Vzpomínky Jiřího Potužníka 12.2a

12.2.a)  Kotelna na štěpky

 

 V č. 4/2009 VN  si zase profesor klade podle něho zásadní otázku, cituji :  „V čí prospěch se rušila funkční uhelná kotelna? Kdo měl zájem, aby se budovala plynová kotelna? Komu přinášelo prospěch v krátké době po postavení plynové kotelny zavádět technologii na spalování štěpky, i když nebylo zřejmé, že je vhodná?“

Zajímalo by mne, a jsem přesvědčen, že i drtivou většinu našich spoluobčanů, jak dospěl Jirka Horák, k poznatkům, že spalování dřevní štěpky není u nás, na Šumavě! ,  vhodné! 

Vždyť jsme zde obklopeni mnoha lesy a ostatními dřevinami, a také mnoha dřevozpracujícími provozy. Profesor zde zase nepíše jediné slovo, které by tento jeho, opět „výkvět mysli“ podporovalo!

Kde jinde by asi podle Horáka bylo spalování dřevní  štěpky vhodné??? Snad ne někde ve stepi nebo na poušti!!,  kde se nachází minimum dřevních porostů, nebo vůbec žádné!

Navíc, podíváme-li se níže do Přehledu o provozních údajích, vidíme kolik zemního plynu tyto dřevní štěpky šetří a kolik šetří finančních nákladů na výrobu a dodávku tepla. A to se ještě domnívám, že by štěpky mohly šetřit určitě ještě více, kdyby se cena štěpků, jejich výroba, zásadněji zobjektivizovala. A kdyby se rozšířila kotelna alespoň o 1 kotel na štěpku.

Více o palivu, jeho ceně a tepelné výkonnosti a výpočet úspory tepla při spalování štěpek oproti uhlí.

Útočník Horák, ale nejenom on,  než napíše, s odpuštěním  takovouto volovinu!!!, tak by se přeci jenom měl informovat u lidí, kteří se v této problematice vyznají, když ON je více než absolutní laik, více než absolutně nepraktický diletant, respektive, absolutní „NEZNÁLEK“ !

A ani myšlenkově není schopen si uvědomit a dát do přímých souvislostí lesní bohatství našeho kraje a z toho plynoucí výhody k využití této dřevní hmoty, např. i k výrobě tepla!

Nakonec je to i „obnovitelný zdroj energie“, což je zase z celospolečenského hlediska i z hlediska spotřebitele obrovská přednost dřevní hmoty. Protože po vytěžení se může opět vysadit nový porost, který bude využit k výrobě tepla opět po 10 – 15 létech, podle druhu vysazené dřeviny. A tento koloběh se neustále opakuje. Musí se ale odpovědní lidé chovat zodpovědně!, aby se vzápětí po vytěžení vysazovaly nové dřeviny!

Kdyby o těchto problémech profesor Horák „uměl  přemýšlet !“, pak by nemohl předvádět  tak ubohou a hloupou lidskou namyšlenost, nadutost a sprostotu.

 

Když se ale hlouběji zamyslíme nad Horákovým výrokem, že : „…  zavádět technologii na spalování štěpky, i když nebylo zřejmé, že je vhodná?“, i z jiného pohledu,

tak si musíme přiznat, že rozhodnout se v dnešní době, v době  „svobody a demokracie“, z hlediska dlouhodobého výhledu pro jakékoli palivo je velkým rizikem, velkou neznámou. Ať již se jedná o možný závratný růst ceny z hlediska „výdobytku svobody a demokracie“,jejímž  blahoslaveným dítětem je „tržní hospodářství“ (zemní plyn, uhlí, olej), nebo závratný růst ceny z důvodu nesmyslného a  nehorázného drancování přírodního bohatství naší Země, a tím lidstvo dojde k rychlému nedostatku té které suroviny. A velice těžko se odhaduje, která ta surovina bude nedostatková nejdříve a jak rychle budou ty ostatní!

Ale i při těch nejhorších vizích, by nám dřevo na nějakých 100  či více let mělo určitě vystačit A proto Horák nemůže mít pravdu. I když i zde je za současného společenského systému velký otazník! . Avšak při zodpovědném hospodaření s lesním bohatstvím by nám mělo dřevo postačovat trvale!

Účelné hospodaření s rychle rostoucími dřevinami nám jejich rychlý růst bude do budoucna zajišťovat relativní dostatek paliva pro výrobu tepelné energie pro vytápění budov.  Ale kdo ví, v dnešním chaosu, kdy se více a více prosazuje neúcta k nerostnému a přírodnímu bohatství Země, které se bezmyšlenkovitě drancuje, aby se vzápětí velká většina házela do odpadu. U dřeva je to nesmyslný vývoz do zahraničí, takže možná, že bude problém i se dřevem.

 

Nebo, výstavba další kotelny :  řešení otázky zajištění dodávek tepla v případě havárie je absolutní

nutností!

Může to být řešeno předimenzovaným jedním zdrojem, jednou kotelnou, při provozování pouze jednoho

druhu paliva. Např.  uhlí, dřevo. Nebo jenom plyn, nebo plyn – olej, kde budou osazeny záložní kotle pro případ havárie.

Nebo se tato havarijní situace řeší dalším, samostatným, náhradním zdrojem. Záleží na tom, jak vedení Města vyhodnotí situaci v CZT i energetickou situaci ve společnosti, nebo v celém světě.

V každém případě je ale výhodné, zvláště u kotelny na ušlechtilé palivo, což zemní plyn rozhodně je, aby se záloha pro případ havárie řešila další kotelnou, a to na jiné palivo. Pak se může, po většinu ročních období, trvale provozovat vždy kotelna s levnějším palivem a ta s dražším palivem se operativně přesune do role „záložní“. Také dva druhy paliva lépe odolávají nenadálým překážkám v dopravě paliv, nebo při poruše.

Proto se při posuzování této situace musel objevit i názor, že je potřeba alternativního zdroje k plynové kotelně, tedy další kotelna. V našem případě na dřevní štěpky. Zmínka i v pojednání O koncepci zásobování teplem.

Rozhodování v tomto případě mohlo být ovlivněno i určitými obavami z možného neúměrného cenového růstu zemního plynu, viz. zdražení v průběhu r. 2005, které podle mne v podstatě vedlo Zámečníka k nutnosti s problémem ceny plynu rychle něco zásadního dělat. Což Horák neseriózním, povýšeneckým a  způsobem zcela neomylného člověka, také  v r. 2006 ve svých článcích zdůrazňoval, lépe řečeno, napadal! Rozhodováním o náhradním zdroji se proto došlo také k úvaze, hledat cenově výhodnější, ale hlavně snadno dostupné palivo!! Nakonec se rozhodlo o kotelně na dřevní štěpky, také ekologické spalování.

 

Neměli bychom zapomínat ani na další, obrovský přínos ekologického spalování v oblasti životního prostředí našeho města. Jirka Horák určitě neví, při jeho, „prakticky nezájmu!!! o město“ a při jeho absolutním „technickém nevědomí“ o tom, jak v době nepříznivých větrů či inverzí zamořovaly zplodiny kouře při spalování uhlí některé oblasti města s obytnými domy, kdy se nedalo v určitých časových úsecích ani větrat. Určití občané si to velice dobře pamatují.  A to byly spaliny odváděny několik desítek metrů (asi 60 m) vysokým komínem, aby byly snáze odnášeny vzdušnými proudy a dále rozptylovány.

Dnes se tento vysoký komín ani nemusí provozovat a žádné nepříjemné kouřové zplodiny nás neotravují. Já to vím moc dobře, protože se na kotelnu dívám z našeho domku. I když nás zplodiny ze spalování uhlí otravovaly jenom zcela vyjímečně (snad jeden – dva dny v roce). Náš dům je z tohoto hlediska umístěn v dlouhodobě příznivých vzdušných proudech.

I z těchto důvodů jsem zcela přesvědčen, že vyřazení uhelné kotelny z provozu je neocenitelným přínosem pro životní prostředí v našem městě !!!   

A to ocení všichni naši občané. Takže ta investice nakonec nebyla v konečném výsledku jenom ve prospěch 1/3 obyvatel, jak „přechytralý“ profesor naprosto neználkovsky napadá Zámečníka, ale ve prospěch všech občanů města !!!

Naše město z tohoto pohledu leží v těžko větratelné kotlině. Každý všímavý člověk si to uvědomí v zimním období s jasným počasím, kdy byla inverze dobře viditelná. Město bylo po velkou část roku (podle nepřízně počasí) ponořeno do smogu někde od bývalého pivovaru – dnes sklad zeleniny, až po výpadovku na Prahu.

A na křižovatce Fišerka dosahoval tento smog do výše  4. podlaží panelových domů.

Proto i zde prokázal Jirka Horák absolutního nejenom neználka, ale hlavně také člověka, který se o naše Město, o věci veřejné nikdy podrobněji nezajímal! Jinak by nemohl psát takové nesmysly !!!

 

Jak je vidět z Přehledu provozních údajů, tak se zprovoznění této kotelny stihlo v pravý čas, nebo spíše o rok později, kdy nastala doba výrazně a pravidelně rostoucí ceny plynu.

Možná, že kdyby chtěl Zámečník čekat na získání dotace na rekonstrukci uhelné kotelny, jak to vytýkal Jirka Horák, který papouškoval Pavla Dvořáka a dále, tak by teplo zřejmě bylo následující roky  i o mnoho dražší. Nevím jaká a zda vůbec byla reálná perspektiva, kdy by Město mohlo získat předmětnou dotaci.

Je si také třeba uvědomit, zda čerpání dotace na plynovou, ekologickou,  kotelnu nezahrnovalo podmínku o bezpodmínečném ukončení !! provozu kotelny na uhlí. Toto by měl s určitostí vědět i tehdejší radní Pavel Dvořák, který namísto neuvážené a zcela populistické kritiky činnosti Zámečníka měl tyto informace spíše doplnit do neúplných Zámečníkových  reakcí  na útoky Horáka!

Na mne jednání Pavla Dvořáka dělá silný dojem, že se více než o pravdivé informování občanů staral pouze o svůj politický prospěch, a to za jakoukoli cenu.

Také si myslím, že kdyby ta perspektiva záležela  jenom na odkladu o jeden rok, určitě by Zámečník zvažoval

posunutí přestavby kotelny.

Při tomto promýšlení je nutno ale také vidět i objektivně skutečnou situaci, že byl konec volebního období

a Zámečník zřejmě nevěděl, vzhledem k sílícím averzím proti jeho osobě, zda se vůbec po volbách kotelna přestaví. 

A potom, bych chtěl velice rád slyšet reakci hlavně  kritika Pavla Dvořáka, který je také připojen na centrální

vytápění, kdyby měl platit podstatně více !, např.   o 120,-  či  o 250,- kč/1 GJ. Ono se to snadno kritizuje z pozice jakoby nezúčastněného!!! Jsem přesvědčen, že takovéto vyjadřování je naprosto neseriózní vzhledem k tomu, že Pavel Dvořák byl tehdy členem rady a měl všechny tyto informace znát!

Proto si dovolím poznamenat, že pro takovéto nezodpovědné kritiky je vlastně naprosto nemyslitelné, aby

mohli pro své město něco prospěšného vykonat, respektive umět se poprat o dobrou věc, i když to zrovna není

„jeho! dítě“

Takže se nakonec asi výsledné řešení, i přes nezískání dotace a určitě i přes značné „porodní bolesti“, ukázalo jak z krátkodobého, tak i z dlouhodobého pohledu i jako správné. Samozřejmě, že je velká škoda, že se předmětná dotace nezískala. Získání dotace ale není pouze otázka vůle jednoho funkcionáře. To by seriózně uvažující lidé měli automaticky chápat !!!, zvláště, jsou-li členy vedení Města!

Dnes slouží plynová kotelna jako záložní zdroj pro studená období, kdy výkon kotelny na dřevní štěpky nestačí vyrobit potřebné množství tepla.

Jen pro informaci, v současnosti je pro spalování štěpky v kotelně osazen a provozován pouze jeden nový kotel. Takže místo pro další minimálně 2 kotlové jednotky zde určitě jsou.

Proto jsem přesvědčen, že Horák opět zcela zásadně uvádí zjevné nesmysly a bláboly, neboť ten prospěch rekonstrukce kotelny na spalování štěpky já vidím, a myslím si, že nejen já, jen a pouze veřejný, žádný jiný.

A jestliže profesor ví, kdo z tohoto měl nějaký konkrétní osobní prospěch, ať to oznámí! Má přeci kam. Myslím si, že ho nikdo neomezuje, že mu nikdo nevyhrožuje, tak ať laskavě jedná podle svého svědomí!!! Jinak je to od Horáka vůči Zámečníkovi  jenom sprosté „nactiutrhání!“!!!

 

V č. 3/2006 VN  pak Horák píše, cituji :  „Kdyby se byla uskutečnila plánovaná rekonstrukce centrální uhelné kotelny za 20 miliónů, mělo by město zdroj tepla s potřebnými povoleními, zakalkulovanou údržbou a schopný 15 let provozu.“Odůvodňuji níže, i v odstavečku ještě níže o odpisech.

V č. 10/2008 VN  píše :

a) cituji :  „Úspory by bylo přineslo propojeni obou kotelen asi za 27 mil. Kč, což navrhovala soukromá firma.“.

Již ale nepíše jak asi velké by ty úspory byly! Jak k nim dospěl! Když v podstatě to samé vyžaduje od Zámečníka!

b) cituji :  „Oněch 27 milionů na efektivní propojeni dvou kotelen bylo mnohokrát překročeno.“. 

Zase se Horák vůbec nezabývá seriózním prokázáním tohoto svého tvrzení pomocí technických

argumentů a finančních nákladů! Neuvádí konkrétní čísla a jak k nim došel!

Proto jsem přesvědčen, že náš přinejmenším „diletant !“  zase vůbec neví o čem píše!

c) cituji : Pane Beránku, poptejte se adresně pana inženýra Zámečníka, jak vše přesně bylo, proč se stále stavěly kotelny, i když na 15 let bylo o teplo postaráno za relativně levný peníz 27 mil., ..“.

O jak levný! peníz by se jednalo se zmiňuji níže, kde porovnávám cenu na toto propojení a cenu skutečných nákladů na rekonstrukci téměř všech teplovodů organizovaných Zámečníkem. Porovnání finanční náročnosti. Profesor sám zase tento „levný peníz“ nikterak nekonkretizuje!

A nutnost náhradního zdroje popisuji o něco málo výše.

K době provozování kotelny musím uvést :  Nikdo nemůže zodpovědně říci, že by rekonstruovaná uhelná kotelna mohla být provozována opravdu celých 15 let, i když vyjímky se stávají. Také s přihlédnutím k odstavečku níže o odpisech, kde je uvedeno, že takovéto kotle mají životnost  10 roků a samozřejmě, že již rekonstruovaná kotelna bude mít s největší pravděpodobností životnost menší.

Myslím si, že Horák zde uvádí svůj další velký omyl, který určitě vyplývá ze špatného, respektive zase doslova neználkovského pochopení, respektive přímo hloupého položení otázky snad zástupci provozovatele CZT. Kdy provozovatel zřejmě na Horákův dotaz o sdělení odpisové doby kotelny, Horákovi sdělil již dobu odpisů zrekonstruované kotelny!, kterou si provozovatel stanovil na  15 roků. Provozovatel by Horákovi určitě takový nevěrohodný údaj o odpisové době středotlaké uhelné parní kotelny v délce 15 let, nesdělil!

A Horák ten technický ani technologický rozdíl nebral vůbec do úvahy, aby jej upřesnil doplňujícím dotazem a zcela bezmyšlenkovitě použil na životnost opotřebované středotlaké parní kotelny,  životnost nově zrekonstruované teplovodní kotelny !!! Opět tedy absolutní hloupost! Absolutní matení veřejnosti, a absolutní chaos!

A naše kotelna již byla 23 roků provozována s velmi vysokými provozními parametry – teplota, tlak. Zkrátka staré zařízení 23 roků je staré zařízení, takže já bych viděl pravděpodobné provozování ještě tak 6 až max. 8 roků do další rekonstrukce či celkové obnovy. Více určitě ne!  

Kdybychom ale počítali dle Horáka s připočítáním ještě dalších 15 let , tak je to  38 roků v provozu. A to je na takové zařízení dosti velké provozní zatížení! Samozřejmě, že udržet v provozu taková kotelna lze ještě značně dlouho, ale za jaké finanční náklady! Tyto by mohly být s určitostí mnohem vyšší, až jako cena nově zrekonstruované kotelny!

Musíme si uvědomit, že uhelná kotelna byla provozována na středotlakou přehřátou páru, s přetlakem  cca 12 atp. a teplotou cca 220 až 225 ºC. Proto se zde odehrávalo daleko větší tepelné namáhání.

To není jako současná teplovodní kotelna provozovaná na  60 až  80 ºC. Její max. provozní teplota je výrobcem stanovena na 105 ºC.  

A když by uhelná kotelna skutečně dosloužila, tak jaké budou za 6 až 8 let podmínky k rekonstrukci či úplné obnově. Kdo ví, zda budou v této době vůbec nějaké dotace!!! I když se dotace na kotelnu na štěpky nezískala, řekněme že jenom z objektivních důvodů, řekl bych že z nedostatku času způsobeném, podle mého názoru, jenom averzemi ješitných funkcionářů proti Zámečníkovi.

A také je nezanedbatelné, co udělá v blízké budoucnosti cena uhlí, z kterého se pomalu ale jistě stává palivo nedostatkové či vzácné, a proto se zde bude projevovat výrazný cenový růst! 

 

V č. 4/2009 VN  pak píše, cituji :  „V tomto období souhlasila rada (bylo by zajímavé vědět, kdo ji

přesvědčoval a přesvědčil) se zrušením funkční uhelné kotelny a vybudováním kotelny plynové, ….“.

Ptám se opět, proč Jirka Horák, když byl členem Kontrolního výboru Zastupitelstva, a z obsahu těchto útočících článků by mohlo i vyplývat, že ho problém tepelného hospodářství asi zajímal (i když uvádím podrobněji výše, nebo i níže, ve stati o rozhodování v Zastupitelstvu pravý opak), proč se nezúčastnil zasedání Rady a Zastupitelstva, na kterém se projednávalo schválení předmětné rekonstrukce? Pak by mohl rovnou napsat, jak toto „přesvědčování“ v Radě i v Zastupitelstvu  přesně probíhalo! A nemusel by vyslovovat tyto smyšlené a ničím nepodložené zpochybňující otazníky!

Proč nekladl tyto otázky na tomto zasedání?! Proč je nepředal Radě Města nebo Zastupitelstvu?! Proč s tím přišel se sprostým a neurvalým způsobem  až po skoro dvou letech, před obecními volbami a do Vimperských novin?

Je to od Horáka podle mého názoru pouze tendenční, neobjektivní, zcela účelové, nemorální a zcela sprosté napadání především nenáviděného komunisty, tehdejšího místostarosty!