Správa NP a CHKO Šumava dnes uspořádala tiskovou konferenci, kde chce prezentovat výsledky auditu, který měl prověřit hospodaření minulého vedení Správy NP a CHKO Šumava, kdy organizaci řediteloval Jiří Mánek.
Již samotný fakt konání této konference jednoznačně ukazuje na to, že se jedná o čistě zpolitizovanou akci sloužící k dehonestaci minulého vedení. Jiří Mánek totiž kandiduje do Senátu. Ministr Richard Brabec z Hnutí ANO, který Jiřího Mánka odvolal z funkce kvůli tomu, že je členem jiné politické strany, konkrétně ODS, se politicky snaží Jiřímu Mánkovi znepříjemnit volební kampaň. A také dodatečně ospravedlnit svůj krok jeho odvolání, proto hledá každou i sebemenší záminku, jak by odvolání veřejnosti, která se proti němu obrátila, zdůvodnil. Tak jako to Hnutí ANO dělá po celé republice ve všech odvětvích, když likviduje odborníky, kteří nosí jiný dres, než oni sami. 
Ale zpátky k hospodaření. Nevíme, co může současný ředitel Správy NP a CHKO Šumava prezentovat. Proto nemůžeme argumentovat. Jsme ale připraveni na vše odpovědět . Nemáme se proč stydět a nejsou důvody, abychom se skrývali před dotazy. Vzhledem k tomu co se v posledních týdnech objevuje v médiích, lze některé demagogické závěry předvídat. Bude zajímavé, zda Správa NP Šumava bude prezentovat výsledky auditů nezávislé a nadnárodní společnosti PricewaterhouseCoopers, která kontrolovala hospodaření Jiřího Mánka od dne jeho nástupu do funkce až téměř do konce roku 2013 a nezjistila žádná pochybení, naopak.
Důležité je nahlédnout na hospodaření Správy NP a CHKO Šumava jako na celek. Vytrhávat z kontextu stovek projektů a transakcí jednotlivé akce je ukázkou čisté účelovosti, která slouží jen a pouze politické objednávce.
Za prvé – důležité otázky
Jaký byl hospodářský výsledek organizace, když se Jiří Mánek stal ředitelem? (mínus 35 milionů)
Jaký byl hospodářský výsledek organizace, když Jiří Mánek organizaci předával? (plus 40 milionů)
Kolik bylo na účtech Správy NP a CHKO Šumava peněz, když se Jiří Mánek stal ředitelem? (11 milionů)
Kolik bylo na účtech Správy NP peněž, když Jiří Mánek organizaci předával? (180 milionů)
Nejdůležitější složkou příjmu Správy NP a CHKO Šumava je
1) příspěvek na činnost od Ministerstva životního prostředí ČR
2) utržené peníze za prodej dřeva
3) mzdové prostředky
Příspěvek na činnost měl Jiří Mánek nejnižší za mnoho let (místo 230 milionů ročně jako to bylo v letech 2008-2009, dostával od MŽP ani ne polovinu, tj. 101, resp. 105 milionů na rok), na mzdách šetřil ročně 11 milionů oproti předchozím letům a dřevo prodával za největší peníze v celé historii Správy NP a CHKO Šumava. Těžko zde mohli „auditoři“ najít nějaké relevantní chyby. To jsou základní ukazatele hospodaření!
Je také dobré vědět, že Správa NP a CHKO Šumava pod vedením Jiřího Mánka hospodařila tak dobře, že na konci roku 2013 se domluvila s Ministerstvem životního prostředí na tom, že nebude potřebovat dva měsíční příspěvky na činnost v celkové výši 19 milionů. Těchto 19 milionů Správa NP a CHKO Šumava ponechala ministerstvu, které tím mohlo vypomoci jiné rezortní organizaci, která měla s hospodařením potíže.
Je dobré si připomenout, že v dobách, kdy byl ve vedení NP Šumava Pavel Hubený, tak v lese zůstalo nesmyslně ponecháno dřevo k zetlení za stovky miliónů korun. To odhlížíme od faktu, že škody na lesních ekosystémech z dob, kdey byl Pavel Hubený ve vedení NP Šumava za dob ředitelování Františka Krejčího – díky žíru kůrovce (vyčíslené odborníky) se šplhají k desítkám miliard korun. Pokud dnes Pavel Hubený, který je pověřeným ředitelem NP Šumava, hovoří o špatném hospodaření Jiřího Mánka, tak by se měl zamyslet nad důsledky svých rozhodnutí z minulosti. Za peníze o které v letech 2007-2010 přišel státní rozpočet mohly být silnice na Šumavě pozlacené, mohl být opravený vimperský zámek a mnoho dalšího.
Je dobré vědět, že zavedením GPS do aut se jen na pohonných hmotách za Jiřího Mánka uspořilo 1 milion korun ročně. Řadě zaměstnancům Správy šumavského parku tak skončil celoživotní „automejdan“. Nyní jsou na Správě NP a CHKO Šumava tendence GPS z aut vyndat. Je to signál, že na Správě šumavského parku začíná další mejdan? Vše pro sebe, nic pro veřejnost?
Akce Březník: Vše co Jiří Mánek dělal, bylo směřováno pro dobro turistů, aby se v Národním parku Šumava cítili návštěvníci dobře. Březník byl opraven s touto koncepcí. Oprava stála něco přes 5 milionů korun a Ministerstvo životního prostředí poskytlo na tuto konkrétní akci z programu ISPROFIN 3 milióny. Jestli současné vedení Ministerstva životního prostředí ČR říká, že na Březník byly vynaloženy zbytečné prostředky, je vidět, že mluví bez kontinuity. Minulé vedení Ministerstva životního prostředí poskytovalo všem národním parkům prostředky na turistickou infrastrukturu, pokud byly připraveny projekty. My připraveni byli. Pokud někdo říká, že byl Březník předražen, je to nesmysl! Cena odpovídá kvalitě a vše bylo řádně vysoutěženo. Je to stejné, jako by si kupující plně vybavené Octavie stěžoval u Škody auto, že není tak laciná jako Fabie se základní výbavou.
Na Březníku jsou dvě informační střediska a opravená hospoda je jakési informační středisko, věnované umělcům české i bavorské Šumavy. Březník je součásti image Národního parku Šumava a místem setkávání dvou národů – Čechů a Bavoráků a tak byl také koncipován interiér hospůdky. Vše podle architektonického návrhu architektů Šumavsko-Bavorského sdružení Karel Klostermann spisovatel Šumavy. Březník je nemovitost v majetku Správy NP a CHKO Šumava o své nemovitosti se Správa šumavského parku musí starat. Investice do opravy interiéru restaurace nebyla nikdy počítána jako investice s návratností. Stejně jako se za desítky milionů opravují a budují informační střediska, kdy se tyto prostředky nikdy nevrátí. Stejně jako se budují zoologická centra za stovky milionů a nikdy se nevrátí.
To je služba veřejnosti a od toho tady Národní park Šumava, respektive jeho správa je! Kdyby se měli všechny investice vracet, pak by se asi mělo začít vybírat mýto na opravených a postavených mostech a cyklostezkách a vstupné do informačních středisek by se pohybovalo v řádu tisíců korun. To nynější ministr životního prostředí a ředitel Správy NP a CHKO Šumava chtějí?
Jaké by muselo být nájemné v domech, kde bydlí zaměstnanci Správy NP a CHKO Šumava, které Správa postavila? Kdy se například vrátí 15 milionová investice za rekonstrukci domu, kde bydlí ředitel Správy NP a CHKO Šumava Pavel Hubený? Jaký platí nájem? 50 tisíc měsíčně? Asi ne. Investice do opravy jeho služebního domu a bytu se také nikdy nevrátí, že?
Březník byl upraven s jasnou koncepcí. Ta byla veřejně projednána během Výkonného výboru Rady NP a CHKO Šumava. Už od počátku bylo veřejně deklarováno, že není účelem návratnost investice, ale služba veřejnosti. A veřejnost to na Březníku každý den oceňuje. Ale aktivisté a současná Správa NP a CHKO Šumava zkrátka lidi na Březníku nechce. A to je celý problém!
Důležité je také vědět, že vše co jsme dělali, bylo budováno pro veřejnost. Bude zajímavé sledovat, co nového pro veřejnost udělá současná Správa NP a CHKO Šumava a Ministerstvo životního prostředí ČR a nebude vycházet ze zásobníku projektů, které jsme započali realizovat my. Za 100 dní ředitelování Pavla Hubeného jsme takový projekt neviděli ani jeden.
Jiří Mánek, Pavel Pechoušek
