivním vlivem na energetickou bilanci ČR. Podpoříme proto jejich masivní zateplování. Použijeme přitom prostředky získané obchodem s emisemi, prostředky Evropské unie i prostředky národní.“

 

Řešením je jeden ucelený a dlouhodobý program zateplování veřejných a soukromých budov s rozpočtem 10–14 miliard korun ročně, do kterého soustředí prostředky získané obchodem s emisemi, prostředky Evropské unie i prostředky národní.

 

Zateplování (včetně výměny vytápění, což může být součástí stejného programu, podobně jako u Zelené úsporám) je klíčové pro řešení smogu na malých městech a na venkově. Zároveň však srazí účty, které platí domácnosti a obce za teplo, a sníží závislost země na dovozu zemního plynu.

 

10–14 miliard korun je realistický odhad absorpční kapacity, na kterém se shoduje průmysl, stavební firmy i ekologické organizace. Možnosti zateplování domů jsou pak skoro dvakrát větší, než kolik energie by dodávaly uhelné doly po prolomení limitů.

 

Program v součtu se soukromým kofinancováním generuje investice ve výši asi 400 miliard, takže každý rok zvýší HDP zhruba o 1 % a státu se jeho podíl zhruba vrátí (vyšší daně, nižší příspěvky v nezaměstnanosti atd.).

 

Ekonomové Miroslav Zámečník a Tomáš Lhoták spočetli, že energetické renovace zvýší zaměstnanost asi o 31 000 pracovních míst6.

 

 

Úkol 5: Umožnit rodinám a obcím vyrábět si domácí čistou energii (MPO, MŽP)

Koaliční smlouva chce revizi zákona o podporovaných zdrojích energie: „aby nezatěžoval českou ekonomiku a domácnosti, ale využíval těch efektů z podporovaných zdrojů, které jsou vlastní České republice (např. podpora solárních panelů na střechách domácností a firem).“

 

Vláda má možnost odblokovat řešení, které umožní rodinám vyrábět si bez dotací například solární elektřinu na střeše díky mechanismu tzv. net-meteringu. Větší zdroje – například obecní větrné nebo geotermální elektrárny mohou být podporovány v rozsahu, jaký doporučila nezávislá Pačesova komise a namísto pevných výkupních cen by se použili tzv. zelené bonusy.

 

Net-metering je elegantní mechanismus, který se používá v USA i řadě evropských zemí (například v Rakousku). Umožňuje domácnostem výhodně instalovat solární elektrárny na střeše, aniž by pobíraly pevnou výkupní cenu nebo jiné dotace. Lze jej používat také pro jiné malé zdroje do 100 kW, například bioplynové stanice.

 

Program zelených bonusů je opatření, které umožní investice do větrných a geotermálních elektráren bez pevných výkupních cen. Jsou mnohem levnější.

 

Stát by také bude chtít stanovit, jak velkou výrobu chce podporovat. V současném zákoně jsou limity, které nedávají smysl: už byly dávno vyčerpány. Řešením je převzít cíle, které doporučovala Pačesova komise7.

 

Úkol 6: Podporovat udržení EU jako lídra v moderních technologiích a snižování závislosti na fosilních palivech (MPO, premiér)

Největší debata o ekologické a energetické legislativě v EU se v příštích letech povede nad návrhem Evropské komise, v jakých mantinelech by měla unie směrovat svoji energetiku v příštím desetiletí.

 

22. ledna byl zveřejněn návrh Evropské komise cílů pro budoucí energetiku (tzv. Bílá kniha). Komise však – pod tlakem fosilního průmyslu – navrhla jen slabý cíl pro skleníkové emise a nezávazný cíl pro obnovitelné zdroje.

 

4. března návrh projednají ministři zodpovědní za energetiku (v případě ČR ministr průmyslu) a 20. – 21. března definitivně schválí předsedové vlád.

 

Progresivní státy jako Německo, Francie, Itálie, Rakousko nebo Belgie8, významné průmyslové podniky9, ekologické organizace a vědci10 prosazují, aby byly stanoveny tři závazné cíle.

 

Nejde o politické proklamace ani o jednostrannou politiku ochrany klimatu, jak se věc někdy mylně interpretuje. Jde o promyšlený a chytrý způsob, jak připravit Evropu (a jednotlivé státy) na éru drahých a stále nedostupnějších fosilních paliv.

 

Závazný cíl pro snižování emisí nastaví tempo, jakým se bude Evropská unie zbavovat závislosti na dovozu drahé ropy a zemního plynu i na těžbě uhlí a také svého podílu na globálních změnách podnebí.

 

Závazný cíl pro obnovitelné zdroje zajistí pokračování rozvoje perspektivního odvětví i v období během něhož – podle prognóz Mezinárodní energetické agentury – bude už možné dotování obnovitelných zdrojů odbourat, protože se stanou ekonomicky výhodnými. Rodiny budou mít možnost vyrábět domácí čistou energii.

 

Závazný cíl pro energetickou efektivitu zajistí snížení plýtvání energií a zvýšení konkurenceschopnosti evropského průmyslu. Státy a podniky budou mít konečně jistotu pro investice.

 

Společně pak cíle vytvoří unikátní prostředí pro investice do inovací, vznik nových průmyslových odvětví a snižování závislosti na dovozu ropy i plynu a uhelných dolech. Stejně tak by závazné cíle a tedy tlak na efektivní nakládání s energií znamenaly snížení účtů rodinám, obcím a firmám.

 

Naplňování cílů by zahrnovalo: zateplování domů, zvyšování efektivity v průmyslu, investice do rychlé a pohodlné veřejné dopravy, výrobu domácí čisté energie či více místních potravin v obchodech.

 

Alternativa k energetické efektivitě a čistým zdrojům existuje. Je to jaderná energetika, která se již nikdy neobejde bez tučných dotací a je spojená s riziky a masivními veřejnými náklady na jejich pokrytí (ukládání vyhořelého paliva nebo limitované zodpovědnost provozovatelů reaktorů za havárie). Ovšem samotné reaktory potřebu zdaleka nepokryjí. Muselo by je doplnit nejšpinavější fosilní palivo: uhlí a ukládání oxidu uhličitého pod zem (tzv. carbon capture and storage – CCS). Ani tato technologie nefunguje bez dotací, není zcela funkční a na čtyři uhelné elektrárny je potřeba pátá, která vyrábí energii jen pro účely vtlačení uhlíku pod zem. Zemní plyn a ropa jsou čím dál dražší a musíme je dovážet ze zemí s nedemokratickými nebo i diktátorskými režimy. Dokud ještě vůbec jsou k mání.

 

Nový ministr průmyslu Mládek a premiér Sobotka budou moci přehodnotit postoj fosilní Rusnokovy vlády bez důvěry. Vznikající kabinet se zavázal, že závislost na ropě a plynu sníží, bude investovat do zateplování domů a pomůže rodinám vyrábět si levnou čistou energii. Politici by se o to měli snažit doma i v Bruselu.

 

 

Úkol 7: Ochránit obce před uhelnými doly (MPO, premiér)

Vláda chce otázku zachování či prolomení limitů řešit v závislosti na Státní energetické koncepci. Ale měla by v programovém prohlášení jasně říci, že se uhlí nebude těžit na úkor bourání obcí.

 

Úředníci ministerstva průmyslu nepochybně budou v nové koncepci navrhovat prolomení limitů a bourání obcí: dělají a dělali to vždy. Rozhodování o obcích – jako o samostatné otázce – však není možné přenechat na úřednících.

 

Se současnými technologiemi, hlavně zateplováním budov, lze snížit energetickou náročnost českých domů – a tedy i spotřebu paliv i účty za vytápění – asi o 60 %. To odpovídá dvojnásobku uhlí za limity.

 

A pokud sečteme možnosti snižování energetické náročnosti (175 milionů gigajoulů ročně, tj. oněch 60 %) a čistých, obnovitelných zdrojů tepla (asi 171 milionů GJ), lze kompletně nahradit současnou spotřebu tepla (297 milionů GJ). Takže využijeme-li příležitosti, které máme, k vytápění nepotřebujeme vůbec žádný dovážený plyn ani špinavé uhlí. Spočetla to nezávislá studie, kterou nechalo udělat Hnutí DUHA11 a k téměř stejným číslům došla i tzv. Pačesova komise12.

 

Už současné technologie mohou snížit energetickou náročnost českého průmyslu o čtvrtinu. Číslo odpovídá čtyřnásobku největší české uhelné elektrárny Prunéřov13.

 

 

Úkol 8: Nezatěžovat veřejné rozpočty a spotřebitele dotacemi pro nový Temelín (MPO)

Vláda by se měla zřetelně vyslovit k veřejné podpoře. Na základě dosavadních slibů koaličních politiků by to logicky mělo být ve smyslu, že vláda neumožní podporu pro nové jaderné reaktory na úkor veřejných financí nebo spotřebitelů elektřiny.

 

Strany se v koaliční smlouvě shodly, že chtějí nové reaktory v Temelíně, bude-li to hospodářsky výhodné.

 

Ale koaliční smlouva nechala otevřené téma, na které se ČSSD, ANO a KDU-ČSL před volbami také shodly: podmínku, aby ČEZ reaktory postavil za své, bez veřejné podpory, jakou navrhovala ODS a kterou by platili spotřebitelé (Contract for Difference), ať už jde o podporu investiční nebo provozní.

 

 

Úkol 9: Udělat pořádek v lesích (MZe)

Nový ministr zemědělství musí udělat pořádek ve státních lesích a také zajistit, aby nebyly pouhou továrnou na dřevo, nýbrž hlavně pečovaly o zdraví naší krajiny a sloužily turistům.

 

Měl by také připravit nový lesní zákon a reformu mysliveckého zákona, který zaručí zdravé hospodaření v českých lesích.

 

 

Úkol 10: Zřídit nový národní park Křivoklátsko (MŽP, MZe)

Vláda by také měla potvrdit, že uskuteční projekt, na kterém stát už několik let pracuje: Navrhne nový národní park Křivoklátsko ve formě, kterou schválily obce.

 

Jedná se o naprosto bezproblémový projekt: podporují jej místní obce i 75 % veřejného mínění. Nový národní park bude sloužit hlavně Pražanům a Plzeňanům k sobotním výletům. Stačí už jen potvrdit jej v programovém prohlášení vlády.