Miniatury: Chodím furt v pantoflích
Chodím furt v pantoflích Autobus sjíždí z Churáňova. Řidič si povídá se stařičkou pasažérkou. Znají tu v okolí každičkou duši. A jakou mají paměť na
Chodím furt v pantoflích Autobus sjíždí z Churáňova. Řidič si povídá se stařičkou pasažérkou. Znají tu v okolí každičkou duši. A jakou mají paměť na
Zpáteční cesta Než jsem po ránu došel ke kostelu, uvědomil jsem si, jaká je zima, tak teď sedím na slunci a vyhřívám
Stáří a mládí Máme den otevřených dveří. Vyhlížím ze střechy meteorologické stanice návštěvníky. Jeden stoupá na běžkách od cesty vedoucí podél Malého
Osamělci (Bezvěrcovo velikonoční zamyšlení) Když se vracím z vimperské nemocnice od maminky, zastavím se občas u dřevěné kaple, ve které je socha opuštěného
Osamělci (Bezvěrcovo velikonoční zamyšlení) Když se vracím z vimperské nemocnice od maminky, zastavím se občas u dřevěné kaple, ve které je socha opuštěného
Město je jiné. Po delší době jsem se octl v Praze cestou na autorské čtení až do Kopřivnice. Hlavní nádraží je plné lidí.
Pouť okolo andělky „Cestou k tobě jsem zapomněl všechno, co jsem ti chtěl říci,“ (Alexandr Grin) Vycházím z Vimperka do Čkyně. Míjí mě
Slunce nabírá sílu, ale sníh si ponechává svoji sypkost. Tam, kde sněhová pokrývka nepřikrývala zemi, zmrzla hlína na kost. Jen na jejím povrchu
Co si myslí planety Na Churáňov vycházejí malé děti. Vykládám drobotině v pozorovatelně, co všechno na stanici měříme. Když jim ukazuju snímek z bolidové
Co si myslí planety Na Churáňov vycházejí malé děti. Vykládám drobotině v pozorovatelně, co všechno na stanici měříme. Když jim ukazuju snímek z bolidové