Absurdity roku 2013 vyhlášeny

Daně a úřady! Dvě Absurdity roku 2013 putovaly na úřad vlády

 

 

Když mohou podnikatelé platit státu dvakrát, mohou být vyhlášena i dvě nesmyslná byrokratická nařízení. Absurditou roku 2013 se tak stalo nejen převedení neschopnosti státu vybírat daně na poctivé podnikatele, ale i nemožnost podat elektronické daňové přiznání v dostupném formátu. Podaří se i letos díky této anketě zrušit či upravit další administrativní zátěž, jako tomu bylo již čtrnáctkrát v předchozích ročnících?

Anketa Absurdita roku 2013 je součástí podnikatelských soutěží Vodafone Firma roku 2013 a GE Money Bank Živnostník roku 2013. V letošním roce se do soutěží přihlásilo 6525 podnikatelských subjektů. O celostátních držitelích titulů se bude rozhodovat 4. prosince v Praze. Slavnostní večer bude živě přenášet Česká televize na programu ČT24.

 

 

Zbytečná byrokracie je kamenem, který české podnikatele stále tíží. Naším cílem je, na nadměrnou a často opravdu nesmyslnou byrokracii poukazovat. Letošní seznam absurdit byl poměrně pestrý. Ostatně jako každý rok. V České republice je bohužel pořád z čeho vybírat. Nejvíce hlasů veřejnosti získala novela, pomocí které stát svou neschopnost vybírat daně převedl na poctivé podnikatele. Kromě jiného to znamená, že podnikatelé jsou vystaveni riziku, že zaplatí státu dvakrát tu samou daň. To je tak absurdní, že jsme se symbolicky rozhodli vyhlásit dva vítěze a udělit titul Absurdita roku 2013 dvěma byrokratickým nesmyslům,“ uvedl Petr Lutonský, ředitel soutěží Vodafone Firma roku a GE Money Bank Živnostník roku, jejichž je anketa součástí.

absurdity a urad vlady

Zástupce šéfredaktora Hospodářských novin Martin Jašminský odváží vítězné Absurdity na Úřad vlády.

 

 

Vítěznou Absurditou roku 2013 je tedy to, že stát svou neschopnost vybírat daně převedl na poctivé podnikatele. Aby stát předešel daňovým únikům na DPH, přenesl odpovědnost za nespolehlivého plátce na podnikatele, který s ním obchoduje. Podnikatelé tak musí vedle spolehlivosti v obchodním styku prověřovat i daňovou disciplínu u obchodního partnera. Toto samozřejmě vyvolává nepřiměřenou administrativní zátěž. Navíc při některých obchodních vztazích, například při nákupu pohonných hmot, nákupů ve stavebnictví za hotové a podobně, kdy plátce není on-line připojen k internetu, nelze spolehlivost či nespolehlivost obchodního partnera ověřit.

 

 

Druhou Absurditou roku 2013 se stal zákon, kterým úřady znemožňují elektronické podání v dostupných formátech. Generální finanční ředitelství a Česká správa sociálního zabezpečení svým postupem neumožňují podávání přiznání a některých vybraných hlášení prostřednictvím datové schránky či elektronické podatelny ve formátu PDF. Přitom zcela bez problémů akceptují písemná podání, zaslaná poštou či podaná přímo do podatelny. Pokud podnikatel nemá k dispozici software, který umí vygenerovat xml soubor v požadovaném formátu, nemůže si formulář jednoduše vytisknout, vyplnit kolonky a naskenovaný vyplněný dokument potom poslat v PDF formátu. Jedinou možností tak je jít na poštu či na úřad osobně.

vyhlaseni vaclavak

 

Vyhlášení Absurdity roku 2013 – zleva Tomáš Hajdušek, náměstek MPO, Martin Jašminský, zástupce šéfredaktora Hospodářských novin, Jan Wiesner, viceprezident Hospodářské komory ČR a člen představenstva Svazu průmyslu a dopravy ČR, Petra Petlachová, tisková mluvčí Generálního finančního ředitelství.

 

 

siml

 

V rámci vyhlášení Absurdity roku 2013 osedlali pořadatelé na Václavském náměstí úředního šimla.

 

-hp,tz; foto www.firmaroku.cz/press

 

Nominované absurdity v roce 2013


PŘEHLED NOMINOVANÝCH ABSURDIT 2013

 

 

 

Touha státu zdanit videoslužby povede k přeregistraci webu do zahraničí

 

Zákon přijatý k lednu 2013 už teď zavádí s účinností od roku 2016 poplatky z poskytování videoslužeb na internetu. Každý podnikatel tak bude odvádět 0,5 % z příjmů, která sám za poskytování videoslužeb na internetu vybere, od uživatelů. Přestože na to odborníci měsíce upozorňovali, ustanovení je naprosto absurdní. Vyhnout se poplatku můžete tak, že videoslužbu budete formálně provozovat z jakékoli jiné země světa mimo Českou republiku. V tu chvíli na vás tento zákon nemůže. Přitom český konzument videoslužby žádný rozdíl mezi českým a zahraničním provozovatelem na internetu nepozná.

 

Zákon o audiovizuálních dílech a podpoře kinematografie a o změně některých zákonů, č. 496/2012 Sb., §27. (4) Návrh nominoval internetový portál www.seznam.cz.

 

 

Úřady znemožňují elektronické podání v dostupných formátech

 

Generální finanční ředitelství a Česká správa sociálního zabezpečení svým postupem neumožňují podávání přiznání a některých vybraných hlášení prostřednictvím datové schránky či elektronické podatelny ve formátu PDF. Přitom zcela bez problémů akceptují písemná podání, zaslaná poštou či podaná přímo do podatelny. Pokud podnikatel nemá k dispozici software, který umí vygenerovat xml soubor v požadovaném formátu, nemůže si formulář jednoduše vytisknout, vyplnit kolonky a naskenované poslat v PDF formátu. Jedinou možností tak je jít na poštu či na úřad osobně.

 

Zákon o nemocenském pojištění č. 187/2006 Sb., § 162 (2a), Zákon o organizaci a provádění sociálního zabezpečení č. 582/1991 Sb., § 123 (e2a), Daňový řád Zákon č. 280/2009 Sb., § 72 (3)

 

 

 

Na exekuci zaměstnanců doplácí i zaměstnavatel

 

Pokud se zaměstnanec dostane do insolvence (bankrotu), soud přikáže zaměstnavateli administraci a realizaci srážek. V praxi se jedná o výpočet srážky a její zaslání na účet exekutora, který zastupuje věřitele. To vše organizaci administrativně a finančně zatěžuje, proto by bylo vhodné přesunout přiměřenou část agendy na toho, kdo za exekuci pobírá odměnu, což je v daném případě exekutor. Z hlediska nákladů by bylo i správné, aby náklady na přeposílání částky nesl i zaměstnanec, aby byla tato nerovnováha nákladů vyrovnána.

 

Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, § 282 (1)

 

 

 

Stát svou neschopnost vybírat daně převedl na poctivé podnikatele

 

Aby stát předešel daňovým únikům na DPH, přenesl odpovědnost za nespolehlivého plátce (dále jen NESPP) na podnikatele, který s ním obchoduje. Podnikatelé tak musí vedle spolehlivosti v obchodním styku prověřovat i daňovou disciplínu u obchodního partnera. Toto samozřejmě vyvolává nepřiměřenou administrativní zátěž. Navíc při některých obchodních vztazích, např. při nákupu pohonných hmot, nákupů ve stavebnictví za hotové apod., kdy plátce není on-line připojen k internetu, nelze ověřit spolehlivost či nespolehlivost obchodního partnera. Institut NESPP tedy zasahuje všechny plátce daně a nikoliv jen cílovou skupinu, která se dopouští daňových úniků.

 

Zákonem č. 502/2012 Sb., kterým byl novelizován zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, § 106 (a) a §109 (3)

 

 

 

Úředník úředníkovi nevěří, podnikatel tak musí znovu prokazovat titul

 

Oblíbenou zábavou obchodních rejstříků je požadavek na doložení akademických titulů, které by si například pan inženýr v představenstvu přál mít zapsané i v obchodním rejstříku. Jenže rejstříkový úředník nedůvěřuje jinému úředníkovi, který vysokoškolský diplom zkontroloval a zapsal akademický titul do občanského průkazu. Přitom by mělo ohledně takové maličkosti stačit prohlášení zapisované osoby, případně  údaj v občanském průkazu. Rejstříkový úředník jde ke kořenu věci a v boji za další zlepšení českého právního prostředí si vyžádá rovnou předložení všech diplomů. Ať se podnikatel pocvičí; kvůli nákladům na těch pár zbytečných ověřených kopií ho přece neubude.

 

Tato povinnost není nikde uvedena, ale návrh je z právnické praxe.

 

 

 

 

 

Podnikatelé jsou z neznámého důvodu zpoplatňováni více než ostatní

 

 

Nic nepoukazuje lépe na nerovnost v postoji státu vůči podnikatelům a domácnostem než výběr koncesionářských poplatků. Zatímco domácnosti platí koncesionářské poplatky vždy jen za jedno rádio či televizor bez ohledu na počet těchto přístrojů, podnikatelé jsou zpoplatňování za každý přístroj zvlášť, z čehož vyplývá i více administrativních povinností. Podnikatelé musí platit dokonce koncesionářské poplatky za každé rádio v automobilu. Zákonodárci se však mohli při tvorbě zákonů poohlédnout v zahraničí, v Německu se tyto poplatky platí například podle počtu zaměstnanců firmy.

 

 

 

Zákon o rozhlasových a tel. poplatcích a o změně některých dalších zákonů č. 348/2005 Sb., § 5 odst. 3 a 4. Návrh podnikatelské veřejnosti.

 

 

 

Stát zjišťuje od podnikatelů informace, které jsou mu k ničemu, a navíc si je může najít

 

V Dotazníku pro nově vzniklé podnikatele se Český statistický úřad (ČSÚ) pídí po zajímavých informacích. ČSÚ chce například vědět, zda zahraniční vlastník stanovuje obecnou politiku společnosti a zda má právo jmenovat či odvolat většinu ředitelů. Není zřejmé, co tím stát sleduje, zda z rozhodnutí zahraničních spoluvlastníků pramení ohrožení pro ekonomiku, či bezpečnost země. Avšak i kdyby ve všech nově vzniklých společnostech měl zahraniční management možnost odvolat vedení firmy, stát by s tím – pokud by se neuchýlil k totalitním praktikám – nemohl nic dělat.  Zajímavý je i dotaz, zda je ve firmě zahraniční kapitál.  To je však dohledatelné v obchodním rejstříku.

 

Dotazník pro nově vzniklé podniky a podnikatele

 

 

————————————————————————————————————————————————————————–

Anketa Absurdita roku je součástí podnikatelských soutěží Firma roku a Živnostník roku. Jejím smyslem je zjednodušit a kultivovat tuzemské podnikatelské prostředí, což se jí také úspěšně daří. Důkazem je již 14 zrušených absurdit za posledních sedm ročníků. Možnost nominovat nesmyslná byrokratická nařízení uložená podnikatelům má kdokoli, tedy nejen samotní podnikatelé. Ze všech tipů, které se během každého ročníku nashromáždí, se na podzim vybírá sedm finálových nominací. O jejich umístění a o tom, které nařízení se ocitne na pomyslné „bedně“, pak rozhoduje veřejnost v on-line hlasování na www.firmaroku.cz nebo www.zivnostnikroku.cz.

 

Mezi ty absurdity, které se již podařilo odstranit, patří například:

 

 

Nominace na Absurditu roku 2010

 

S dokumentem z datové schránky na úřad pro ověření

 

Dokumenty, které posílají úřady podnikatelům do datových schránek, nejsou jinými úřady považovány za originál. Podnikatel si tak musí vygenerovat čárkový kód a jít i s dokumentem do kanceláře Czech POINTu, kde za každou ověřovanou stránku zaplatí 30 Kč. Kdyby si podnikatel nechal poslat od úřadu dokumenty poštou, je to zdarma. Je to praktická ukázka toho, jak nedokážeme nové technologie využít k úlevě administrativy.  

 

 

Zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, § 22

 

 

V současnosti již není u dokumentů, které získají podnikatelé i občané prostřednictvím datových stránek, nutné ověřovat jejich pravost.

 

 

 

Vláda určuje firmám, kdy si mají vymalovat

 

Podle přijatého návrhu ministerstva zdravotnictví se musí každý den uklízet pracoviště, sanitární a pomocná zařízení. Nařízení však určuje i lhůty pro malování s přihlédnutím ke zdrojům znečištění. Pro podnikatele s dvaceti zaměstnanci, který má dvě kanceláře, dvě kovodílny a dvoje toalety, to znamená každé dva roky malovat. O vymalování provozovny by však měl rozhodovat sám podnikatel a nikoli zákon.

 

Nařízení vlády č. 68/2010, § 55b

 

Tato povinnost byla odstraněna novelou nařízení vlády č. 93/2012 Sb., kde je uvedeno: “Obnova maleb a nátěrů povrchů vymezujících osvětlovaný prostor na pracovišti včetně spojovacích cest se provede podle plánu údržby, zpracovaného s přihlédnutím k udržovacímu činiteli, který byl pro uvedené prostory navržen při uvádění těchto prostor do trvalého užívání.”

 

 

Nominace na Absurditu roku 2011

 

S výpisem z trestního rejstříku na soud – vítězná Absurdita roku 2011

 

Při zakládání společnosti musíte donést rejstříkovému soudu výpis z Rejstříku trestů. Ten je ale pro soud dostupný online. Podnikatel tak již při vstupu do podnikání dostává touto povinností od státu na srozuměnou, že musí mezi jednotlivými kancelářemi běhat on a nikoli lejstra.

 

Zákon 250/2005 Sb. Vyhláška o závazných formulářích na podávání návrhů na zápis do obchodního rejstříku, Přehled příloh k formuláři č. 9 společnost s ručením omezeným, IV. Návrh na zápis, Statutární orgán, c)

 

Podle Ministerstva spravedlnosti ČR tato povinnost podnikatele zbytečně zatěžovala, proto ministerstvo připravilo novou vyhlášku o náležitostech formulářů na podávání návrhů na zápis do obchodního rejstříku (vyhláška č. 414/2011 Sb.), která s účinností od 1. 1. 2012 přenesla povinnost opatřování výpisů z rejstříku trestů na soudy. Podle ustanovení v § 22 zní jasně: „Prokazuje-li se bezúhonnost českého občana, nebo je-li státem posledního pobytu podle odstavce 1 Česká republika, vyžádá si výpis z evidence Rejstříku trestů soud.“

 

Nominace na Absurditu roku 2012

Dva milióny za jednodenního brigádníka – Vítězná absurdita roku 2012

Od letošního dubna vyvstala nová povinnost přijmout zaměstnance na dohodu o provedení práce jen se vstupní prohlídkou. Dohody o provedení práce se však uzavírají i na krátkodobé činnosti, třeba jen na jednodenní práci. Tato povinnost výrazně narušuje podnikatelovu flexibilitu, často se totiž stává, že brigádníka je nutné najmout okamžitě a on/ona nemusí mít čas se nechat u lékaře prohlédnout. Navíc zaměstnavatel musí vstupní prohlídku uhradit, což je zbytečně zvyšující finanční náklad vzhledem ke skutečnosti, že pracovník musí jít na vstupní prohlídku znovu, pokud jej firma bude za měsíc potřebovat k něčemu jinému. Pokud se však brigádník se zaměstnavatelem dohodnou, že vstupní prohlídka nebude potřeba, hrozí od inspektorátu práce zaměstnavateli pokuta až 2 mil Kč.

Zákon o specifických zdravotních službách, č. 373/2011 Sb., § 59, pokuta dle zákona o inspekci práce, č. 251/2005 Sb., § 30 odst. 1 písm. f)

Povinnost je nyní zmírněna. Pokud se jedná o práci prováděnou na dohodu o provedení práce nebo dohodu o pracovní činnosti, je zaměstnavatel povinen zajistit vstupní lékařskou prohlídku pouze v případě, pokud je osoba ucházející se o zaměstnání zařazena k práci, která je podle zákona o ochraně veřejného zdraví prací rizikovou nebo je součástí této práce činnost, pro jejíž výkon jsou podmínky zdravotní způsobilosti stanoveny jinými právními předpisy. Zaměstnavatel taktéž může vstupní lékařskou prohlídku vyžadovat, pokud má pochybnosti o zdravotní způsobilosti osoby ucházející se o práci.