S výsledky hodnocení sušičtí spokojeni nejsou
Na včerejším veřejném projednání v kině, svolané Odborem ŽP Plzeňského kraje, bylo představeno stanovisko k vyhodnocení vlivů záměru Centra a obchodu služeb na ul. Hrádecká (EIA) na životní prostředí.
Dosavadní výsledky studie a průběh jejího zpracován a zveřejňování, včetně připomínkovacího procesu, představili zástupci Odboru ŽP Plzeňského kraje, za hodnotitele studie Ing. Stanislav Postbiegel AmeC s. r. o. Brno (na foto druhý zprava), RNDr. Jiří Procházka, MBA – Ekoaudit, spol. s r. o. Brno (vpravo).
Přítomen byl také zástupce investora záměru Fuertes Development Ing. Zdeněk Přichystal (na malém foto vpravo) a ředitel Solodoor a. s. Martin Dozrál.
Z veřejnosti se projednání zúčastnili zástupci sdružení My ze Sušice, čtyři zastupitelé a zhruba tři desítky příchozích.
V samotné studii, která porovnává současný stav se stavem, kdy by centrum bylo vybudováno, bylo hodnoceno: vliv na ŽP obecně, umístění záměru, provoz, vlivy na ovzduší, vlivy na hlukovou situaci, vlivy na veřejné zdraví a vlivy na ostatní složky ŽP; pro samotný retail, obchod a parkoviště. Jak hodnotitelé uvedli, významný pozitivní vliv na ŽP by mělo odstranění starých vysokých budov a vybudování nových nízkých.
Vlivy na ovzduší byly posuzovány z hlediska vytápění, dopravy (uvažovaný nárůst o zhruba 500 osobních aut denně, pro zásobování 5 TNA a 19 LNA).
V případě množství NO2 , prachových částic a benzenů jsou koncentrace vždy pod hranicí limitů, jak v denní, tak v noční době.
Posouzení hlukové situace ( do 70 m od centra záměru) z hlediska dopravy v ulicích Hrádecká, Nádražní a T. G. Masaryka a při zapojení se všech zdrojů hluku (kotelny, ventilátory, trafostanice…) vyhodnotili posuzovatelé z hlediska záměru jako lepší, nezhoršující – neovlivňující dopad, nebo s mírným snížením hluku. Maximální hluková zátěž ve dne zde vyšla na 48,4dB (limit 50 dB), noční 38,6 dB (limit 40 dB).
Veřejné zdraví není podle posudků, při dodržení některých opatření, ohroženo. U světelných zdrojů by například platil zákaz blikající světelné reklamy.
Výsledky hodnocení, které vyšly pro záměr stavby příznivě, se přítomné laické i odborné veřejnosti, nelíbily. Ve zhruba padesátiminutové diskusi probíhala výměna názorů na přednesené hodnocení.
S připomínkami vystoupili vedoucí ZKD Sušice František Kampoš, zastupitelé Ing. Milena Stárková, Ing. Tomáš Zelený, Miroslav Vrhel, geomorfolog Jiří Šebesta, za sdružení My ze Sušice Ing. arch. Karel Janda, Ing. Karel Rendl.
Vzneseny byly například námitky proti hodnocení hluku z hlediska noční dopravy – zásobování prodejen se podle dosavadních zkušeností většinou děje v noci, ne ve dne (od 06.00 hodin) jak uvažuje hodnocení a nikdo nezaručí, že noční zásobování tu bude vyloučeno. Byl zmíněn 
nesoulad s projednávaným Územním plánem, s případným zpamátněním některých navržených objektů.
Připomínkovaná byla i povodňová situace, která není v hodnocení dostatečně zpracováno a bylo navrženo zpracovat jako součást hodnocení samostatnou
protipovodňovou studii vycházející z digitálního modelu reliéfu nové generace, která je prováděna a v letošním roce by měla být dokončena, protože oblast, kde by uvažovaný záměr měl být realizován, je povodněmi významně ohrožena.
Námitkou bylo zpochybněno i to, že jak investor, tak klíčoví hodnotitelé jsou z Brna a nemají žádný vztah k našemu regionu. To vysvětlili zástupci Plzeňského kraje tím, že ke zpracování byli osloveni odborníci, kteří mají zkušenosti s hodnocením podobných záměrů a na Plzeňsku žádný takový nepůsobí, ani se nepřihlásil; pouze jeden a to zástupně v případě, že by brněnští hodnocení nemohli zpracovat.
Přítomní využili přítomnosti zástupce investora a některé diskusní příspěvky byly směřované přímo na něj.
Zazněly připomínky k samotnému záměru stavby na které reagoval Ing. Přichystal – ohledně nedostatečné komunikace s veřejností, nedůvěry v počet zřízených pracovních míst i provozu samotného aj.
Nelíbil se ani termín a hodina konání, která se podle některých většině lidí nehodila z důvodu pracovních povinností, nedostatečné bylo prý také oznámení veřejného projednání záměru z hlediska informovanosti občanů města.
Podle přítomných z řad veřejnosti je i nadále záměr projektem významně negativně ovlivňujícím životní prostředí a kvalitu života obyvatel v celém městě, nejen v dotčené lokalitě. Byly znovu připomenuty argumenty, které zaznívají od doby, kdy se záměr výstavby začal veřejně diskutovat- vylidnění centra města, likvidace drobnějších místních obchodníků, zlikvidování historie sušického sirkařství ad. Apelem na zastupitele města bylo oživení možnosti přijmout na dotčené území stavební uzávěru do doby schválení Územního plánu.
Za sdružení My ze Sušice byly Ing. arch. Jandou vzneseny připomínky, požadované do zápisu z jednání a k zahrnutí do konečného stanoviska:
– chybí dostatečné odborné socioekonomické zdůvodnění záměru
– současný nevyhovující stav budov bývalého Sola je přímým důsledkem chování majitele, což by mělo být podnětem pro jednání státní správy
– z hlediska zpamátnění objektůby se mělo vyčkat na stanovisko Ministerstva kultury a budou-li li objekty zpamátněny, záměr nelze realizovat
– záměr by neměl být realizován, protože je v přímém rozporu s Územním plánem, který se právě schvaluje
– neoddělovat proces územního řízení a kácení zeleně
– kritérium pro výběr hodnotitele je zavádějící
– fyzický vzhled i obraz města z hlediska kvality života se přístupem majitelů Sola zásadně zhoršil a uvažovaným záměrem se rozhodně nezlepší.
Připomínky i došlá písemná vyjádření, vznesená k hodnocení EIA, podle zákona zpracovatel posudku vypořádá, na jejich základě popřípadě upraví návrh konečného stanoviska. Závěrečné stanovisko bude v zákonné lhůtě zpracováno a zveřejněno a stane se odborným podkladem pro vydání rozhodnutí, popř. opatření podle zvláštních předpisů.
Další vývoj ohledně záměru stavby se bude odvíjet zejména od právě schvalovaného Územního plánu, který přímo podobné stavby vylučuje, a možného zpamátnění některých objektů v areálu. V případě uznání navržených objektů kuturní památkou pak také pro majitele vyvstane otázka jejich provozu, zhodnocení a dalšího využití, což představuje mj. investici nemalých finančních prostředků.
-as-
